Angličtina od první třídy, druhý cizí jazyk od šesté. To bude v souvislosti s revizí vzdělávacího programu pro základní školy požadovat ministr školství Mikuláš Bek. „Pro naše školáky je znalost cizích jazyků obrovskou výhodou v dalším profesním i osobním životě. V mnoha evropských zemích začínají děti s jazyky dříve a požadovaná úroveň jazykové kompetence je vyšší,“ odůvodnil v červenci Bek. V současné době se žáci anglicky začínají učit nejpozději ve třetí třídě, druhý jazyk pak v rozvrhu přibude nejpozději v osmičce.

Výstupní úroveň anglického jazyka ze základní školy je podle ministerstva školství nastavena na úroveň A2, která odpovídá základním znalostem. Žáci tak zvládají komunikovat v každodenních situacích s pomocí běžně užívaných výrazů. O úroveň výš, tedy na znalosti levelu B1, jsou pak maturanti, kteří by se měli vyjadřovat plynuleji a s použitím rozšířenější slovní zásoby.

Ještě vyšší znalost anglického jazyka vykazují Češi podle průzkumu Index EF EPI. Ten je založený na výsledcích testu EF Standard English Test (EF SET), který celosvětově používají k testování úrovně anglického jazyka školy, firmy, vládní instituce i jednotlivci. V testování, do kterého se v roce 2022 celosvětově zapojilo více než 2,2 milionu lidí, se Česko umístilo na šestadvacátém místě z celkem 113 testovaných zemí. Přestože si oproti předcházejícímu roku Češi pohoršili o tři příčky, znalost angličtiny se dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni, která odpovídá znalostem levelu B2.

Podobnou úroveň mají například Estonci, Srbové, obyvatelé Malajsie, Nigérie nebo Argentiny. Nejlepší angličtinu mají letos již poněkolikáté v řadě Nizozemci, naopak nejhůře se anglicky lidé domluví v Demokratické republice Kongo a v rámci Evropy pak v Turecku. Zlepšení za poslední rok pozorují například Slováci, kteří se vyhoupli na 18. místo. Lépe jsou na tom i další naši sousedé – Rakušané berou pomyslný bronz, úroveň angličtiny v Německu je desátá nejvyšší na světě a Poláci jsou v hodnocení třináctí nejlepší.

„Přestože se dlouhodobě diskutuje o nízké úrovni výuky angličtiny na základních školách, české děti oproti jiným evropským zemím mnohem méně využívají kvalitní výuku jazyků mimo veřejný sektor. Na středních školách a v dospělosti pak znalost jazyka obtížně dohánějí,“ popsala Sabina Wyrobová z české pobočky Education First.

Roli hraje také online výuka z dob pandemie. „U jazykové výuky je nezbytné jazyk aktivně používat, snažit se komunikovat, i když s chybami, a tato možnost tady dlouho nebyla. Školy i žáci dohánějí to, co zameškali, ale neposouvají se ještě dopředu. I to může za naši stagnaci a propad v žebříčku,“ doplnila Wyrobová.

Podle průzkumu mají vyšší úroveň anglického jazyka muži a lidé ve věkové kategorii od 31 do 40 let. Rozdíly v úrovni jsou také v krajích. Zatímco nejlepší jsou lidé v Jihomoravském kraji a jejich znalost dosahuje úrovně C1, nejhůře jsou na tom lidé ve Zlínském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Právě anglicky se podle šetření Českého statistického úřadu z roku 2022 domluví každý druhý obyvatel Česka. Mezi mladými od 18 do 25 let je to téměř devadesát procent, ve věkové kategorii mezi 50 a 59 lety je to pak jen necelá třetina. Tři z deseti Čechů mladších 70 let se pak domluví německy a pětina rusky. Zhruba tři procenta lidí pak umí alespoň základně francouzsky a dvě procenta španělsky.

Mezi Čechy je však skoro čtvrtina těch, kteří nehovoří žádným cizím jazykem. Nejčastěji se jedná o Čechy se základním či středoškolským vzděláním bez maturity a lidi ve věkové kategorii 60-69 let. Necelá polovina dotazovaných se kromě češtiny domluví i jedním dalším jazykem, čtvrtina dvěma jazyky.

Z těch, kteří alespoň jeden cizí jazyk ovládají, se třetina domluví jednoduchým způsobem a téměř třicet procent dle svých slov zvládne většinu komunikačních situací. Za skvělé mluvčí, kteří zvládají plynulé a pohotové vyjadřování, se považuje zhruba každý šestý.

Čechům pomáhají kurzy, filmy nebo aplikace

Způsobů, jak se v jazycích zlepšovat, je spousta, a i pár minut tréninku denně stačí ke zdokonalení. Obliba roste například u různých aplikací pro výuku jazyků. Tu nejznámější, Duolingo, používá každý den zhruba 34 milionů lidí po celém světě. Podle statistik se nejvíce Čechů v aplikaci věnuje anglickému jazyku, oblíbená je také němčina nebo španělština.

Mnoho lidí také volí jazykové školy a kurzy, a to jak prezenčně, tak online. Podle Václava Solicha, majitele jazykového centra Correct, zájem o jazykové kurzy neustále roste, například od ruské invaze na Ukrajinu však pozoruje razantní úbytek zájmu o ruský jazyk. Největší zájem je dle něj o kurzy nižších úrovní jazyků. „Řekl bych, že od začátku se učí asi šedesát procent zájemců. Ten zbytek pak tvoří navazující kurzy a vyšší úrovně,” sdělil Solich.

Jazykovou výuku pak doporučuje propojit i s dalšími metodami učení. „V dnešní době jsou cizí jazyky v telefonu, v počítači, vlastně úplně všude kolem. Můžou to být písničky nebo podcasty, které má člověk neustále v uchu, zapnuté streamovací služby do pozadí u žehlení a podobně,” popsal metody pasivního učení jazyků Solich. Ideální je dle něj propojit aktivní výuku s lektorem, pasivní metody i trénování v jazykových aplikacích.

V rozvoji dovedností cizích jazyků pomáhají také pobyty v zahraničí. Mladí mohou díky několika projektům jako například Erasmus nebo Erasmus+ vyjet do ciziny na stáž či studium. Podle Domu zahraniční spolupráce se díky mezinárodnímu vzdělávání na studium nebo stáž do zahraničí od roku 1998 podívalo přes 441 tisíc Čechů, do Česka pak zavítalo kolem 450 tisíc studentů jiných zemí. Zatímco před deseti lety lákalo studenty především Německo a Velká Británie, v loňském roce byl podle statistik největší zájem o Španělsko a Německo.

Výrazného pokroku v angličtině díky studiu v zahraničí docílil například Michal Dobeš z Novojíčínska.Při studiu na střední škole za hranice vyjel hned dvakrát. V roce 2022 na měsíc do Irska a o rok později na dalšího čtvrt roku na Maltu.

„Dřív jsem v angličtině často váhal a přemýšlel nad každým slovem, použitím času nebo výslovností. Už po pár týdnech v cizině, kdy jsem anglicky musel mluvit neustále, jsem začal být daleko sebevědomější. Angličtina se pomalu začala stávat tak přirozenou, jako moje rodná čeština,” vzpomínal Dobeš.

Z Irska si odvezl anglické znalosti na druhé nejvyšší úrovni. „Kromě jazyka jsem toho samozřejmě i spoustu viděl a zažil, ale právě rozvoj jazykových schopností považuju za jednu z nejdůležitějších částí výjezdu do zahraničí. Bez váhání bych se někam vydal i potřetí,” dodal.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy