O volby do Senátu mají voliči v Česku tradičně malý zájem. Volební účast v letošním druhém kole dosáhla 17,5 procenta, a podobně nízko se pohybuje dlouhodobě. Před dvěma lety k urnám zavítalo 19,4 procent oprávněných voličů, za covidové pandemie v roce 2020 pak jen 16,7 procenta a podobně tomu bylo i v roce 2018.

Nejnižší volební účast byla letos ve druhém kole na Prostějovsku, a to 12,2 procenta, nejvyšší na Opavsku – svůj hlas tam přišlo odevzdat 23,3 procenta oprávněných voličů.

Tradičně se volila třetina senátorů, tedy 27, z toho 5 bylo zvoleno už minulý týden v kole prvním. Nejméně hlasů letos stačilo ke zvolení Miroslavu Bártovi v obvodu Praha 2, a to 6352, naopak nejvíce hlasů potřeboval Zdeněk Hraba na Benešovsku, a to téměř dvaapůlkrát tolik.

S největším rozdílem vyhrál ve svém obvodu senátor Jiří Drahoš, získal téměř tři čtvrtiny hlasů voličů. Více než 72 procent pak získal František Jura na Prostějovsku a přes 68 procent Zbyněk Sýkora na Českobudějovicku. „Nejtěsnějším rozdílem hlasů skončilo druhé kolo senátních voleb ve volebním obvodu Zlín. Rozdíl mezi vítězem a poraženým zde činil 731 hlasů,“ upozorňuje Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu. Podobně těsný souboj zaznamenali statistici také na Chrudimsku, kde nakonec zvítězil Jan Tecl s 52 procenty hlasů.

Doposud sedělo v horní komoře parlamentu 15 žen a 66 mužů, nově bude mít Česko o dvě senátorky víc. Podíl žen v Senátu tedy bude prakticky stejný jako v krajských zastupitelstvech – 21 procent.

Do žebříčku osmi nejčastějších jmen senátorů se probojovala pouze jména mužská. Nejvíce je v senátorských lavicích Janů, a to 8, Tomášů tam najdeme sedm a na jméno Jiří slyší 6 senátorů.

Průměrný věk členů horní komory parlamentu byl doposud 59,6 roku, nyní klesne na 57,8 roku. Nejmladším nově zvoleným je předseda Českého paralympijského výboru Zbyněk Sýkora, který letos oslavil čtyřicáté narozeniny. To je zároveň minimální věková hranice pro zvolení do Senátu. Druhým nejmladším je jen o rok starší primátor Opavy Tomáš Navrátil.

Nejstaršími jsou pražští senátoři Jan Pirk a Jiří Růžička narození v dubnu, resp. květnu 1948, oba byli zvolení ve volbách v roce 2022 a funkční období jim tedy končí za čtyři roky. Nejstarším nově zvoleným pak Jiří Drahoš, dosavadní první místopředseda, který mandát na Praze 4 obhajoval. Je mu 75 let.

Kandidáti vyslaní stranami vládní koalice uspěli v 15 obvodech, za vítěze voleb se však označuje i opoziční hnutí ANO. To si polepšilo celkově o osm senátorů, a to i přesto, že jím podporovaní nebo nominovaní kandidáti se dostali do druhého kola celkem v 19 případech, ve 13 z nich ale prohráli.

„Prolomili jsme prokletí Senátu, budeme chtít zástupce ve vedení horní komory a uděláme vše, aby přestala být automatem na zvrhlé vládní návrhy. Jsme suverénně nejsilnějším politickým subjektem v Česku a jsme připraveni převzít po příštích volbách vládní odpovědnost,“ uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Kromě senátních voleb vyhrálo ANO i v nedávných krajských volbách. Tam zvítězili v deseti ze třinácti krajů. Ke slušnému výsledku hnutí ANO u senátních patří i to, že 3 z jeho kandidátů zvolili občané už v prvním kole voleb. Z dosavadních senátorů byli nominováni hnutím ANO pouze 4, dalšího senátora pak podporovalo ANO společně se SOCDEM.

Naopak ODS si v počtu senátorů pohoršila. Samostatně obhájila dva mandáty z deseti a dalších 6 senátorů získala v koalici s dalšími subjekty. „Před šesti lety jsme byli extrémně úspěšní, teď jsme byli relativně úspěšní. Vnímáme signály od voličů. Celkově výsledek voleb můžeme akceptovat jako velmi slušný,“ uvedl premiér a předseda ODS Petr Fiala na tiskové konferenci.

Cílem těchto voleb dle něj ubránili Senát jako klíčovou pojistku demokracie před levicovými populisty. „To se podařilo. Vládní koalice tyto volby jednoznačně vyhrála nad opozicí,“ dodal.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy