Analýza zpráv

Ve světě, kde by mezinárodní instituce, jako je Organizace spojených národů (OSN), měly podporovat lidská práva a svobodu projevu, velké vyšetřování Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) odhaluje, jak čínský režim zneužívá těchto institucí k rozšiřování své nadnárodní kampaně represí, jejímž cílem je umlčet kritiky a vnutit zemím svou propagandu.

Vyšetřování s názvem China Targets (Čínské cíle), které trvalo deset měsíců a bylo publikováno 28. dubna 2025, ukazuje, jak Peking nasazuje stále více organizací, které se maskují jako nevládní organizace (NGO), k zastrašování a monitorování lidskoprávních aktivistů.

Tyto organizace, známé jako GONGO (vládou řízené nevládní organizace), se nahrnou na zasedání Rady, kde chválí Čínu a předkládají zářivé zprávy o jejích činech, což je v přímém kontrastu se závěry expertů OSN a zprávami dokumentujícími rozsáhlá porušování lidských práv.

Tyto organizace hrají klíčovou roli při propagaci toho, co čínská vláda nazývá „čínskou vizí lidských práv“. Přitom právě čínský komunistický režim neustále dokazuje, že lidská práva pro něj nemají valnou hodnotu.

Metodická infiltrace orgánů OSN

OSN v Ženevě, často označovaná jako „hlavní město míru“ kvůli své centrální roli v globální diplomacii, se stala prostorem, kde Peking nasazuje sofistikované strategie k neutralizaci jakékoliv opozice proti svému autoritářskému vládnutí.

Podle vyšetřování ICIJ se režim spoléhá na síť čínských, na oko nevládních organizací, které jsou však úzce spjaty s Komunistickou stranou Číny (KS Číny). Těmto organizacím se často říká „GONGO“ (vládou řízené nevládní organizace) a jejich úkolem je infiltrovat OSN a Radu pro lidská práva.

ICIJ zjistilo, že více než polovina ze 106 čínských neziskovek s poradním statutem u OSN – privilegium, které jim umožňuje účastnit se zasedání a podávat prohlášení – má přímé vazby na čínský režim. Od roku 2018 se jejich počet téměř zdvojnásobil, což posílilo čínský vliv v útrobách Palais des Nations v Ženevě.

Tyto GONGO hrají klíčovou roli při propagaci „čínské vize lidských práv“, což je pojem, který klade větší důraz na stabilitu a ekonomický rozvoj než na osobní hodnoty. Podle dat shromážděných Mezinárodní službou pro lidská práva (ISHR) učinilo 33 z těchto organizací v roce 2023 bezmála 300 projevů na zasedáních Rady pro lidská práva, aniž by kdy vyjádřily kritiku Číny.

Jejich posláním je potlačit opoziční hlasy, včetně obhájců lidských práv, hongkongských aktivistů za demokracii, Ujgurů, Tibeťanů nebo praktikujících duchovního hnutí Falun Gong. Ti všichni jsou čínskou vládou považováni za hrozbu pro její autoritářský režim.

Škodlivá role GONGO v oblasti lidských práv

Zpráva bývalé vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové z roku 2022 poukázala na možnost „zločinů proti lidskosti“ vůči ujgurské menšině v oblasti Xinjiang na severozápadě Číny.

Nezávislý soudní tribunál China Tribunal se sídlem v Londýně zjistil v roce 2019, že čínský režim již léta „ve velkém měřítku“ násilně odebírá orgány vězňům svědomí, přičemž praktikující Falun Gong jsou „hlavním zdrojem“ lidských orgánů. Tribunál vznikl, protože komisař OSN pro lidská práva nevyslyšel výzvy mezinárodního společenství, které dostal ve dvou petičních akcích čítajících celkem tři miliony podpisů lidí z celého světa.

Další zprávy zmiňují oddělování tibetských dětí od jejich rodin nebo obtěžování demokratických aktivistů v Hongkongu. Když však legitimní neziskovky upozorňují na takové problémy na Radě, organizace podporující Čínu se snaží zasedání narušit, podotýká konsorcium investigativních novinářů.

Při pravidelném hodnocení stavu lidských práv v Číně v roce 2024, kterého se zúčastnila i agentura AFP, více než polovina čínských nevládních organizací, kterým byl udělen prostor na vystoupení, byly prorežimní organizace.

Michele Taylorová, americká velvyslankyně u Rady pro lidská práva v letech 2022–2025, citovaná ve zprávě ICIJ, odsoudila úsilí čínských úřadů „zamaskovat vlastní porušování lidských práv a změnit narativ“.

Mechanismy vlivu a využívání mezer v OSN

Efektivita GONGO tkví v několika strukturálních nedostatcích v OSN. Proces akreditace neziskovek pro poradní statut postrádá transparentnost a přísnost, což umožňuje vládou kontrolovaným subjektům získat přístup až k nejvyšším úrovním. Jakmile jsou akreditovány, tyto organizace působí s relativní beztrestností, protože OSN postrádá účinný mechanismus k sankcionování zneužívání, jako je zastrašování aktivistů nebo šíření propagandy.

Navíc KS Číny využívá princip rotace členů Rady pro lidská práva k zajištění podpory svých pozic ze strany přátelských nebo ekonomicky závislých zemí. GONGO tento efekt zesilují mobilizováním přátelských delegací k spolupodpisu prohlášení nebo blokování kritických rezolucí.

Tato strategie umožnila Pekingu vyhnout se důkladným vyšetřováním svých porušování lidských práv, a to navzdory převažujícím důkazům od nezávislých organizací.

Lidská práva podle Číny

Pod vedením Xi Jinpinga, který je u moci od roku 2012, zesílila Čína své snahy přetvořit globální diskurs o lidských právech. Vyšetřování China Targets ukazuje, jak Peking využívá svůj vliv k prosazování ideologie, která odmítá kritiku porušování lidských práv jako zasahování do vnitřních záležitostí.

Čínské GONGO na zasedáních Rady pro lidská práva chválí zásluhy čínských politik, jako je „boj proti terorismu“ v Xinjiangu, a zároveň odsuzují „západní protiofenzívu proti Číně“. Tato rétorika má za cíl legitimizovat represe vůči etnickým menšinám a disidentům, jak uvnitř, tak vně čínských hranic.

Vyšetřování také upozorňuje na slabost reakcí demokratických států na zneužívání fungování OSN. Zatímco země jako Spojené státy, Kanada a Velká Británie jsou exilovým domovem pro řadu čínských disidentů, jejich vlády se potýkají s neefektivními opatřeními proti nadnárodním represím.

V Ženevě švýcarské úřady, i když si jsou vědomy špionážních a zastrašujících aktivit, neprovedly žádné významné kroky na ochranu aktivistů ani ve vlastních prostorách OSN. Instituce samy o sobě působí bezmocně.

Navzdory výzvám k reformám svých mechanismů na omezení vlivu autoritářských států byl pokrok omezený. Nedostatek transparentnosti v procesech OSN, zejména v určování poradního statutu nevládní organizace, usnadňuje zneužívání režimy, jako je ten čínský.

Budoucnost globální správy je otázkou

Rostoucí vliv čínského režimu na mezinárodní instituce, jako je OSN, vyvolává zásadní otázky o budoucnosti globální správy. Pokud autoritářská moc může proměnit prostor věnovaný obraně lidských práv v nástroj represí, jaká naděje zbývá pro disidenty a pronásledované menšiny?

Vyšetřování China Targets varuje před normalizací transnacionálních represí, kde autoritářské vlády, inspirované čínským modelem, mohou tyto praktiky ještě znásobit. Doporučení zahrnují reformu kritérií pro akreditaci nevládních organizací u OSN, zvýšení dohledu nad čínskými delegacemi v Ženevě a uvalení sankcí na jednotlivce nebo subjekty zapojené do zastrašování disidentů. Demokratické státy musí také posílit své právní rámce na ochranu disidentů žijících v exilu, doporučuje ICIJ.

–etf–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy