Čerstvě schválená novela energetického zákona přezdívaná Lex Plyn, která ještě ani nevstoupila v účinnost, už má prvního zájemce o využití státní podpory při ztrátovosti uhelného provozu. Sokolovská uhelná uvedla, že bude pro příští topnou sezónu 2026/2027 žádat o finanční podporu pro svou elektrárnu Vřesová.

Vřesová zásobuje dálkovým teplem a teplou vodou 39 tisíc domácností v Karlových Varech a okolí. Předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek v článku pro SeznamZprávy počátkem července uvedl, že finanční výpomoc bude nezbytná, aby firma nemusela provoz zavřít.

Elektrárna bude podle něj ztrátová letos v zimě již druhou sezónu po sobě a tu třetí už společnost není ochotna provoz dotovat z vlastní kapsy. Problém zařízení ze 70. let minulého století tkví v tom, že jako elektrárna s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny při topení zároveň vyrábí proud, který však „nedokáže na trhu prodat se ziskem tak často jako dřív, a to kvůli nárazové konkurenci čím dál výkonnějších zelených zdrojů“, napsal Seznam.

Tomek pro Epoch Times uvedl, že kompenzace, kterou budou po státu požadovat, bude ve výši stovek milionů korun.

Teplo není elektřina

Na podporu od státu má podle zmíněné novely, která vstoupí v účinnost od srpna 2025, nárok výrobce elektřiny z uhlí, který by při pokračování provozu čelil ztrátám. Je-li zachování výroby ve veřejném zájmu a je potřebné ke stabilitě elektrizační soustavy, stát musí majiteli elektrárny vyplatit kompenzaci prokazatelné ztráty vyvolané dalším provozem. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, elektrárnu může převzít někdo jiný.

O udělení kompenzace musí rozhodnout Energetický regulační úřad (ERÚ) a provozovatel přenosové sítě ČEPS. Ten vyhodnotí, zda je elektrárna nezbytná pro bezpečnost a spolehlivost provozu sítě a může uvalit na podnik povinnost pokračovat ve fungování.

Mluvčí ERÚ Michal Kebort na dotaz Epoch Times uvedl, že jeho úřad „se jen obtížně může blíže vyjádřit k žádosti, která nebyla dosud podána“. Nicméně upozornil, že je třeba rozlišovat podmínky pro kompenzace v teplárenství a v oblasti elektroenergetiky.

Lex Plyn specifikuje, že podporu lze využít pouze pro výrobce elektřiny, ne tepla. Vřesová navíc není pro provoz elektrárenské sítě nijak podstatná, a tak by zřejmě Sokolovská na takovou podporu mít nárok neměla. „Případná podpora je dle našeho názoru vázána pouze na výrobu elektřiny, nikoliv tepla, a to i v případě kombinované výroby elektřiny a tepla,“ uvedl Kebort.

I kdyby taková žádost prošla, kompenzace pro elektrárnu by se musela zaplatit ze systémových poplatků, což by přineslo tlak na zvyšování regulované části cen za elektřinu pro všechny odběratele.

Vřesová by podle něj teoreticky mohla žádat o státní podporu na základě staršího ujednání v § 12 energetického zákona, který státu umožňuje přikázat ztrátové teplárně vyrábět dál a příslušně ji za to odškodnit. Ale i to má háček – už by to nebylo pod taktovkou Sokolovské.

„Zákon přímo podmiňuje opatření nad rámec licence v teplárenství tím, že současný provozovatel nemůže nadále vykonávat činnost a provoz převezme jiný držitel licence. Zároveň je předpokladem, že náklady na výrobu tepla budou primárně hradit odběratelé,“ řekl mluvčí ERÚ.

Tomek v článku od Seznamu prohlásil, že zvyšování cen tepla není ve hře, protože ERÚ teplárnám nepovoluje kompenzovat si ztráty z výroby elektřiny na odběratelech tepla a zvyšování cen je v jednom z nejchudších regionů ČR citlivá sociální otázka.

Na otázku, kdy bude společnost žádost o poskytnutí podpory podávat, mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková uvedla: „Nejprve je třeba stanovit, jak se bude aplikovat řešení situací, do jakých se dostávají naše (a nejen naše) provozy. Půjde především o podmínky a obsahové požadavky, které budou souviset s podáním žádostí.“

Sokolovská uhelná plánuje dotěžit zbývající zásoby uhlí do roku 2030. Letos v březnu odstavila poslední velkorypadlo a dalších 5 let bude fungovat už jen z odkrytých rezerv, které dotěží menší stroje.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy