Od loňského dubna provozovatelé „přibližovadel“ uzavřeli u pojišťoven v Česku zhruba 32 tisíc nových trvajících pojištění. „Celkové roční pojistné je zhruba 7,2 milionu korun. Nejvíce smluv bylo sjednáno bezprostředně po účinnosti nového zákona, tedy během jara 2024,“ uvedl pro Deník mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík.

Škody za miliony, tragické nehody

Pro pojišťovny se z hlediska trhu a objemu rizika nejedná o významný segment. Pojistné se základním limitem krytí ve výši 50 milionů korun se pohybuje v rozmezí od 250 do 600 korun ročně. Aktuálně například ČPP měsíčně sjednává jen sto až dvě stě smluv pro tato nová přibližovadla. Z nich téměř 70 procent tvoří elektrokoloběžky. „S nastupujícím létem očekáváme mírné sezonní navýšení tohoto počtu,“ zmínila Čapková.

Podle Pavlíka pojišťovny dosud v této kategorii evidují 100 škod z vozidel pojištěných v roce 2024, a to v úhrnu 5,7 milionu. U ostatních neregistrovaných je to za poslední rok asi třikrát více. Česká kancelář pojistitelů zaznamenala zatím 16 nepojištěných škod v celkovém objemu 1,6 milionu korun. „Výsledky škodních statistik ve srovnání s jinými skupinami ukazují, že jejich rizikovost odpovídá spíše kategorii velkých motorek,“ konstatoval.

Některé nehody pro řidiče končí těžkým zraněním i fatálně. Podle policie se s účastí koloběžky (včetně těch, které nemusí mít povinné ručení) loni odehrálo 643 nehod, 507 z toho koloběžkáři zavinili. „U 84 procent nehod zaviněných koloběžkou šlo o stroj na elektrický pohon,“ podotkl pověřený ředitel dopravní policie Michal Hodboď.

35 procent ze všech koloběžkářů pilo před jízdou alkohol a pět z nich zahynulo. Pro srovnání, mezi oběťmi dopravních nehod bylo loni 81 řidičů motocyklů a 31 cyklistů.

Problém? Identifikace

Pojišťovny se však vesměs shodují, že kategorii elektrokoloběžek provází určité komplikace. Některé volají po lepší legislativní regulaci.

Předně elektrokoloběžky nepodléhají registraci, nejsou tak vybaveny registrační značkou ani takzvaným VINem jako například motocykly. „Ztěžuje to identifikaci pro pojištění či pro kontrolu, zda je vůbec takové vozidlo pojištěno v případě pojistné události. Musíme si vystačit s výrobním číslem, což samozřejmě není ideální,“ vysvětlila Čapková.

Dalším problémem je legální provoz na silnicích. U rychlých koloběžek totiž nelze použít nařízení Evropské unie 168/2013 o schvalování motorek a podobných vozidel. „Aby rychlá elektrokoloběžka mohla na silnici, měla by podle naší legislativy být registrována jako vozidlo kategorie L nebo Z, a to v podstatě není možné,“ upozornila Čapková.

Přitom v současnosti jsou v prodeji koloběžky, které dosahují dokonce rychlosti 100 kilometrů v hodině. Extrémní řidiči na silnějších strojích dokonce předjíždějí auta i náklaďáky.