Dlouhé a drahé. Americkou spirálu voleb prezidenta roztočili soudy i miliardáři
Prezidentské volby v USA 2024:
Spojené státy letos prožívají svou zřejmě historicky nejdražší volební sezonu. Příčiny strmě rostoucích nákladů i důvody, proč kampaně trvají místo týdnů roky, prozkoumal přední americký ekonomický list The Wall Street Journal.
Strmý vzestup
Výdaje stran a kandidátů ve Spojených státech v posledních desetiletích skokově rostou. Celkové výdaje na všechny federální kampaně (tedy volby prezidenta, kongresmanů a senátorů – pozn. red.) mají dosáhnout 15,9 miliardy dolarů a zastínit 15,1 miliardy z roku 2020, odhaduje nestranická skupina pro sledování volebních výdajů Open Secrets.
Při zohlednění inflace budou tyto volby mírně levnější než minulé. Obě poslední volební klání jsou ale téměř dvojnásobně dražší proti nákladům z roku 2016 a trojnásobné proti počátku 21. století, a to i při zohlednění vzestupu cen, porovnal Wall Street Journal. „Je to jistá forma americké výjimečnosti a zrovna tahle nestaví Spojené státy do dobrého světla,“ řekl listu Michal Waldman, který psal projevy Billu Clintonovi a přes třicet let usiluje o reformu financování kampaní.
Pro srovnání list uvedl, že v Kanadě před třemi lety strany v kampani utratily v dnešních cenách asi 69 milionů amerických dolarů, tedy sedmadvacetkrát méně než jejich jižní sousedé. A jedna tvrdá a vyhrocená kampaň v jediném senátním kongresovém obvodu může být dražší než několikery volby v jiných zemích. Redakce spočítala, že když demokratický senátor Raphael Warnock v ostře sledovaném klání v Georgii v roce 2020 utratil 180,6 milionu dolarů, bylo to víc než celé poslední volební výdaje partají v Británii, Kanadě a Německu dohromady.
Jedinečnost amerických volebních financí ukazuje srovnání fundraisingu, tedy úsilí stran získat peníze od drobných dárců a velkých sponzorů. Kanadští konzervativci loni vybrali 25,5 milionu dolarů a byl to národní rekord. Americký list k tomu dodává, že stejné peníze posbírá kampaň Kamaly Harrisové za dva dny. Ta v létě za první dva týdny od převzetí demokratické nominace získala 300 milionů a od té doby další miliardu. Kampaň republikánského exprezidenta Donalda Trumpa získala 800 milionů, vypočítal list s odkazem na data od obou kampaní.
Více demokracie, svobody a výdajů
Americké kampaně také trvají oproti evropským týdnům či měsícům nepoměrně déle. Wall Street Journal jednu z příčin hledá v rozšíření primárek. Vysvětlil, že primární volby jako hlavní síto pro výběr kandidátů do Kongresu i Bílého domu nabyly na významu v sedmdesátých letech. Vzaly rozhodující slovo stranickým šéfům a delegátům sjezdů. Současně významně prodloužily volební kampaně a zvýšily výdaje na ně.
„V parlamentních systémech roky pracujete pro stranu v první linii a pak vás za odměnu dají na kandidátku. Tady se může jakýkoliv jedinec může pokusit zmocnit se stranické nálepky, ale stojí to spoustu peněz,“ vysvětlila pro Wall Street Journal Elaine Kamarcková z think tanku Brookings Instituion.
Na nákladech se podepisuje i to, že Američané často volí funkcionáře, které jiné státy určují rozhodnutím úřadů či vlád.
Dalším faktorem jsou zákonná omezení. Například ve Francii smí kandidáti na prezidenta utratit maximálně 22,5 milionu eur a firmy i odbory mají politický sponzoring zakázaný. „Ale americké soudy důsledně rozhodovaly, že limity pro financování kampaní nesmějí omezovat svobodu slova. Jinak řečeno, pokud nesmíte utrácet peníze za kampaň, omezuje to vaši schopnost předat své sdělení voličům,“ napsal The Wall Street Journal. A dodal, že v roce 2010 Nejvyšší soud navíc stejná práva jako jednotlivcům přiznal i firmám a odborům.
Miliardáři a akční výbory
Právnické osoby sice dál nesmí podporovat přímo kandidáty, ale mohou podporovat organizace, které si strany pro tento účel zřizují, takzvané super PACs (politické akční výbory – pozn. red). Na americké scéně jich nyní působí na tři tisíce a od dárců získaly 5,7 miliardy korun.
Čím dál víc přitom jde o peníze nejbohatších Američanů. Zmiňovaný monitoring Open Secrets zjistil, že ještě před dvaceti lety darovalo více než milion dolarů třiadvacet Američanů, celkem šlo o 58,9 milionu dolarů. Letos je takových dárců 408 a celkem poskytli 2,3 miliardy. Žebříček vede miliardář Timothy Mellon, bankéř který republikánům poskytl 165 milionů.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy