Je tomu už osmdesát let, co v Evropě skončila druhá světová válka. Započala 1. září 1939 a v Evropě končila kapitulací Německa podepsanou v noci ze 7. na 8. května 1945. V platnost vešla 8. května ve 23 hodin a jednu minutu, a i proto je tento den ve většině koutů Evropy považován za Den vítězství. Ačkoli na území Evropy už panoval mír, válku v Tichomoří ukončila až kapitulace Japonska datovaná ke druhému září 1945.

Válečný konflikt, do kterého se kromě Evropy zapojily všechny kontinenty vyjma Antarktidy, si celosvětově vyžádal přibližně 70 milionů životů. To odpovídá zhruba třem procentům tehdejší světové populace. Nešlo však pouze o vojáky padlé na bojištích – velkou část tvořili také civilisté, a to nejenom ti, kteří padli při probíhajících bojích, ale také ti, kteří zemřeli hlady nebo nemocí.

Přesné počty obětí druhé světové války však nejsou zjistitelné. „S ohledem na skutečnost, že i počty našich vlastních padlých a zabitých vojáků a civilistů uvádíme vždy jen rámcově, aniž by bylo k dispozici přesné číslo, tak souhrnné informace budou existovat jen v hrubých rysech,“ popsal Jiří Reichl z oddělení komunikace a propagace Vojenského historického ústavu Praha.

Miliony mrtvých

Druhá světová válka zasáhla Evropu bezprecedentní silou. Nejvíce postihla země, které se nacházely v přímém střetu s nacistickým Německem či Sovětským svazem. Polsko, kde válka začala, přišlo o život přibližně 5,9 – 6 milionů lidí, což představovalo 17,1 procenta jeho předválečné populace.

Nejvíce obětí hlásí Sovětský svaz. Podle odhadů o život přišlo 26 milionů a 600 tisíc lidí, tedy zhruba 13,7 procenta populace před válkou. Německo, které válku rozpoutalo, odhaduje ztrátu na 5,7 milionu lidských životů, což činí 8,2 procenta z předválečné populace. Československých obětí bylo podle odhadů historiků mezi 340 a 355 tisíci, v přepočtu tedy zhruba 2,4 procenta tehdejší předválečné populace.

Nezanedbatelné ztráty na životech hlásí také další území. Například Spojené státy přišly o více než 419 tisíc lidských životů. Pro mnohé méně známý fakt je ten, že na opačné straně zeměkoule se oběti pohybují v řádu milionů. Například Čína po dobu války přišla o 15 až 20 milionů osob. Mezi 2,5 a 3,1 miliony zemřelých hlásí také Japonsko, další tři až čtyři miliony obětí udává Nizozemská východní Indie ležící na území dnešní Indonésie.

Drtivé ztráty měl světový konflikt i na ostrov Nauru, který eviduje okolo 500 zemřelých, což činí 14,7 procenta tehdejší populace. Ostrov pod správou Austrálie čelil v prosinci 1940 dvěma útokům německých lodí. Cílem německého námořnictva bylo paralyzování spojenecké obchodní aktivity v okolí ostrova a destrukce tamních fosfátových těžebních zařízení.

Dvě třetiny evropských Židů nepřežily

Válka však neprobíhala jen mezi státy. Cílem nacistů se stala také židovská a romská populace, osoby s fyzickým i mentálním postižením, homosexuálové nebo političtí odpůrci, kteří čelili plánovanému a organizovanému vyhlazení.

Nejhůře na tom byli Židé z oblasti Balkánu. Například v Řecku přišlo o život 86,4 procenta tamních Židů, jugoslávských Židů bylo vyvražděno zhruba 81,7 procenta. Téměř 2,9 milionu Židů nepřežilo ani v Polsku.

V celém Československu zemřelo podle odhadů 260 tisíc Židů a jejich vzpomínku živí například akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, která letos připadla na 24. dubna. „Stalo se již novodobou tradicí, že se scházíme na náměstích a na veřejných prostranstvích, abychom si připomněli památku těch, kteří byli zavražděni před více než osmi desítkami let,“ popsal ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus. Maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty pronásledováni kvůli svému rasovému původu, organizuje Institut Terezínské iniciativy a letos šlo už o dvacátý ročník akce.

Ani romské oběti nebyly výjimkou, během druhé světové jich zemřelo mezi 200 a 500 tisíci. Nejvíce zemřelých Romů hlásí Jugoslávie, a to zhruba 58 tisíc.

Nevyčíslitelné škody

Kromě přesného počtu obětí druhé světové války nedokážeme určit ani to, jaké jsou materiální škody, a to jak ve světě, tak u nás. „Materiální ztráty na našem území souhrnně uvedeny nejsou, pravděpodobně by bylo nutné udělat poměrně obsáhlý archivní průzkum. Existují jen informace k dílčím záležitostem, jako jsou například nálety na Prahu, ale těžko vyčíslovat všechny vypálené či poškozené domy z doby povstání, či jako nacistickou pomstu,“ vysvětlil vedoucí Oddělení vojenských knihoven Vojenského historického ústavu Praha Zdeněk Munzar.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy