Seriál o armádních soustavách zemí Evropské unie

Estonská republika, země s pouhými 1,3 miliony obyvatel sousedící s Ruskem, bere svou obranu vážně. Dlouhodobě plní dvouprocentní závazek NATO, přičemž v posledních letech ještě přidala. Velmi významnou světovou roli hraje v oblasti kybernetické bezpečnosti.

„Zvyšujeme válečnou strukturu obranných sil ze současných 24 200 vojáků na 26 700 vojáků. Ta bude doplněna o dodatečnou zálohu v počtu 4 000 příslušníků Ligy obrany,“ uvádí v Národním plánu rozvoje obrany estonské Ministerstvo obrany. Pro srovnání, česká armáda měla k minulému roku necelých 28 tisíc vojáků.

„Aktivním přispíváním k obraně země vysíláme signál, že Estonsko je obranyschopné a bude se bránit v každém případě,“ dodává ministerstvo a prohlašuje, že plán rozvoje představuje pro obranu státu „skok vpřed v příštích 10 letech“.

Podle odhadů NATO za rok 2024 vynaložilo Estonsko na obranu 1,3 miliardy euro (cca 32,5 mld. Kč), což by mělo odpovídat přibližně 3,43 % estonského HDP.

Pozemní síly (Maavägi)

Estonská divize

Hlavní jednotkou armády je Estonská divize, která čítá dvě pěchotní brigády, v rámci kterých funguje řada dělostřeleckých, obrněných a mechanizovaný praporů, a také ženijní a protivzdušný.

Další jednotky divize tvoří velitelství a s ním spojený komunikační prapor. Dále pak prapor pro operace v kyberprostoru, logistický prapor, a průzkumně-zpravodajský prapor.

Součástí estonských pozemních sil jsou dále velitelství kybernetických sil, velitelství logistiky, vojenská policie a speciální síly ESTSOF.

Celkově disponují pozemní síly více než 6,5 tisíci vozidly. Zvláštností ale je, že ve výzbroji nemají hlavní bojové tanky, ale jen lehčí techniku jako například bojová vozidla pěchoty CV90 a finské obrněné transportéry Sisu XA-180/188.

Dělostřelectvo využívá samohybné 155mm houfnice K9, ale i tažené 122mm D-30. Mezi lehkými protitankovými zbraněmi nechybí Javeliny a na CV90 instalovatelné Spike-LR.

Protivzdušný prapor má ve výzbroji přenosné francouzské Mistraly, polské střely Piorun a 23 mm protiletadlové kanóny. V budoucnu bude obsluhovat i moderní německý protivzdušný systém IRIS-T SLM.

Znak speciálních sil používá stříbrnou barvu jako symbol moudrosti a věrnosti, černá je tradiční barvou speciálních jednotek symbolizující „působení v nebezpečných a krizových situacích vyplývajících z temných stránek života“. Kosočtverec otevírající se na jedné straně a meč symbolizují speciální síly a „jejich připravenost přijímat úkoly týkající se obrany státu“. Vizuálně symbol odkazuje na písmeno „E“ a jeho prostřednictvím na název jednotky ESTSOF a Estonska. Symbol má rovněž pomyslnou a vizuální podobnost se středovou částí Kříže svobody.

Video: jak vypadá den členů speciální jednotky

[embedded content]

Letectvo (Õhuvägi)

Letecká základna, 1 divize

Hlavním úkolem estonského letectva je monitorování a obrana vzdušného prostoru a poskytování podpory spojeneckým silám v případě jejich příletu. Estonsko má nedostatečné zdroje na rozvoj vlastního bojového letectva, a proto se soustředí na podporu leteckých sil v rámci NATO.

Provozuje leteckou základnu Ämari, kde sídlí podpůrná skupina letectva, která zajišťuje veškerou logistickou a komunikační podporu, a výcvikové středisko vzdušných sil. Sídlí zde také divize protivzdušné obrany – velitelství a dvě raketové baterie, které využívají polské protiletadlové 23mm kanóny ZU-23-2.

Na letecké základně Ämari se prohání spojenecké stíhačky od F35 Lightening II po Typhoon. Estonci mají na základně jen lehké vrtulníky, transportní letadla a radary.

Celé radarové pokrytí vzdušného prostoru zajišťují tři stanoviště v různých částech Estonska a v případě potřeby mobilní senzorové systémy. Společně dnes monitorují sto procent území země.

Námořnictvo (Merevägi)

Námořní základna, 4 eskadry

Estonské námořnictvo je relativně malou, ale dobře organizovanou složkou estonských obranných sil.

Jedním z hlavních zájmů estonského námořnictva je obrana Čudského jezera (Peipus), jehož středem vede hranice mezi Estonskem a Ruskem. Jezero je největší částí tří spojených jezer o celkové rozloze 3 555 km². V severojižním směru měří 143 km a z estonského břehu je to do Ruska v nejširších místech 50 km. Průměrná hloubka jezera je pouhých 8 m (maximální hloubka 15 m).

Těžištěm působení námořnictva je však Baltské moře, na jehož pobřeží má Estonsko rozsáhlou síť 45 přístavů. Hlavní námořní základna estonského válečného námořnictva je přístav Miinisadam v hlavním městě Tallinn. Přístav zajišťuje kompletní zázemí pro lodě estonského námořnictva i válečné lodě spojenců.

V přístavu operuje Minová a Hlídková divize, a také podpůrná. Sídlí zde také Námořní škola pro výcvik personálu. Kotví tu estonské minolovky třídy Sandown, hlídkové lodě a podpůrná plavidla.

Rozvoj schopností námořních sil má zajistit plánovaný nákup vybavení protilodních střel a min. Za spolufinancování NATO má být vybudován námořní komunikační komplex NATO BRASS, který umožní lepší komunikaci mezi loděmi a pobřežím.

K tomu mají být využity „mobilní radary pro námořní dohled a vytvořena kapacita pro výměnu námořních snímků mezi pobaltskými zeměmi“.

Záložní armáda

Kromě záložníků má obrana Estonska další možnosti, jako jsou tzv. dobrovolníci přispívající k obraně či rezervisté.

Záložní armáda je „pro stát s omezenými zdroji nejvhodnější formou obrany“, uvádí Ministerstvo obrany. „Je důležité, aby záložní armáda byla schopna rychle dosáhnout obranné připravenosti. V novém plánu rozvoje zvyšujeme počet bojovníků a vytváříme doplňkovou zálohu. Posilujeme také teritoriální obranu zapojením dalších dobrovolníků Ligy obrany do vojenské obrany.“

Výuka obrany státu je volitelným předmětem na 77 % estonských středních školách a odborných učilištích. Má u mladých lidí „rozvíjet občanské povědomí, připravenost bránit Estonsko v případě potřeby a porozumět zásadám, jimiž se řídí estonská obrana státu“, uvádí Ministerstvo obrany.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy