Když tma vrhá stín. Noční svítící oblaka překvapila i zkušeného pozorovatele
Slávkovi Jankovskému se podařilo svítící oblaka zachytit večer cestou z práce. „Dlouho jsem čekal, až je uvidím a jestli je poznám. Kolikrát jsem si říkal, tohle je asi ono… A pak předevčírem cestou z práce jsem viděl, co jsem viděl, a už nebylo pochyb. Tak jsem se dočkal,“ řekl k tomu Slávek Jankovský.

Na fascinující svítící oblaka si v Proseči u Seče v Pardubickém kraji počkal i známý fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek, který se se svým úlovkem ve čtvrtek pochlubil na sociální síti. „Před několika okamžiky se objevila fakt nádherná noční svítící oblaka. Barvy byly vidět očima, ale co víc – díky jejich nejjasnější části jsem vrhal vlastní stín! Tohle jsem teda fakt ještě nezažil! Z toho bejka jsem měl trošku nahnáno,“ napsal Petr Horálek na svém facebookovém profilu.
Noční svítící oblaka někdy připomínají západ nebo východ slunce, jedná se ale o jiný jev. Jsou to nejvýše vyskytující se oblaka v zemské atmosféře a nesouvisí s výskytem běžné oblačnosti. Vyskytují se ve výšce osmdesát až pětaosmdesát kilometrů.
Noční svítící oblaka
Noční svítící oblak je známý také jako polární mezosférický oblak nebo noctilucent (zkratky NLC, NSO). Jedná se o úkaz v horní části atmosféry. Je možno jej spatřit pouze, když jsou spodní vrstvy atmosféry v zemském stínu, zatímco je mezosféra ozářena zpoza horizontu slunečním kotoučem přibližně 6 až 16° pod horizontem. Právě proto lze sledovat tato oblaka jen v určitých zeměpisných šířkách a v určitou roční dobu. Noční svítící oblaka se skládají z malých ledových krystalků. Zdroj: Wikipedie
Za normálních podmínek je to jev příliš slabý, a tedy nepozorovatelný. Musí se sejít několik příznivých podmínek, aby se dal pozorovat například v našich zeměpisných šířkách. Právě na přelomu června a července je ideální doba.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy