Březnové sluníčko je sice ještě zubaté, ale prozatím nám vesele svítí a pomáhá zahánět zimní únavu i chmury. Někteří si již při práci na zahradě nebo sportu stihli dokonce pořídit i známky prvního opálení. Sluníčko je však pro nás také významným zdrojem vitamínu D, který naše tělo potřebuje pro mnoho životně důležitých procesů. Jeho potřebu totiž často stravou nepokryjeme. Máme tedy o důvod víc nesedět doma, ale vyrazit do přírody na lov prvních jarních paprsků. Jenže vztah mezi slunečním svitem a tvorbou vitamínu D v našem těle je trošku složitější. Sluníčko nám déčko nedodá vždy.

Vitamín D, vápník a kosti

Vitamín D není pouze jedna látka, ale souhrnný název pro látky, z nichž si organismus vytvoří hormon kalcitriol. Sehrává, mimo jiné, významnou roli při optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi, tedy prvků nepostradatelných pro tvorbu zdravých kostí. Dlouhodobě špatné vstřebávání fosforu a vápníku vede k řídnutí kostí (osteoporóze). Tehdy se kosti stávají křehčí s tendencí ke vzniku zlomenin. Zjednodušeně lze říci, že se vitamín vytváří z cholesterolu působením slunečního záření na naši kůži. Tento proces vznikl asi před 300 miliony lety, kdy se první obratlovci přesunuli z oceánu bohatého na vápník na suchou pevninu.

Každé pálení neznamená automaticky dostatek vitamínu D

Lidé si zpravidla myslí, že při každém opalování získávají vitamín D. To je ale velký mýtus. Naše kůže bezprostředně při opalování hnědne díky UVA  záření.  Jedná se o tzv. krátkodobé opalování. (Dlouhodobě hnědá pokožka se vytvoří až díky kombinaci UVA a UVB záření.) K tvorbě vitamínu D je však potřeba UVB záření. Průchod tohoto záření pohlcuje ozónová vrstva, snižují jej mraky, znečištěné ovzduší a opalovací krémy. Také není dobrá přehnaná hygiena. Časté koupele v horké vodě a mýdlo totiž zbavují kůži ochranné vrstvy mazu a tuku důležité pro tvorbu vitamínu D.

Jak zjistit, jestli nám slunce poskytne vitamín D

Jak tedy zjistíme, jestli sluneční světlo toto záření obsahuje? Pokud vrháme „dlouhé“ stíny, tj. délka našeho stínu je delší než naše skutečná výška, je slunce již příliš nízko a UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a proniká k nám jen minimálně. Takže pokud chceme ze slunce získat vitamín D, nemá smysl se opalovat ráno nebo večer. Obecně v našich podmínkách platí, že v zimních měsících je slunce příliš nízko a UVB záření nedosahuje dostatečné intenzity, takže přirozená produkce déčka v pokožce je minimální. Orientačně se uvádí, že v naší republice získáte naposledy vitamín D ze slunce v prvním zářijovém týdnu a pak až od poloviny dubna. Po celé následující období bychom měli věnovat zvýšenou pozornost přijímání déčka z potravy, v případě nutnosti využít vitamínový přípravek, protože sluníčko nám v tomto už příliš nepomůže.

Zdroje vitamínu D

Mezi zdroje bohaté na tento vitamín patří zejména rybí tuk (makrela, losos, tuňák atd.), tresčí játra, máslo, sýry, žloutek a plnotučné mléko. Na rozdíl od mnoha jiných vitamínů ho téměř vůbec nenajdeme v zelenině a v ovoci. Spolu s vitamíny A, E a K patří k vitamínům rozpustným v tucích nikoli ve vodě.

Slunce je dobrý přítel, ale zlý pán

Opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem nás ochrání před spálením kůže, ovšem také sníží možnost tvorby vitamínu D. Řešením je zlatá střední cesta. Slunce nám může být velmi prospěšné, ale je potřeba vystavovat se mu s mírou a rovněž rozumně používat ochranu kůže.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy