Praktická lékařka organizuje v Rokycanech ve svém volném čase a bez nároku na odměnu cvičení pro seniory. | Video: Deník/Veronika Krátká

close info Zdroj: Deník zoom_in „Před několika lety jsem vedla několik kurzů jógy a předcvičovala tajči. Musela jsem to ale ukončit z časových důvodů. Chodili tam i starší lidé, pro které bylo obtížné, najít si kvůli věku a někdy i fyzickým omezením jiné vhodné cvičení. V té době se rozjížděl celorepublikový projekt Seniorem s radostí, jehož součástí byly různé aktivity pro starší občany. Řekla jsem si, že se začnu věnovat cvičení v rámci tohoto projektu. Vznikla skupina, která se postupně rozrůstala. Je to už přes pět let, co takhle společně cvičíme. Dělali jsme také módní přehlídku, s několika našimi seniory jsme byli v Praze, kde je nalíčili a profesionálně vyfotili. Další se účastnili natáčení reklam. To všechno bylo součástí toho projektu, ale stále máme různé vlastní aktivity. V létě, když je horko, cvičíme venku, například pod stromy v parku u pravoslavného kostela. Každý ročník končíme před prázdninami posezením v cukrárně. Před těmi pěti lety jsem si řekla, že to zkusím a vůbec jsem netušila, že to potrvá tak dlouho. Díky společně strávenému času jsem poznala řadu inspirujících osobností a práce s nimi mne stále velmi obohacuje,“ bilancuje uplynulé období Václava Hronová.

play_fill

Cvičení pod vedením rokycanské lékařky se v tamním Jóga centru účastní zhruba dvě desítky žen. „Za seniory jsou sice považováni lidé nad 55 let, ale cvičení pro pětapadesátileté a osmdesátileté, to je velký rozdíl. Tady není nikomu pod 70, chodí sem i paní, kterým je hodně přes 80. Je to vlastně zdravotní cvičení s prvky jógy a je přizpůsobené tak, aby ho všichni zvládli. Kdo například nevydrží celou hodinu stát, má připravenou židli, aby se mohl posadit. Myslím, že každý pohyb je lepší než žádný. Důležitá jsou dechová cvičení, aby se senioři naučili správně dýchat, ale zaměřujeme se i na to, aby si protáhli klouby, rozvíjeli rovnováhu a svalovou sílu, takže někdy i v uvozovkách posilujeme. Na závěr lekce pak většinou děláme čchi kung, což je čínské cvičení s řadou zdravotních benefitů,“ popisuje průběh lekce Václava Hronová. „Když jsme začínali, senioři se učili dostat se z lehu do stoje, protože jsem zjistila, že se někteří nedokážou zvednout. Problém pak je, když starý člověk doma upadne. Ti, co mají zahradu a pracují na ní, dělají na zemi a zvednou se,“ dodává s úsměvem lékařka. Cvičení pro seniory je podle ní důležité i proto, že starší lidé, kteří jsou často osamělí, nacházejí v tělocvičně nové přátele a domlouvají se na společných akcích.

Na seznamu účastníků je aktuálně 23 lidí, víc jich ani nemůže být, protože kapacita tělocvičny je podle cvičitelky omezená: „Obvykle se nás sejde 14 až 18, pokaždé všichni nemohou. Většinou jsou to ženy, mužů chodilo za celou dobu jen pár. Jsou to aktivní seniorky, které navštěvují i univerzitu třetího věku, jezdí na výlety, do divadel.“ Řada z nich cvičí s Václavou Hronovou už od začátku. Patří k nim mimo jiné Petra Petrová: „Paní doktorku už znám asi deset let, z doby, kdy byla lektorkou tajči a jógy. Je to velmi empatický člověk se smyslem pro humor. Věnuje se nám ve svém volném čase a my se na společné cvičení moc těšíme,“ říká.

Kapacita lekcí je teď podle cvičitelky zcela zaplněná: „Bylo by dobré, kdyby se našlo víc lektorů, kteří by to chtěli dělat. Ale je to i otázka peněz. Senioři nemohou platit částky od 150 do 200 korun za lekci jako při běžném cvičení. Tady se platí 10 korun, abychom pokryli náklady na pronájem tělocvičny. Pokud vím, finančně dostupné cvičení pro seniory nabízí ještě Sokol.“

Václava Hronová vystudovala lékařskou fakultu v Plzni a po svatbě v roce 1992 se přistěhovala za manželem do Rokycan. „Pravidelně cvičit jógu jsem vlastně začala až když se mi narodily děti, protože jsem měla problémy se zády, bolela mě hlava. Tehdy jsem chodila na lekce, které se ale konaly jen od října do května. Protože jsem kdysi absolvovala lektorský kurz jógy, lidé, kteří tam cvičili se mnou, mě oslovili, že by rádi pokračovali i přes léto. Tak jsme s tím začali a já jsem si udělala ještě jeden odborný kurz, abych měla potřebné vzdělání. Od té doby stále ještě vedu jednu lekci jógy týdně pro veřejnost,“ uzavírá lékařka.

Hledáme Dobré duše

Máte i vy ve svém okolí člověka, jehož příběh by slušel stránkám Deníku.cz? Dejte nám o něm vědět. Popište nám do zprávy, jak pomáhá a v čem je mimořádný. A nezapomeňte uvést jeho jméno a kontakt (telefonní číslo, případně adresu).

Pište na adresu [email protected].