Co přinese digitalizace zdravotnictví? Elektronické žádanky, sdílení zdravotních dat, eZkarta a další
Vláda včera schválila novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která má přinést zlepšení práce s daty jak pro zdravotníky, tak i pacienty a zefektivnit celý systém. Největšími změnami jsou zavedení eŽádanky, rozšíření eZkarty, a rozvinutí sdíleného zdravotního záznamu. Celý systém má být spuštěn do dvou let.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek označil schválení novely za „velký úspěch“ a digitalizaci zdravotnictví za jednu ze svých hlavních priorit. Návrh nyní poputuje do parlamentu k diskuzi a schvalování.
Podle Válka už se na některých prvcích systému pracuje a další fáze jsou rozplánovány. Funkční by měly být všechny systémy elektronického zdravotnictví „v létě 2026“, uvedl po jednání vlády ministr.
Co má digitalizace zdravotnictví přinést
eZkarta
eZkarta je centrální služba elektronického zdravotnictví, která bude existovat ve formě mobilní aplikace. Občan-pacient v ní bude mít kontrolu nad svými daty a bude si je moct spravovat. Má být „bránou k novým službám elektronického zdravotnictví“.
Kromě přehledu očkování bude poskytovat i přístup k informacím o minulých hospitalizacích, mapu s propracovaným vyhledáváním nejbližšího poskytovatele zdravotní péče, kapacitách ambulancí a otevíracích dobách, přijímání zpráv od svého lékaře či možnost stažení zdravotní dokumentace (propouštěcí zprávy, aj.).
eŽádanka
Služba umožní poskytovateli zdravotní péče vystavit žádanku elektronicky, ať už se jedná o žádanky na laboratorní vyšetření, RTG či další vyšetření.
Kmenové registry pacientů a sdílený zdravotní záznam
30 000 poskytovatelů zdravotnických služeb bude zapisovat údaje o pacientech do centrálního kmenového registru pacientů, který bude součástí Integrovaného datového rozhraní resortu zdravotnictví.
Do kmenového registru pacientů se podle novely budou uvádět i údaje o tom, zda je pacient oprávněn k řízení motorových vozidel či držení zbrojního průkazu. Systém bude čerpat data z ministerstva vnitra a dopravy.
Sdílený zdravotní záznam má být minimalizovaný set informací o zdravotním stavu pacienta, který má být přístupný pouze poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní služby pacientovi.
Má obsahovat výsledky preventivních a screeningových vyšetření i tzv. emergentní zdravotní záznam, což je souhrn kritických zdravotních údajů o pacientovi jako typ krevní skupiny, údaje o alergiích, lékových interakcích a lékové minulosti pacienta.
Kolik to bude stát
Náklady spojené se zavedením nových centrálních služeb elektronického zdravotnictví (eZKarta, eŽádanka) jsou odhadovány na cca 50 milionů korun plus 10 milionů korun za softwarové nástroje, uvádí předkládací zpráva k novele zpracovaná ministerstvem zdravotnictví.
Náklady na následnou údržbu, obnovu a zajištění provozu centrálních služeb elektronického zdravotnictví odhaduje ministerstvo zhruba na 20 % z pořizovací ceny ročně. Personální náklady na provoz a údržbu budou řešeny v rámci systematizovaných míst Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
Rozšíření infrastruktury elektronického zdravotnictví a funkcionalit už existujících služeb si tedy podle rezortu vyžádá desítky milionů korun, které budou čerpány z dotací z Národního plánu obnovy.
Na druhou stranu lze po naběhnutí systému očekávat každoroční úsporu nákladů, tvrdí ministerstvo.
„Úspory jsou velmi obtížně vyčíslitelné, lze však odhadnout, že při úspoře na nadbytečně a duplicitně vyžádané péči předpokládáme, že dojde k úspoře ve výši 270 milionů ročně za každé procento, o které se zavedením eŽádanky podaří snížit objem nadbytečně vyžádané péče,“ píše se v závěrečné zprávě o hodnocení dopadů novely.
Bude systém spuštěn včas?
S ohledem na „debakl“ s digitalizací stavebního řízení bývalého ministra Ivana Bartoše se pozornost veřejnosti i politiků soustředí na dodržení časových termínů zavádění systému. Podle ministerstva zdravotnictví přípravy pokračují „dle velmi pečlivě kontrolovaného harmonogramu“. „Některé pilotní projekty již byly zahájeny, další zavádíme příští týden a během října a postupně dál,“ píše úřad v tiskové zprávě.
Dohled nad digitalizací bude mít nový úřad Národní centrum elektronického zdravotnictví. Plánované úseky digitalizace budou podle rezortu zrealizovány v průběhu let 2024–2025. „Do konce roku 2025 zrealizujeme všechny pilotní projekty,“ slíbil ředitel centra Petr Foltýn.
Vybraná zdravotnická zařízení budou postupně funkčnost systému testovat v praxi tak, aby v ostré fázi všechno fungovalo, jak má. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví by podle plánu měla vstoupit v platnost k 1. lednu 2026, přičemž plně funkční má být systém ve druhé polovině roku 2026.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy