Dvě pětiny Čechů chtěly změnit způsob vytápění, mnohým ale chybí peníze

Aktuálně

Dvě pětiny Čechů chtěly změnit způsob vytápění, mnohým ale chybí peníze

Podle posledních odhadů může být po celé republice až 150 tisíc těch, kteří stále topí kotly první a druhé třídy. Za topení ve starých kotlích však hrozí jejich provozovatelům sankce až ve výši 50 tisíc korun, která se navíc může opakovat až do doby, dokud nedojde k výměně zdroje tepla. Kontrolovat dodržování zákazu mají na starosti úředníci obcí s rozšířenou působností.

Kotle první a druhé emisní třídy

  • Jsou nejčastěji kotle na uhlí vyrobené před rokem 2012. Od roku 2014 se již nesmí vyrábět a od letošního září je lidé nemohou ani využívat.
  • Emisních tříd je celkem pět a obecně platí, že čím nižší emise kotel vypouští, tím je ve vyšší emisní třídě. Kotle první emisní třídy jsou tedy nejméně účinné a produkují nejvíce škodlivých látek. Zatímco nejméně ekologický kotel první třídy může do ovzduší vypouštět až 25 g/m3 oxidu uhelnatého, kotle nejekologičtější, tedy páté emisní třídy, jich do ovzduší vypustí asi pětatřicetkrát méně. Emisní třídu kotle mohou lidé zjistit na výrobním štítku kotle.

Téměř třetina Čechů využívá k vytápění zemní plyn. Vychází to z průzkumu mezi tisícovkou Čechů, který pro Deník zpracovala agentura MNFORCE. Další pětina domácností je vytápěná z kotelny mimo dům a více než patnáct procent respondentů vytápí své domovy elektřinou. Za teplo a ohřev vody Češi nejčastěji zaplatí do tří tisíc korun za měsíc, tři z deseti pak do vytápění investují mezi třemi a pěti tisíci měsíčně. Nad deset tisíc korun měsíčně se pak vyšplhají pouze 3,3 procenta respondentů.

Ke změně způsobu vytápění podle Kamila Švédy z MNForce Čechy motivuje nejčastěji úspora peněz, a to až ve třech čtvrtinách případů. Změna z důvodu zavedení nových pravidel pro kotle je motivací jen pro 12,3 procenta lidí. „Ačkoliv 40 procent respondentů zvažovalo v posledních pěti letech změnu způsobu vytápění, změnu do září letošního roku uskutečnilo celkem devět procent respondentů. V polovině případů, kdy uživatelé zvažovali změnu, se ukázalo, že je z důvodu stavebních komplikací nebo finanční náročnosti neuskutečnitelná,“ vysvětlil Švéda.

Kromě vlastních financí mohli při výměně kotle Češi využít například kotlíkových dotací. Ty byly určené pro nízkopříjmové domácnosti, jako jsou starobní či invalidní důchodci nebo lidé, kteří mezi 1. lednem 2022 a dnem podání žádosti pobírali příspěvek na bydlení. Díky kotlíkovým dotacím mohli lidé získat příspěvek až ve výši 180 tisíc korun a pokrýt tak až 95 procent nákladů výměny starého kotle. Žádosti o kotlíkové dotace mohli Češi podávat do konce srpna.

Tím však možnosti získat dotace na změnu způsobu vytápění nekončí. Finanční podporu pro domácnosti provozující zastaralé, neekologické a málo účinné zdroje tepla nabízí také program Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light), který je určený pro seniory a nízkopříjmové domácnosti, a také Nová zelená úsporám (NZÚ) pro ostatní domácnosti. Stále vyšší důraz je při této dotaci kladen na využití obnovitelných zdrojů energie. Dotační program NZÚ, který funguje už od roku 2014, podpořil více než čtvrt milionu projektů a vyplatil 52 miliard korun. Průměrná dotace činila 195 tisíc korun.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se po odsíření elektráren a průmyslu staly kotle na pevná paliva největším zdrojem znečišťování ovzduší. „Právě proto potřebujeme vyměnit i ty poslední zbývající zastaralé kotle. Proto od září otevíráme nízkopříjmovým domácnostem v programu Nová zelená úsporám Light možnost vyměnit nejen nejstarší zakázané kotle na tuhá paliva, ale i další neekologické zdroje vytápění, jako jsou uhelné kotle 3. a 4. emisní třídy, kotle na topné oleje. A novinkou je to, že i nízkopříjmové domácnosti si budou moci vyměnit s dotací elektrické či plynové vytápění za tepelné čerpadlo,“ okomentoval Hladík.

Podle Stavební spořitelny České spořitelny má s podáním žádosti o dotaci zkušenost více než čtvrtina majitelů rodinných domů. „Z našeho průzkumu vyplynulo, že s podáním žádosti o dotaci má zkušenost přes 26 % majitelů rodinných domů v ČR, v Karlovarském kraji je to dokonce přes 41 %. Věřím, že v následujících letech toto číslo poroste také díky bezplatnému dotačnímu poradenství, které od ledna nabízí stavební spořitelny,“ uvedl ředitel úvěrů ze Stavební spořitelny České spořitelny Milan Pospíšil.

Lidé, kteří změnili nebo by v budoucnu chtěli změnit způsob vytápění svého obydlí, by se podle MNForce nejčastěji rozhodli pro tepelné čerpadlo. Lákají je také solární panely. Podobně by volili i v případě, kdy by se nemuseli ohlížet na finanční náročnost pořízení a instalace nového typu vytápění. V takovém případě by nejvíc vzrostl zájem u podlahového topení, a to o necelých sedm procent. Naopak o téměř pět procent méně lidí by se rozhodlo pro topení dřevem.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy