Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní

Zajímavosti

Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní

Foto | Vojtěch Kolář / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Na konci roku Calla již tradičně provádí v přírodovědně zajímavých pískovnách zásahy, které mají podpořit biologickou rozmanitost a zlepšit podmínky pro ohrožené druhy. Letos přišla řada na obnovu tůní v Pískovně Ledenice a v Pískovně u Žemličky poblíž Hluboké u Borovan. „Údržba a obnova podobných tůní je pro jejich existenci zásadní, protože samovolně rychle zanikají. V původní krajině s přirozeně tekoucími řekami takové tůně vznikaly stále znovu. Nevadilo proto, že po několika letech zanikly. Nyní přírodu nahrazuje bagr, díky této činnosti však mají desítky druhů šanci zůstat součástí naší přírody,“ říká Tomáš Ditrich z Pedagogické fakulty JU, který se zabývá ochranou a výzkumem ledenické pískovny.

Masožravá rosnatka okrouhlolistá, chráněná rostlina v Pískovně u Žemličky.

Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Zásahy ve dvou pískovnách se letos proto zaměřily hlavně na obnovu tůní a také okolních písčin. V Pískovně u Žemličky navíc proběhlo i vyřezávání náletu, který by tůně mohl stínit a opadáváním listí a jehličí urychlovat jejich zánik.

V pískovnách sice pracuje těžká technika, ale vše se musí předem pečlivě naplánovat. Musíme totiž zajistit, aby zásahy neohrozily zvláště chráněné a ohrožené druhy. Čas i konkrétní podoba prací v pískovnách musí respektovat jejich životní cykly nebo místa výskytu.

Chráněný čolek horský – častý druh tůní v jihočeských pískovnách.

Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

„Obnova tůní vytváří významná stanoviště pro vodní živočichy. Nesmíme do nich však vysazovat ryby,“ upozorňuje Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR, který prováděl biologický průzkum v Pískovně u Žemličky. To platí podle něj dvojnásob, pokud lidé neumí jednotlivé druhy poznat a šíří ty nepůvodní, např. střevličky východní, karase stříbřité, sumečky nebo slunečnice pestré. „Po jejich vysazení celá tůň rychle degraduje a biodiverzita klesá, jelikož se rychle namnoží do velkých počtů. Naše krajina je zarybněná jako nikdy dříve, a ne do každé vody ryby opravdu patří,“ vysvětluje.

Chráněná vachta trojlistá v Pískovně u Žemličky.

Zdroj | Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Přírodovědně cenné pískovny, o něž se Calla stará, mají jednu věc společnou. Jejich obnova proběhla alespoň zčásti bez zásahu člověka, tedy bez lesnické nebo zemědělské rekultivace. Díky tomu vznikla pestrá mozaika stanovišť. Jde o tzv. přírodě blízkou obnovu těžebních prostorů, která samozřejmě zahrnuje i dlouhodobou péči o tůně, písčiny, suché trávníky nebo písčité stěny pro hnízdění samotářských včel či břehulí.

Kriticky ohrožený křísek leknínový v Pískovně u Žemličky.

Foto | Vojtěch Kolář / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Citlivým způsobem obnovené pískovny se pak mohou stát nejen útočišti řady vzácných a ohrožených druhů, ale i zajímavými místy pro milovníky přírody, fotografy, turisty nebo geocachery. Pokud se chcete k objevitelům jihočeských pískoven přidat, tipy na zajímavé pískovny najdete na webu www.calla.cz/objevtesvoupiskovnu.


reklama


ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy