Od muže, který ji vmanipuloval do postavení, jež v podstatě popisovala jako horší nežli obecně vnímaná pozice otrokyně vydané svému pánovi na milost a nemilost, ale nedokázala odejít. Na rozdíl od své předchůdkyně rovněž z řad společenství, která z jeho dosahu unikla i se svou dcerou.

Sama zubařka se dostala do bezvýchodné pozice snad zhruba rok před jeho smrtí, již si v říjnu 2022 zvolil sám. Asistovaly mu u toho dvě nyní souzené členky tehdejšího společenství – přičemž právě zubařka, jež si dokonce nechala úředně změnit příjemní, aby se jmenovala stejně jako on, při tom sehrála klíčovou roli.

Jak se zdá, pouze se snažila plnit jeho pokyny, jak byla zvyklá. Bez toho, že by zvažovala, zda je to dobré, nebo špatné. A ve svém soužití s léčitelem se zřejmě, jak v úterý 11. března napověděla její výpověď u Městského soudu v Praze, do jisté míry stylizovala do pozice člověka, který vlastním utrpením zachrání jiné před podobným osudem.

Když v úterý dospěla k líčení toho, čím během posledního roku soužití s léčitelem procházela (a znělo to bez přehánění jako popisy scén z šíleného hororu a z tvrdého porna pro zvrhlé obecenstvo), v jednací síni zkolabovala. Sanitka přivolaných záchranářů ji odvezla k další péči. Zda bude ve své výpovědi ještě pokračovat, se teprve ukáže. Nejbližší termín jednání plánuje předsedkyně senátu Daniella Sarah Sotolářová již na čtvrtek 13. března.

Smutný vliv matčiny smrti

Když si léčitel poté, co odešla jeho dosavadní pomocnice a partnerka, vybral zubařku za novou společnici – k jejímu velkému překvapení – poznala gurua sekty ve zcela novém světle. A nikoli jen „z té horší stránky“; přímo „z té šílené“. Do té doby byl pro ni léčitel autoritou vysvětlující, že její zdravotní problémy pramení z toho, že má v sobě zlo, s jehož zvládáním jí on pomáhá. A slyšela od něj i to, že její matce umírající na rakovinu pomoci nemůže, protože ona ho „blokuje“ tím, že si její smrt vlastně přeje (čímž v ní vyvolal pocity hluboké viny).

Byl pro ni obdivovaným mužem, dlouho sledovaným z jistého odstupu, který pro ni po smrti mámy vlastně znamenal náhradu nejbližšího člověka. Byť třeba nechápala, proč on nutí mužské členy společenství, aby s ní sdíleli byt, který si pronajímala. Stalo se tak, že s ní žilo najednou třeba až pět pánů, jimž ona musela dělat v podstatě služku – a také se před nimi skrývala v koupelně nebo i uprostřed noci uprchla do své ordinace. Klíče od jejího bytu měl ve společenství kdekdo.

Nevyhovoval jí příkaz, že s určenými spolubydlícími má trávit i všechen volný čas a být jim také nápomocna v jejich práci. Když třeba dotyčný podnikal, ona mu měla vést účetnictví. Věřila ale, že to má hlubší smysl; že se mají od sebe učit a vzájemně se jak zdokonalovat, tak napravovat své chyby. To ještě netušila, že později přijdou mnohahodinové výslechy mající vést k odhalení, že neodolali pokušení a „něco spolu měli“ (což se však nestalo)… Už v té chvíli ale zažívala i otřesné momenty při vyjížďkách členů společenství. Byla například zavřena v kuru auta, které jezdilo kolem dokola po kruhovém objezdu, až se potloukla i pozvracela. Či byla v mrazu odvezena do lesa a tam vysvlečena – s tím, že se má o sebe postarat.

Změnu vztahů přineslo znásilnění

Zlomem jediného okamžiku, po odchodu ženy, jež o něj dříve pečovala, pak léčitel pro ni začal reprezentovat skutečný svět pustého zla; vlastně peklo na zemi. Najednou přišlo soužití plné násilí, znásilňování, ponižování, psychického deptání, odpírání spánku i odpočinku – a k tomu ještě pracovní a finanční vykořisťování. To přišlo poté, co utekla žena poskytující dosud léčiteli všestranný servis – a zubařka z jeho pokynů vyrozuměla, že právě ona se má stát náhradou. Ano, musela to pochopit: přímo jí to neřekl. Alespoň ne hned.

„Do té doby jsem mu jen podala ruku, nanejvýš mě přátelsky poplácal po rameni,“ shrnula dosavadní fyzické kontakty. A najednou? „Teď se v koupelně přede mnou svlékl,“ řekla s tím, že následovala výzva, ať ho umyje. Naléháním ji prý přiměl, aby se i ona svlékla a také umyla. „Pak mě vytáhl z vany, odtáhl do ložnice – a to bylo poprvé, co mě znásilnil,“ přiblížila počátek proměny. K čemuž citovala jeho slova: „Musíš mě víc než milovat, musíš mě chránit.“ A přiblížila souvislosti: „Já jsem nechtěla, on mě u toho škrtil, všechno bylo od krve včetně koberce a stěny.“

Cesty domů? Sex a pak smrt

Ze zubařčiných slov vyplynulo, že muž vystupující jako léčitel pokládal sex s „čistou pannou“ za prostředek spojení s „domovem“ a čerpání tamní energie. A snad byl přesvědčen – nebo alespoň nutil ji, aby věřila – že s ní to nefunguje, i když on stupňuje intenzitu. Spojení „domů“, do jiné dimenze, paralelního světa či snad na jinou planetu, se nedaří – což je její vina. Buď důsledek toho, že ho dost nemiluje, nebo následek toho, že byla dříve nečistá. On nejbližším stoupencům tvrdil, že nepochází z tohoto světa. S tím, že zde s ním původně bylo více „kolegů“, ale zůstal sám, když ostatní už snahy o nápravu tohoto světa plného zrady, zla, zášti, falše a zloby vzdali. Svou připravovanou smrt na podzim roku 2022 tak prezentoval jako odchod „domů“, když i on dospěl k poznání, že tento svět špatností už napravit nemůže.

Nyní souzené ženy, jež mu odejít pomáhaly, z jeho slov vyrozuměly, že pro něj „kolegové“ přijdou, aby ho odnesli „domů“ – přičemž tento svět opustí nejen substance, které jsme zvyklí říkat duše, ale zmizí i jeho tělo. Zubařka navíc podle jeho slov počítala s tím, že po jeho smrti přijde nějaká světová apokalypsa, při níž ona sama přijde do očistce, kde na ni čeká speciální kruh utrpení; ten jí dokonce podrobně popisoval. Mimochodem: s tím, že „nebyl z tohoto světa“, prý souviselo i jeho nepřizpůsobení zdejšímu životu. Odtud pramení důraz na přehnaně úzkostlivou čistotu, na jídlo nadstandardní kvality či třeba neschopnost starat se o sebe; sám se nešatil ani si nenakupoval. Se vším mu pomáhali lidé z blízkého okruhu v rámci společenství.

play_fill

„Znamená to pro mě přiznat, v jak zvrácené realitě jsme tehdy žili,“ připustila obžalovaná, jež v jednací síni netajila, že cítí „obrovský stud“. A potvrzuje, že prohlédnout a odhalit pravdu nebylo jednoduché ani okamžité – zvlášť když po zadržení strávila rok ve vazební věznici a pak ještě putovala na psychiatrické pracoviště. Potvrzuje, že jestliže se do činnosti sekty zapojila jako vysokoškolačka, působí to absurdně – nicméně do osidel upadla v době, kdy jí umírala maminka, pro ni nejdůležitější člověk na světě, přičemž medicína už její rakovinu nemohla zdolat.

V možné pomoci léčitele viděla už poslední šanci – a neodpustila by si prý, kdyby ji nevyužila. Jenže se dozvěděla, že smrt matky má na svědomí ona, protože si to přála. A že ubližuje i jiným, když likviduje všechno kolem sebe. To mělo souviset se zátěží z minulých životů, když se mimo jiné dozvěděla, že bývala bestiální dozorkyní v koncentračním táboře Osvětim.

Sekta s prvky perverzního krimihororu

Zubařka se vlastně dostala dostala „do spirály“ zatahující ji stále hlouběji, když si od léčitele nechala vnutit přesvědčení, že jediná cesta k nápravě je „změnit se podle pravidel jeho světa“. Ve skutečnosti to však znamenalo smířit se s absurditami a zvrácenosti považovat na normu. Zubařka tak prostě zaznamenala jako fakt třeba to, že „kvůli ní“ si dva muži dobrovolně uťali malíčky na nohou. I to, že viděla, jak kolem ní umírají lidé. Tím odkázala na lesní rituál pod hradem Český Šternberk, kde v létě 2022 nepřežil bití jeden z účastníků – a další muž zřejmě spáchal sebevraždu, aby se rituálu nemusel účastnit. Měnil se navíc i léčitel: v posledních fázích svého života se choval už zcela nevyzpytatelně a nepředvídatelně.

Dramatický zlom přišel pro zubařku ve chvíli, kdy si ji léčitel určil za novou partnerku. Poté, co ho ta dosavadní zklamala – z jeho pohledu podrazácky zradila – a podařilo se ji sice najít, avšak nikoli přesvědčit k návratu zpět. Celonoční znásilňování nebylo výjimkou, stejně jako rozmanité brutální útoky provázené nechutnými urážkami a hulvátskými výlevy. „Jenom bolest tvá tě očistí,“ tlumočila zubařka slova léčitele, jimž možná uvěřil i on sám – či alespoň přesvědčil ji, aby to přijala coby krédo. Pak jen trpně snášela jeho útoky. Při nich prolévala krev. „Dokud netekla, prostě neskončil,“ vypověděla. S dodatkem, že pak ještě čelila hrubým výtkám, že krví „zasvinila“ místa, která předtím důkladně uklidila – a musela uklízet znovu.

Na odchod vlastně nebylo pomyšlení

„Proč jsem neodešla?“ položila souzená zubařka otázku sama sobě. Uvědomuje si, že kdekdo se podiví, že se nezachovala jako její uprchlá předchůdkyně (ta u soudu vypovídala rovněž, avšak s vyloučením veřejnosti z jednací síně). Odpovědět prý není jednoduché. V době, kdy utekla předchůdkyně, bylo odejít „snazší“, protože tehdy se léčitel přece jen choval mírněji. Hlavně se ale na něm postupně stala závislou – vlastně jí nahradil matku. A zůstala v tom sama; bez jakékoli podpory. Předchůdkyně byla v jiném postavení: tu podporoval muž dříve patřící k nejužšímu kruhu stoupenců, avšak posléze pro rebelii ze společenství vyhozený. To prý byla výhoda hned dvojnásobná: podpora, která ví, jak to v sektě chodí; se všemi nesmyslnými absurditami.

play_fill

Z výpovědi zubařky vyplynulo, že léčiteli a dalším členům společenství se podařilo vsugerovat jí pocit permanentní viny s tím, že nemá nárok na odpuštění, takže ani nemá smysl někam chodit a snažit se uniknout: sama před sebou neuteče. Sžila se s představou, že ona je ztělesněním viny. V té souvislosti člověkem, který nemá právo vůbec na nic. Zmínila i to, že se snažila situaci ještě nezhoršovat pro okolí – a absorbovat do své osoby co největší množství zla vyzařovaného léčitelem.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy