Vlna 3: Útoky na obnovitelné zdroje

Zatímco pro některé jsou solární a větrné elektrárny zdrojem klimaticky čisté energie, pro Ukrajince představují především energetickou bezpečnost. Tyto decentralizované zdroje jsou díky své rozptýlenosti horším terčem než jedna velká elektrárna.

Přesto se ani jim útoky ruských sil nevyhnuly. Od června 2024 začalo Rusko ostřelovat trafostanice, solární panely a větrné turbíny. Tato strategie se však ukázala jako méně efektivní. Zatímco tři rakety mohou zničit jednu tepelnou elektrárnu o kapacitě 300 MW, u větrné farmy tato kapacita představuje 50 turbín a „není šance, že by tohle tři rakety zničily,“ podotkl Timčenko.

Podobné je to i s fotovoltaickými parky. Obnovení 400 MW zničené kapacity solárních panelů zabralo společnosti DTEK v létě pouhých sedm dnů, nahrazení poškozené větrné turbíny je rovněž v rámci dnů. Rovně ekonomicky takový útok smysl nedává, jestliže jedna ruská raketa stojí přibližně 5 milionů eur, poznamenala Burmistenková.

Ponaučení z ukrajinské zkušenosti

Zkušenosti DTEK přináší několik klíčových poznatků pro období války, míní Timčenko. Obnovitelné zdroje snižují míru destrukce, jak fyzické, tak finanční. Přinášejí také vyšší odolnost v časech válčení, protože jejich náhrada je rychlá a relativně levná.

Druhým faktorem zabezpečení energie je přímý kontakt ředitelů elektráren se vzdušnou obranou. Bez toho není možné koordinovat postup v případě útoků a vyjasnit si, které cíle je třeba chránit jako první.

Timčenko vyzdvihl také vzájemnou spolupráci jednotlivých energetických společností v zemi, které si navzájem půjčují vybavení a zdroje. „Je to pravděpodobně poprvé, co nejsme konkurenti. Bojujeme společně,“ řekl a dodal, že „jen společné úsilí může pomoci obnovit (provoz) co nejrychleji.“

Dalším důležitým faktorem je propojení se spřátelenými zeměmi, v případě Ukrajiny s evropskou soustavou ENTSO-E. Díky tomu má po ruce flexibilní kapacity pro případ výpadků v produkci elektřiny. Země bývalého sovětského bloku poslaly na Ukrajinu řadu svého staršího, kompatibilního vybavení. Také česká ČEZ poslala Kyjevu desítky kamionů s elektromotory, transformátory, armaturami, rozvodnami a dalšími komponenty.

Podle Timčenka je pro Evropu nyní stěžejní, aby se stala energeticky nezávislou a „co nejvíc diverzifikovala zdroje energie“. Tuto nezávislost mohou kontinentu poskytnout obnovitelné zdroje a Ukrajina by se mohla stát důležitým dodavatelem této „čisté energie“ do EU, myslí si šéf ukrajinského energetického gigantu. Budoucnost energetického mixu země vidí v kombinaci jádra, obnovitelných zdrojů a vodních elektráren.

Zdůraznil také roli vzájemné spolupráce napříč Evropou. Evropské energetické společnosti „nemohou spoléhat jen na sebe, obzvlášť v kritických situacích, jaké zažíváme my,“ uvedl.

Rozhovor můžete v angličtině shlédnout zde.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy