Ředitelé všech čtyř českých národních parků (NP) minulý týden varovali poslance před novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, která by podle nich mohla ohrozit účinnou ochranu přírody. Proti některým jejich tvrzením se ostře vymezilo devatenáct starostů ze Šumavy a Českého Švýcarska. Jádrem pudla je širší problematika hospodaření a rozhodovacích pravomocí v zákonem chráněných oblastech.

V dopise z 1. května ředitelé upozorňují, že navrhovaná úprava fungování rad národních parků může posílit zastoupení obcí v radách a paralyzovat rozhodování o strategických dokumentech. Tím dle nich hrozí návrat ke sporům z minulosti, kdy na jedné straně stáli zastánci přirozeného vývoje a podpory biodiverzity, na straně druhé příznivci hospodářských zásahů a soukromých zájmů, přičemž národní parky podporují první zmíněný přístup.

Vůči jejich dopisu se ohradili starostové 19 obcí ležících na území oněch národních parků. Dopis starostů přečetl 6. května v Poslanecké sněmovně poslanec za ODS Karel Krejza. Dle starostů je prohlášení ředitelů NP „dehonestující“ vůči občanům a obcím v národních parcích a „obsahuje informace, které jsou zkreslené a mnohdy popisují nepravdivě stav věcí v národních parcích“.

Vadí jim, že nevolení úředníci jdou proti zájmu občanů, kteří naopak starosty volí.

„Ředitelé čtyř národních parků nás tímto tvrzením jen ubezpečují, že se považují nadřazeni nad zájmy našich občanů, a jen dokazují, že díky těmto tvrzením může docházet a také někdy dochází k šikaně občanů žijících na území národních parků,“ píší starostové.

Dopisem chtějí starostové podle jejich slov deklarovat, že jejich obce mají „právo být v národním parku a mít právo na trvale udržitelný rozvoj“.

„Byly jsme tu dříve, než národní parky a zajišťovaly jsme správu daného území. Byly jsme to my obce, které se zasazovaly o vytvoření národních parků pro ochranu přírodních hodnot a zvláště lesů,“ uvádějí starostové. „Naši předchůdci chtěli ochránit tato území právě před komerčními aktivitami, které by přinesly destrukci tohoto území. A nyní jsou právě naši občané ti, kteří se na výsledky státní ochrany přírody musí denně dívat. A právě naši občané jsou ti, kteří státní ochraně přírody čím dál víc nerozumí.“

„Denně se díváme na rozpadající lesy. Některé informace o obnově lesa, které ale neplatí pro celé území národního parku, jsou zavádějící,“ uvádějí starostové. „Části dopisu, kde se chlubí národní parky skvělými výsledky v ochraně přírody, jsou naprosto matoucí.“

Za státní peníze byly podle starostů šumavské lesy a lesy v Národním parku České Švýcarsko „ponechány žíru kůrovce jen tak a nikdo za to nenese odpovědnost“. Obce v tomto parku podle starostů „soustavně upozorňovaly na stav suchého lesa, dokonce jim bylo sdělováno, že suché dřevo nehoří, až vznikl požár, který byl téměř neuhasitelný“.

Dopis ředitelů národních parků považujeme za irelevantní, jasně směřující proti všemu, co by přispělo k ochraně občanů a místních samospráv a směřující k tomu, aby se místní občané a obce stali podřízenými ředitelům národních parků a resortu životního prostředí.

Zatímco ředitelé národních parků kritizují návrh poslance Petra Bendla, který ukládá Agentuře ochrany přírody a krajiny a správám národních parků, aby „plně respektovaly územně plánovací dokumentaci, zejména územní plány“, starostové prohlašují, že ředitelům „nepřísluší hodnotit platné územní plány obcí, které se nachází na území parků“.

Obce mají k dispozici pouze velmi malou část území pro vlastní rozvoj a ředitelé parků si nyní podle starostů nárokují zmíněným dopisem rozvoj obcí ještě více zmenšit.

„Každý územní plán, každá změna územního plánu MUSÍ vždy projít připomínkovým řízením úředníků z národního parku. Schválená zonace NPŠ v roce 2020 říká, že zóna přírodní má 27,7 %, roce 2036 má mít 52,3 % a v roce 2060 celkem 75 %. Zóna kulturní krajiny měla v roce 2020 celkem 1,2 % a stejnou rozlohu má mít i v roce 2060 podle platných /radou parku neschválených/ zásad péče o Šumavu. Ministr Brabec sliboval, že 22 obcí na Šumavě bude mít kulturní zónu cca 10 %, ale byly to jen plané sliby,“ uvádějí starostové.

Starostové obcí se dále „ostře ohrazují“ proti další části dopisu čtyř ředitelů národních parků, v níž poslancům napsali, že „demografický vývoj pohraničních regionů je spojen se zmenšováním samospráv, u nichž postupně hrozí privatizace ve prospěch zájmů, které lze jen stěží označit jako veřejné. Tyto soukromé zájmy se dostávají do střetu s veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny daleko častěji než oprávněné jiné veřejné zájmy. Dovolujeme si vás požádat, abyste svou autoritou pomáhali tyto zájmy odlišovat a postavili se za zájem veřejný“.

Byly jsme tu dříve, než národní parky a zajišťovaly jsme správu daného území. Byly jsme to my obce, které se zasazovaly o vytvoření národních parků pro ochranu přírodních hodnot a zvláště lesů.

Dopis podepsali starostové následujících měst: městys Strážný, obec Jetřichovice, obec Borová Lada,  obec Staré Křečany, obec Modrava, obec Růžová, obec Lenora, město Krásná Lípa, obec Hartmanice, město Česká Kamenice, obec Čachrov, obec Nicov, obec Nová Pec, obec Horní Planá, obec Srní, obec Rejštejn, obec Stachy, město Volary, obec Horská Kvilda.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy