Dívka přestala používat make-up a vypráví, jak to ovlivnilo její život: „Potřebovala jsem se od toho oprostit“
Příběh mladé ženy, která přešla od myšlení zaměřeného na sebe k nesobeckosti. Jak s tím souvisí přístupu k vnějšímu vzhledu?
Kathryn Bondové změnilo její rozhodnutí život.
Třiadvacetiletá Australanka prozradila, že vyrůstala s pocitem „značné nejistoty“, protože její systém přesvědčení o tom, jak má vypadat, ji nutil neustále udržovat a upravovat svůj vzhled – ale dnes si myslí, že nikdy ne z těch správných důvodů.
Piper Kathryn Bondová se s deníkem Epoch Times podělila o to, jak se dříve každý den kompletně líčila a česala, ale jednoho dne si řekla, že si od toho, co dnes považuje za závislost, potřebuje odpočinout – doslova „postit“.
„Potřebovala jsem se od toho postit,“ říká Kathryn. „Nikdy bych nepoznala svobodu na druhé straně, kdybych to neudělala. Ukázalo mi to, jak moc jsem na tom závislá.“
Kathryn říká, že si dnes už ani nedokáže představit, že by se vrátila k tomu, čím bývala.
„Je to tak osvobozující,“ říká mladá dáma. „Rozhodně jsem taková nebyla vždycky – opravdu jsem si myslela, že jednou z nejdůležitějších věcí v životě je můj vzhled. Měla jsem pocit, že možná nevypadám dostatečně profesionálně – nemohla jsem přijít do kanceláře firemního typu bez plného make-upu.“
„Vždycky to bylo, myslím, kvůli názorům ostatních lidí. …Na mladou ženu je vyvíjen velký společenský tlak – a je to skoro neduh, že? Že je nám tak trochu vnucován extrémní standard krásy nebo marnivosti,“ říká dnes Kathryn.
„Lidé se rozhodně začínají probouzet“
Když se snažila se svým manželem v jejich domovském městě Adelaide přijmout holističtější způsob života, začala Kathryn zkoumat, co a proč si nanáší na kůži.
Ačkoli věří, že přístup každého člověka k osobní péči je jedinečně individuální, nemohla ignorovat vnitřní hlas, který jí říkal, aby se zbavila zvyku příliš spoléhat na make-up.
„Půst“ od make-upu jí ukázal, jak moc se na něm stala závislou, ale jak sama říká, byl to postupný proces. Místo toho, aby se jednoho dne probudila s myšlenkou, že musí „přestat s kosmetikou“, spíše používání kosmetiky postupem času snižovala.
„Ani jsem si to neuvědomila,“ říká, „dokud jsem se neohlédla zpět, když jsem byla v určitém bodě, kdy jsem si třeba každý den nanášela jen řasenku, a pomyslela jsem si: ‘Bože, to bych před 12 měsíci nikdy neudělala.’“
To, co jí zpočátku pomohlo a co Kathryn doporučuje těm, kteří chtějí omezit používání make-upu, je začít přechodem na přírodnější produkty namísto syntetických. Místo nakupování v drahých kosmetických obchodech se nejprve rozhodla pro přírodní značky nabízející lehčí krytí. Postupně pak ze své rutiny odstraňovala jednotlivé kroky: nejprve tvářenku, pak podkladovou bázi a korektor.
„Je to jen odstranění jedné malé věci… Pak už jsem používala jen malou trošku bronzeru a možná řasenku a gel na obočí nebo jsem si ho jen trochu načechrala. A pak už to bylo bez bronzeru a jen s řasenkou. Postupem času jsem se líčila méně a méně, krůček po krůčku, až jsem byla bez make-upu,“ vypráví Kathryn.
Jedním z důvodů jejího půstu byla také obava z možných zdravotních rizik každodenního používání syntetických přípravků, ať už se jedná o deodoranty, parfémy, hydratační krémy nebo jiné produkty k péči o pleť.
„Ženy na sebe denně nanášejí stovky chemických látek, aniž by o tom věděly. Ovlivňuje to naši plodnost. Ovlivňuje to všechno. Myslím, že lidé se rozhodně začínají probouzet,“ míní Kathryn a dodává, že zdravotní problémy jsou v dnešní době „mnohem častější než před 50 nebo 60 lety‘.
Celostní život a nesobecké srdce
Hlavní motivací pro třiadvacetiletou dívku byla změna toho, čemu říká „postoj srdce“ – přechod od myšlení zaměřeného na sebe k nesobeckému postoji.
„Vždycky, vždycky jsem si dělala vlasy. Dokonce jsem si nerada dávala vlasy do culíku, protože se mi nelíbilo, jak vypadá můj obličej,“ vzpomíná, „ale faktem je, že existuje lepší využití mého času, ať už jde o službu rodině, nebo třeba o tu půlhodinu spánku ráno navíc.“
„Rozhodně svůj čas vyplňuji prospěšnějšími věcmi, které mohou být přínosné i pro ostatní lidi v mém okolí… a nejen pro mě samotnou,“ říká dnes Kathryn.
Kathryn je vdaná již čtyři a půl roku, zdůrazňuje, jak moc miluje děti a říká, že se nemůže dočkat, až bude mít vlastní rodinu.
Nadšená hospodyňka, která přiznává, že v dětství neměla příliš vysoké sebevědomí, je zapálená pro to, aby svým budoucím dětem vštípila zdravé postoje – zejména pokud bude mít dcery.
Přestože mladá videopublicistka už nepovažuje kosmetiku za nezbytnost, stále věří, že make-up lze využít krásným způsobem. „Někdy je tak zábavné být kreativní a třeba se cítit efektně na svatbě nebo podobně,“ říká Kathryn.
Dnes se cítí dobře ve své kůži a na svých kanálech na YouTube a Instagramu se klidně objevuje au naturel a zaměřuje se na všechna požehnání života ve svém „krásném malém městě“ v Jižní Austrálii.
Duchovní inspirace
Změna postoje k líčení obličeje a úpravě vlasů začala podle jejích slov ruku v ruce s duchovním rozvojem. Při studiu biblických textů narazila na myšlenku, že půst může být cestou k dosažení pokory. A tak vyzkoušela make-upový půst, který jak říká, změnil její pohled na život.
Při půstu si postupně uvědomila, že make-up používá spíše kvůli sobě. Společně s duchovním rozvojem zjistila, že je důležitější myslet na druhé. „Změna postoje srdce přišla v tom, že jsem chtěla skutečně sloužit druhým více než sobě,“ vzpomíná Kathryn.
Dnes se více soustředí na své charakterové vlastnosti a holistický přístup k životu než na úpravu make-upu. To podle ní člověku přináší krásu, která vychází zevnitř.
Jak věřící křesťanka dnes myslí, že nejdůležitější je, aby lidé byli sami sebou, což je podle ní tou největší krásou. „Bůh to nevidí tak, že bychom byli v jakémkoli ohledu méně krásní než ten druhý. On je náš stvořitel. Stvořil nás, abychom byli sami sebou.“
„Je pro nás tak snadné dívat se na krásné ženy, o kterých si všichni myslí, že jsou prostě nádherné, a pak se podívat na sebe a myslet si, že jsme ve srovnání s nimi méně krásné,“ říká Kathryn, která došla k pochopení, že „Bůh to tak prostě nevidí.“
Přechod od make-upu k přirozenému vzhledu a vážení si sebe sama leží podle ní v „tom nebeském smýšlení“, což vysvětluje jako přístup „zaměřit svou mysl na věci nahoře, ne na věci pozemské“.
Při pohledu zpátky na svůj postupný půst a získaná pochopení cítí, že jí při tom provázelo citlivé duchovní vedení.
„To je na Bohu to krásné. Je tak jemný, když nás usvědčuje z věcí, ze kterých potřebujeme být usvědčeni. Mnohdy to není jako strhávání náplasti. Často vás na to připraví a pomalu vás tam dostane, a pak se najednou ohlédnete a uvědomíte si, jak daleko jste došli,“ popisuje make-upový půst třiadvacetiletá Kathryn.
Svůj příběh prý sdílí proto, aby přispěla mladým ženám příběhem, který je může inspirovat, aby se namísto vnějšího vzhledu věnovali rozvíjení nesobecké vnitřní krásy a myšlení na ostatní, protože tvář, kterou prozařuje světlo dobré duše, je nakonec krásnější, než nejrafinovanější make-up.
Na této zprávě se podílel Arsh Sarao. Článek při překladu upravil M.K.
–ete–
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy