Ministerstvo financí zveřejnilo v pondělí přehled finančního hospodaření státu za rok 2024. Zatímco premiér, který v minulosti kritizoval řádově nižší deficit Babišovy vlády, je s 271,4 miliardovým schodkem spokojený, stínová ministryně financí za ANO jej ostře kritizuje, byť její rezort projektoval schodek na rok 2024 ještě vyšší.

Přehled 2019 – 2024

Před pandemií covidu činil v roce 2019 deficit státního rozpočtu necelých třicet miliard. Rok 2020 představoval ohromný skok na téměř 370 miliard, aby v roce 2021 překročil hranici čtyř set miliard korun. Od roku 2022, kdy Babišovu vládu vystřídala Fialova, dochází k postupnému snižování na 360,4 mld. a dále pak na 288,5 a 271,4 mld. Původní vládní odhad letošního schodku byl 252 miliard, který se však na podzim kvůli povodním zvedl na 282 mld.

Pokud jde o poměr schodku k HDP, v roce 2019 šlo o 0,5 %, v roce 2020 o 6,3 %, v roce 2021 o 6,7 %, v roce 2022 o 3,7 %, v dalším pak 3,8 % a odhad v roce 2024 je 3,4 % k HDP.

Fiala obhajuje, Schillerová kritizuje

Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že koalice vládu přebírala v době, „kdy se naše země zadlužovala skoro nejrychleji v Evropě“, a že se „záchranou veřejných financí“ musela jeho vláda „začít prakticky hned po jmenování“.

„I přes řadu krizí, kterým jsme museli čelit, jsme dokázali provést potřebné úspory a současně zajistit rekordní investice do silnic, dálnic, železnice, obrany či vzdělávání. Náš přístup a výsledky rozpočtů za poslední tři roky dokazují, že rozpočtovou disciplínu lze spojit se strategickými investicemi. A to je dobré hospodaření – a to je jediná cesta k prosperitě a dobré budoucnosti naší země,“ kvitoval výsledek rozpočtu premiér.

V reakci na Fialův post napsala stínová ministryně financí hnutí ANO Alena Schillerová, že „netuší“ odkud premiér čerpá informace, neboť podle jejích informací přebrala Fialova vláda „šestou nejméně zadluženou zemi v EU“, aby z ní „po zvýšení daní o 100 miliard korun udělali devátou“.

„Váš přístup i výsledky jsou takové, že i přes balík mimorozpočtových půjček, které budou splácet ještě letošní novorozenci, jste dokázali za 3 roky snížit náš naposledy schválený deficit 376,6 mld. na rok 2022 Kč sotva o to, co vyberete od lidí a firem na daních navíc,“ napsala Schillerová.

„Bez nesystémového příjmu z WFT [Windfall Tax] ve výši 36,7 mld. Kč a mimorozpočtových půjček za cca 25 mld. Kč by byl deficit prakticky na úrovni covidového roku 2020, kdy byla ekonomika zcela uzavřena,“ dodala Schillerová a dále komentovala: „Důvodem tristního výsledku je nejen zaškrcení ekonomiky škodlivým daňovým balíčkem a škrty v energetické politice, ale hlavně katastrofální výběr většiny klíčových daňových titulů. Například daň z příjmů právnických osob nebyla na úrovni veřejných rozpočtů naplněna o 14,5 mld. Kč a DPH dokonce o neuvěřitelných 16,7 mld. Kč.“

Vláda Andreje Babiše ale ještě v „covidovém roce“ 2021 projektovala schodek na rok 2024 ve výši 343 miliard korun, což je o skoro 72 miliard více než výsledek Fialovy vlády.

Co říkají ekonomové?

Helena Horská, ekonomická poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, na síti X poukázala na vývoj některých parametrů rozpočtu a upozornila na rostoucí splátky prudce se zvyšujícího zadlužení ČR.

„Splátky starých dluhů stouply z 68 miliard na loňských 89 miliard ročně,“ napsala Horská a doporučila „přiblížit rozpočtové nůžky k sobě a ‚stříhat‘ menší dluhy“.

Ekonom Lukáš Kovanda tvrdí, že vláda by se ani bez povodní nevešla do původně (před povodněmi) vytyčeného cíle 252 miliard korun a musela by novelizovat rozpočtový zákon.

„Akorát by k takovému navýšení neměla kloudnou záminku, jakou takto poskytly povodně – kabinet by musel přiznat, že schodek stanovil příliš ambiciózně a těsně a že se do něj prostě nevejde,“ dodal Kovanda.

Podle něj schodek státního rozpočtu za rok 2024 nelze srovnávat s deficity let 2020 až 2023, kdy „nejprve zuřil covid, pak válečná inflace“ a je třeba jej srovnávat se schodkem roku 2019 – tedy srovnat schodek 271,4 miliardy (2024) s 28,5 miliardy (2019).

„Takřka desetinásobně vyšší nominální schodek prostě nelze zdůvodnit výhradně inflací a ekonomickým růstem, tedy souhrnně nominálním růstem HDP, jenž od té doby, od roku 2019, nastal. Pokud tedy současní vládní politici označovali – ještě v opozici – schodek rozpočtu roku 2019 za špatný, ba dokonce za takřka zločinný (viz níže), musí nutně za zločinný označit výsledek svého hospodaření loňského, mají-li zůstat konzistentní,“ kritizoval ekonom s odvoláním se na rok 2019, kdy Petr Fiala nadnesl princip, že „rozpočty v době ekonomického růstu mají být vyrovnané“ a deficit v objemu několika desítek miliard měl dle Českého rozhlasu označit za zločin.

Státní dluh

Český státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,365 bilionu korun. O rok dříve činil 3,111 bilionu korun. Jen roční splátka dluhu, resp. „výdaje na obsluhu státního dluhu“ dosáhnou dle predikce ministerstva financí až 100 miliard, což je 41,5 % z projektovaného schodku na letošní rok (241 mld. Kč)

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy