ČESKO – Bankovní rada České národní banky (ČNB) se opět sešla na pravidelném zasedání a jednala o výši úrokových sazeb. Tentokrát se – v souladu s očekáváním odborníků – členové Rady rozhodli, že hodnotu základní úrokové sazby ponechají beze změny. Guvernér ČNB, Aleš Michl, přiblížil také možná proinflační rizika. Do konce roku pak nevyloučil úpravy sazeb směrem nahoru, ani dolů.

Úroková sazba se nemění

Inflace se od loňského ledna pohybuje v tolerančním pásmu nastaveném ČNB, na počátku se vyvíjela v souladu s prognózou, zvýšený je ale stále růst cen služeb, do něhož se promítá rychlý růst mezd. Není tedy divu, že na tom, aby tentokrát základní úroková sazba zůstala na stávající hodnotě 3,75 %, se shodlo jednomyslně všech sedm členů Rady. Ta zvažovala všechny pro- i protiinflační tlaky a nakonec rozhodla v souladu s očekáváními analytiků. „Dle posledních makro dat lze říct, že mírně převažují proinflační rizika. Proto jsme předpokládali, že ČNB základní úrokovou sazbu nezmění,“ komentoval investiční stratég Michal Stupavský.

Guvernér Michl pak dodal, že dle aktualizované prognózy by se inflace měla po celý rok pohybovat lehce nad 2 % a příští rok se snížit k inflačnímu cíli. „Přetrvávají ale proinflační rizika, která vyžadují obezřetnost – zejména růst cen služeb. Od minulého jednání došlo také k růstu rizik spojených se zavedením cel, což by mohlo působit ve směru vyšších cen dovážených výrobků,“ upřesnil s tím, že proinflační bilance rizik se tak zvýšila. „Cílem našeho rozhodnutí je, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná, což ale vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace,“ shrnul. Bankovní rada zároveň deklarovala své odhodlání adekvátně reagovat na případné naplnění rizik.

Další výhledy?

To, že ČNB nyní k úrokovým sazbám přistupuje obezřetně, v sobě odráží fakt, že meziroční růst cen potravin a služeb se v únor blížil 5 %. A to je stále silně zvýšená hodnota. V kontextu celosvětového dění rostou také inflační očekávání v dlouhodobějším, jedno- až dvouletém horizontu. Pomyslný inflační požár tedy podle odborníků stále uhašen není.

Guvernér Michl pak – byť sám akcentoval riziko zavádění cel – ale přímo obchodní války za největší proinflační riziko nepovažuje. Dle jeho slov jsou největším problémem  deficity veřejných financí, nárůsty deficitů a povolování fiskálních pravidel. Tedy jednoduše vše, co se propíše do inflace a způsobí nárůst dlouhodobých úrokových sazeb. „Prohlubování obchodních válek může být problém, pokud bude mít dopad na deficity veřejných financí,“ doplnil.

A co se týká „ideální“ úrovně základní úrokové sazby, všeobecně panuje shoda, že by měla variovat okolo 3 – 3,5 %. Sám Michl pak prý žádnou takovou představu nemá, ale je pro něj důležité udržovat sazby vyšší, než byly v poslední dekádě před covidem. Nakonec uzavřel, že aktuální ponechání úrokových sazeb na předešlých hodnotách Rada vnímá jako „pauzu“ a do budoucna nevylučuje vůbec nic. „Nedovedeme zhodnotit pravděpodobnosti, budeme se řídit tím, abychom zajistili plnění našeho mandátu,“ shrnul.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy