Aktualizovaná výstraha před pozdními mrazy 2025. Sadaři se připravují na zmrzlé meruňky

Zajímavosti

Aktualizovaná výstraha před pozdními mrazy 2025. Sadaři se připravují na zmrzlé meruňky

Zmrznou zahrádkářům meruňky i příští rok? Toť otázka. Spojili jsme se s odborníky, kteří se zabývají změnou klimatu (nejen) v České republice, aby nám objasnili, zda byla letošní neúroda raritou nebo novým pravidlem. „V únoru minulého roku jsme měli v Česku průměrnou teplotu 5,7 °C. Tuto teplotu jsme ale potřebovali mít v březnu nebo dubnu. Namísto toho jsme v březnu naměřili 7 °C a v dubnu 10 °C,“ začíná popisovat Milan, člen týmu zabývajícího se především extrémy počasí. Otepluje se, ale úroda není. Co můžeme čekat příští rok, se dozvíte v dnešním rozhovoru.

Změna klimatu

Odborníci zabývající se klimatickými změnami usilují především o to, aby se (nejen) k Čechům dostávaly důležité informace o změnách našeho klimatu. Diskuze, které vedou, jsou založené na vědeckých poznatcích a ověřených datech stejně tak jako dnešní rozhovor s panem Milanem. Dnes jsme se rozhodli zaměřit na mráz a mrazivé dny, které můžeme v České republice očekávat již brzy. A právě s mrazem si spousta zahrádkářů neodmyslitelně spojí úrodu, např. problém s letošními meruňkami. Jak se v dnešním článku dozvíte, (doslova) všechno souvisí se vším. Slyšeli jste už o klimatické změně a globálním oteplování?

Nejsme připraveni na klimatickou změnu

Průměrná teplota nejen v České republice roste. A roste rapidně rychle. Za posledních 60 let se v Česku zvýšila průměrná teplota o 2,2 °C, přičemž hrozí další nárůst teploty o 4 °C až do roku 2050, což je problém. Dokážete si představit úmornější léta než ta, která byla letos? S panem Milanem připravujeme další rozhovor právě na téma globálního oteplování. Jakmile bude publikovaný, najdete ho mezi souvisejícími články na konci dnešního rozhovoru. Nyní se pojďme zaměřit na letošní Vánoce a první mrazíky.

Bílé vánoční pokrývky se letos dočkají jen někteří

Co jsou to Vánoce bez sněhové nadílky? Mladá generace už ani nezná ty zasněžené dny, kdy někteří z nás měli problém dostat se ven z domu, protože otevření dveří bránily desítky centimetrů sněhu. To už je hodně dávno. V případě „bílých Vánoc“ se pravděpodobnost výskytu sněhu rapidně snižuje – například v Brně je nyní šance na bílé Vánoce 1 : 4, zatímco v 60. letech to bylo 4 : 1. Pokud by vás více zajímalo, jak to bude vypadat v dalších lokalitách České republiky, mrkněte na související článek níže.

Sníh na Vánoce v Česku? Některé kraje se mohou těšit, jiné už sněhovou nadílku nemusí nikdy zažít

Milane, jaký dopad bude mít globální oteplování na letošní zimu?

Naše krajina je připravená na to, že bude mít na jaře relativně hodně vody z tajícího sněhu pro růst rostlin apod. Nicméně kvůli globálnímu oteplování odteče tato voda už v zimě, což zvyšuje riziko sucha v následujícím roce.

Takže se brzké tání sněhu podstatně propíše do jara 2025?

Ano, přesně tak. Mění se nám totiž sněhové srážky, které měly být akumulované ve sněhu (zásoba vody akumulovaná ve sněhu). Tato zásoba by se na jaře měla správně dostat do toků a rostliny by mohly nastartovat svůj růst. Jenomže ona odteče dřív. Navíc nemá ani čas nasytit nejrůznější prameny a pramínky, zkrátka nebude tu nic, co by mohlo tát. Slyšela jste třeba někdy o druhém jaru?

Podrobné informace o něm nemám. Dokázal byste to, prosím, objasnit?

Druhé jaro je velmi zábavná věc. Jde o to, že když máte relativně teplý podzim, tak se květiny a všelijaké rostliny „zblázní“ a začnou kvést dříve. Jabloně třeba vykvetou už v listopadu nebo v říjnu.

Druhé jaro musí být pro zahrádkáře bolestivé…

To určitě ano a nejen pro ně. Toto druhé jaro má tu nevýhodu, že v první řadě je daná rostlina oslabená – velmi brzy totiž přijde velký šok v podobě zimy. A druhým problémem je skutečnost, že velmi podporuje již zmíněné sucho. Rostlina totiž spotřebovává zásoby vody, které má dostupné.

Chápu to správně, že v Česku nebudeme mít dostatek vody?

Velkou část jsme schopni nejspíš řešit nějakými adaptačními opatřeními. Mám tím na mysli pečování o horní toky řek, lokální úpravy, zadržování vody v krajině a podobně. To všechno nám může hodně pomoct, ale zároveň to není sebespása. To nás zkrátka nezachrání.

Znamená to, že kvůli nedostatku vody se budeme na jaře potýkat s pozdním mrazem?

To je poměrně dobrá otázka, vysvětlím to. Pozdní mráz znamená, že budeme mít relativně dlouho teplo – je to definováno pěti dny (po sobě jdoucími) s průměrnou teplotou 10 °C, po kterých přijde jeden den s teplotou nižší než nula. Takže pozdní mrazy se u nás nemusí objevit jen v únoru, ale i v březnu nebo dubnu.

Co tedy způsobují pozdní mrazy?

Ve své podstatě způsobují to, že stromy během těch pěti dnů s vysokou teplotou rozkvetou a pak přijde příval studeného vzduchu ze severu a všechno to tady spálí mráz. V únoru minulého roku jsme měli v Česku průměrnou teplotu 5,7 °C. Tuto teplotu jsme ale potřebovali mít v březnu nebo dubnu. Namísto toho jsme v březnu naměřili 7 °C a v dubnu 10 °C. My jsme byli teplotami o 30 dní dřív. Pak se není čemu divit, že přichází pozdní mrazy. Všechny rostliny zkrátka rozkvetou dříve a pak přijde mráz a je po všem.

Existuje řešení?

Vyvíjí se nějaké meruňky, které kvetou později. Řešením je adaptace, ale to není úplně jednoduchá záležitost. Češi jsou zvyklí na nějaké meruňky a ty zkrátka mít nebudou. Mám dojem, že se pořádně neurodilo za posledních deset let tak sedmkrát. Byť se otepluje, kvůli výkyvům počasí se pozdní mrazy mohou objevovat častěji. Ne samozřejmě všude, ale je to velká změna.

Za pozdní mrazy tedy může především klimatická změna, je to tak?

Extrémy tady byly a budou, např. povodně, požáry, tornáda a podobně. Ty tady vždycky nějakým způsobem byly. Takže otázka není, jestli klimatická změna může za extrémy počasí, ale jak moc je mění. Vrcholem klimatické vědy jsou různé atribuční studie, ze kterých dokážeme vyčíst spoustu informací, např. proč na všech kontinentech přibývají požáry? Proč letos byly tak silné deště, které zapříčinily povodně? Ovšem pozor – je důležité taky vzít v úvahu další faktory spojené s činností člověka. Povodně jsou taky definované srážkami.

Milane, díky za rozhovor.

Není za co.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Photocredit: Pavel B. (se souhlasem)

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy