„Když vědec udělá chybu a přizná se… tak to je nádhera.“ Diskuze vědců o podlomené důvěře

Ve čtvrtek 30. ledna pořádala Archa 21 druhou ze série diskuzí „Kde jsme a kudy dál“, tentokrát zaměřenou na vědu a výzkum. Na dvě desítky osobností, převážně z řad vědců a akademiků, diskutovaly o současném stavu vědy – o podlomené důvěře, o grantech, novinářských interpretacích a několika základních problémech. Postupně se dostávali k jejich jádru a do jejich filozofických rovin.
Akce Archy21 byla i tentokrát rozdělena do dvou fází. V první diskutovaly menší skupinky, ze kterých vyplynulo několik závěrů. Ty pak ve druhé fázi zástupci skupinek přednesli všem a v následné diskuzi šli víc do hloubky.
Debatu ve skupinkách s odborníky z různých oborů si pochvalovali mnozí napříč diskutujícími stoly, protože jim jiné úhly pohledů pomohly rozšířit obzory. Profesorka filozofie Anna Hogenová po první fázi tuto skutečnost prezentovala i jako jeden z výstupů skupinky.
„Přišli jsme na to, že je důležité si uvědomovat, že v ‚planetární době‘ potřebujeme tak trošku, a řeknu to vlastními slovy, takový planetární pohled na vědeckost, protože jsme si uvědomili, že nejde jenom o popisy předmětů, které jsou specifické v každé jednotlivé vědě, ale že potřebujeme proponovat jednotlivé ty popisy do vyšší úrovně podstatnosti, která by byla vhledem do celků, jež by nám umožňovaly pochopit dobu. Pochopit ji nejenom z českého, ale i z ‚planetárního‘ hlediska, protože si uvědomujeme, že dnes ta věda, a nejenom ona, ale i politici, že máme za planetu tzv. asymetrickou zodpovědnost, tj. že máme větší zodpovědnost za druhé než druzí mají za nás,“ sdělila Hogenová.
„Tým“ infektologa z Fakultní nemocnice na Bulovce prof. Jiřího Beneše poukázal kromě jiného na to, že žurnalisté vědě jako neodborníci nerozumějí a výstupem tak mohou být zavádějící zprávy. Měli by proto s vědci zlepšit komunikaci, aby lépe reprodukovali výsledky jejich práce. K dalším výstupům patřilo doporučení zavést statistiku už na středních školách s cílem zvýšit interpretační gramotnost, a předcházet tak manipulaci skrze různé možné interpretace čísel.
Několik závěrů k podlomené důvěře ve vědu přednesl za svoji skupinku PhDr. Ivan Rynda z Univerzity Karlovy. Vnitřní situaci vědy přirovnal k postmodernímu babylonskému zmatení. Upozornil také na problém ideologizace a aktivismu, „kdy ve jménu jakési předsudečné ideje popřeme vědecké poznání, nebo dokonce diktujeme nějaká pravidla“.
Dalším problémem dle jeho skupiny jsou podmínky pro vědu, obzvláště pak systém grantů. „Faleš grantového financování a soutěživého financování popírá skutečné podmínky badatelské, vědecké, ale i výzkumné plurality, která je nesmírně potřebná k různosti názorů,“ sdělil Rynda. A dodal: „Ocitáme se v situaci jakési grantové povětrnosti – kam grant, tam výzkum.“ Východiskem je dle něj bazální financování státem, v čemž se neshodl s některými dalšími diskutujícími, kteří zapojení soukromého sektoru a „soutěž“ o financování naopak ocenili ve smyslu rozvoje.
Jako poslední zmínil, že úkolem vědy pro společnost je „generovat důvěru“. V tomto smyslu upozornil na různé globální problémy, které nás budou stíhat, včetně covidu. „Proto vědec musí umět říci, že jeho názor je pluralitním názorem, že je legitimní i jiný názor, ale má být podložen daty, má umět přiznat, kdy a proč něco neví.“
Emeritní profesor University of Amsterdam Josef Fanta sdělil, že „hodně toho víme, hodně toho dovedeme řešit, ale bohužel není dostatečný zájem o to, zejména ve vysoké politice, aby se výsledky vědy skutečně uplatnily a promítly do života společnosti“. Dodal, že taková je ale i mentalita společnosti. Naznačil, že na této situaci se podepisují „pozůstatky totalitního režimu“, které se sousedním zemím daří řešit lépe než u nás, a především tím by se mělo politické řízení země zabývat.
Skupinka matematika Tomáš Fürsta diskutovala i financování vědy v době, kdy se začala objevovat letadla, motory apod. Dochází k tomu, že pluralitní financování, byť „podivínů“, vedlo k tomu, že se „přišlo na spoustu zajímavých věcí“. Jeho osobní názor je, „že věda je v tak hluboké krizi, že nepomůže ni menšího než oddělení vědy od státu“.
Jako poslední uzavíral Karel Janeček, „kapitán“ Archy 21. „Jsem přímo nadšen z toho, co jsem viděl,“ pochvaloval si čilou diskuzi a kvalitu konverzací ve skupinkách.
„Shodujeme se napříč, že věda byla částečně zneužita,“ řekl Janeček s tím, že lidé jsou si toho vědomi, ale „covid byl takový otvírák“. Navrhl, že zlepšení přístupu a navrácení renomé spočívá v komunikaci do širší veřejnosti a více transparentnosti.
Znovuzískání pověsti
Moderátor Jaroslav Janošek navázal a oslovil diskutující s dotazem na navrácení renomé vědě.
Dle Ryndy je mezi vědci hodně analytiků, ale je potřeba i pozitivních synergiků. V situacích, jakými jsou pandemie, by pomohlo, kdyby politici vyslechli pluralitní názory vědců a komunikovali to tak i veřejnosti s tím, že „řešení se zdá být takové a já to beru na sebe“.
Fanta míní, že podnětů k nedůvěře bylo již příliš mnoho. „Potřebuje jinou mentalitu, čas a klid,“ dodává návrh řešení.
Dle Fürsta bývaly doby, kdy nebylo potřeba důvěru jakkoli vzbuzovat. Má za to, že když věda funguje, tak se nevede debata, že je potřeba obnovit důvěru.
Hogenová míní, že věda ztratila smysl, protože systém je nastavený zadáváním úkolů, zatímco vědec nemá dostatek svobody, dle které by mohl dělat to, co jej baví, rozvíjet či vymýšlet, co by dávalo jeho životu smysl. „A taky, když vědec udělá chybu a přizná se… tak to je nádhera. Na tom se buduje ta důvěra,“ zamyslela se profesorka a přešla k příkladu Kochova institutu za covidu, načež se zeptala: „Kdo se přiznal u nás?“
Diskutující dále rozvíjeli téma svobodného bádání, dalších návrhů pro směřování vědy, či její analyzování, přičemž šli do čím dál hlubších filozofických úrovní týkajících se společenské úrovně lokální i globální. Jako autor reportáže mám za to, že tuto diskuzi už nelze interpretačně zjednodušovat a vhodnější bude počkat na videozáznam z akce, který bude (neznámo kdy) publikován na YouTube Archy21.
Účastníci diskuze
- Soňa Argalacsová, VFN, 1. LF UK
- Jiří Beneš, Nemocnice Na Bulovce, 3. LF UK
- Petra Bořilová Linhartová, RECETOX, MU
- Jan Böhm, RECETOX, MU
- Vladimír Čížek, lékař
- Tomáš Daněk, FSS UP
- Lucie Drábová, VŠCHT
- Josef Fanta, em. prof. University of Amsterdam
- Václav Fejt, Nemocnice Havlíčkův Brod
- Tomáš Fürst, PřF UP
- Libor Gajdušek, Nemocnice Třinec-Podlesí, LF OU
- Anna Hogenová, PedF a HTF UK
- Karel Janeček, dříve MFF UK
- Michal Klíma, Středoevropská univerzita
- Arnošt Komárek, MFF UK
- Stanislav Komárek, biolog a spisovatel
- Jan Maňas, FŽP ČZU
- Vítězslav Moudrý, FŽP ČZU Jaroslav Nešetřil, MFF UK
- Jiří Neustupa, PřF UK
- Lenka Piherová, 1. LF UK
- Jaroslav Polák, Polpur, s.r.o.
- Ivan Rynda, FHS UK
- Milan Smrž, Eurosolar ČR
- Jan Tywoniak, FSv ČVUT
- Ondřej Vencálek, PřF UP
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy