V průměru o dvě hodiny a osmnáct minut méně oproti roku 2014 tráví Češi každý týden v práci. V loňském roce zaměstnanci a podnikatelé ve věku od 15 do 60 let věnovali své práci v průměru 40 hodin a 48 minut týdně. Češi zaměstnaní na plný úvazek v práci zůstávají ještě o hodinu a 42 minut déle, ti s částečným úvazkem jí věnují v průměru dvacet hodin týdně.

Od vypuknutí pandemie Češi tráví v práci mezi čtyřiceti a jednačtyřiceti hodinami týdně, právě covidové období však mírně proměnilo dynamiku pracovního prostředí. Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb a ředitelky ManpowerGroup Jaroslavy Rezlerové situace vedla ke vzniku nových pracovních paradigmat – klíčovým se stává důraz na flexibilitu, autonomii a rozvoj dovedností.

Na přelomu tisíciletí přitom lidé napracovali za týden až o deset hodin více. I přesto, že se čas strávený pracovní činností snižuje, Češi pořád patří k evropskému nadprůměru. Průměrný zaměstnaný nebo podnikající Evropan totiž práci každý týden věnuje 40 hodin a 24 minut, tedy o 24 minut méně než průměrný Čech.

Nejvíce času v zaměstnání nebo při podnikatelské činnosti tráví Řekové, za týden pracují v průměru 44,5 hodiny. Lidé s plným úvazkem si zde pobyt v práci prodlouží až na 46,3 hodiny týdně. Nejméně času práci věnují lidé v Lucembursku a Estonsku, a to o šest hodin a dvanáct minut méně než u nás.

Čtyřdenní pracovní týden má svá úskalí

Méně času v práci, více času pro rodinu, koníčky nebo odpočinek. To jsou trendy posledních let. „Zaměstnavatelé i zaměstnanci se ocitli v novém pracovním prostředí, které vede k potřebě nového nastavení vztahů. Zaměstnanci kladou důraz na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, novou podobu kariérního růstu, wellbeing a sdílené hodnoty,“ okomentovala Rezlerová.

Čtyři dny v práci, tři dny volna. Čtyřdenní pracovní týden v Česku testuje už tisíce firem a zájem zaměstnanců postupně roste. Historicky nejde o první takové zkracování – například o pracovní sobotu přišli zaměstnanci vyhláškou Ministerstva práce v roce 1968.

Ačkoli je u nás tento pracovní model zatím na svém počátku, pozitivní ohlasy na něj znějí nejen z firem, které jej testují, ale také ze zahraničí, kde se se čtyřdenním týdnem zaměstnanci setkají častěji. O den kratší pracovní týden přináší své výhody i nevýhody. „Mezi hlavní benefity čtyřdenní pracovní doby patří zvýšená produktivita, vyšší úroveň spokojenosti zaměstnanců, lepší skloubení pracovního a osobního života – takzvaný work-life balance a snížení stresu. Zaměstnanci mají více času na rodinu, koníčky a osobní rozvoj, což může vést k jejich větší loajalitě a motivaci,“ popsala marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting Marcela Vyskoková. Dodala, že čtyřdenní pracovní model snižuje náklady i firmám, a to například náklady na energii, úklid a celkový provoz.

Mnohé firmy však přistupují ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu skepticky. „Obávají se, že pokud by byl pátek volný, zaměstnanci by čtvrtek začali vnímat jako nový pátek, což by vedlo k nižší produktivitě,“ vysvětlila Vyskoková. Upozornila také na to, že nevýhody čtyřdenní pracovní doby zahrnují možné logistické a organizační výzvy – například zajištění dostupnosti klientům nebo přizpůsobení pracovních procesů. Zkrácený týden může vyžadovat také změny v legislativě a kolektivních smlouvách.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy