Mlýnské rybníky pomáhají udržet rozmanitost přírody Žďárských vrchů

Aktuálně

Mlýnské rybníky pomáhají udržet rozmanitost přírody Žďárských vrchů

Revitalizací dvou rybníků přiléhajících k zástavbě městyse Krucemburk na Vysočině došlo k obnově ekologicky významného krajinného celku. Projekt podpořený z fondů EU pomohl posílit akumulační a retenční schopnosti stávajících rybníků. Zároveň přispěl k posílení biodiverzity a krajinotvorné role vodních ploch, které leží v CHKO Žďárské vrchy.

Revitalizací dvou rybníků přiléhajících k zástavbě městyse Krucemburk na Vysočině došlo k obnově ekologicky významného krajinného celku. | Video: Deník/Vladimír Vecheta, se svolením MMR

Soustava rybníků na Městeckém potoce mezi Vojnovým Městcem a Krucemburkem vznikla už na přelomu 15. a 16. století. Byla využívána s rozvojem koželužské výroby. „Tento průmysl potřeboval pro svůj provoz značné množství vody. Koželužský závod se ale bohužel v Krucemburku neudržel,“ vysvětluje Otto Kohout, starosta městyse Krucemburk.

Rybníky však zůstaly. Původně se jich nad zástavbou Krucemburku nacházelo pět. Starý a Nový byly vysušeny už v 19. století a Dious, známý jako Mlýnský, byl zavezen ve 20. století. V 50. letech byl přebudován Zadní a v 70. letech Macurův. Stav rybníků, ještě v nedávné minulosti plnících funkci rekreační, kam se místní obyvatelé chodili s oblibou koupat, se postupem desetiletí měnil, až jim zůstala pouze funkce chovných nádrží místního rybářského svazu. To pomohla změnit k lepšímu více než 11milionová dotace z prostředků EU.

https://g.denik.cz/1/d3/mmr-duben-24-velky-graf.jpgZdroj: se svolením MMR

Špatný stav nádrží

„V obou vodních nádržích byla špatná kvalita vody a žily v nich prakticky jenom chované ryby a kachny divoké,“ uvádí Petra Doležalová, vodohospodářka Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Správa při revitalizaci rybníků sledovala především podporu biodiverzity tak, aby opatření navazovala na již realizované kroky v místním biokoridoru Městecký potok.

Hlavním přínosem evropského projektu, který sledovalo vedení městyse, bylo celkové odbahnění obou nádrží. „Byly již značně zanesené sedimentem. A šlo také o nutnou opravu a obnovu funkčnosti technických prvků obou vodních nádrží, jejichž stav už neumožňoval jakkoliv regulovat vodní režim,“ zdůrazňuje starosta Kohout. „Tento záměr se opíral o již zpracovaný pasport obou rybníků, jehož výsledkem byla právě ochrana obce před povodněmi,“ doplňuje.

V Liptálu má své nové sídlo Potravinová banka ve Zlínském kraji. Zakoupení budovy, ve které nyní sídlí, umožnila dotace z fondů EU přesahující osm milionů korun

Pomoc pro hladové i životní prostředí. Potravinová banka má nový sklad v Liptále

V dubnu 2020 bylo vydáno stavební povolení. Projekt předpokládal u Zadního rybníka stavbu nového funkčního objektu a opravu hráze. Ze zátopy rybníka mělo být vytěženo 11 370 metrů krychlových sedimentu. U Macurova rybníka byla opravena hráz a vzniklo nové výpustné zařízení do sousedního Zadního rybníka a nové odběrné zařízení s přítokem do nádrže. I zde bylo ze zátopy vytěženo celkem 8900 metrů krychlových sedimentu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stanovila pro revitalizaci podmínku vytvoření dvou nových tůní s celkovou zatopenou plochou 390 m², které vznikly v zadní části za Macurovým rybníkem. Pro posílení diverzity zejména obojživelné populace pak bylo v obou rybnících vytvořeno z 15 procent mělké litorální pásmo. Celá akce byla uzavřena s koncem roku 2021.

https://g.denik.cz/1/1d/mmr-kveten-24-krucemburk-box.jpgZdroj: se svolením MMR

Podpora z EU více než 10 milionů 

„Celková cena projektu byla kolem 11,5 milionu korun, přičemž jsme obdrželi podporu z Evropské unie ve výši 10,3 milionu korun v rámci Operačního programu Životní prostředí,“ shrnuje ekonomickou stránku projektu starosta Kohout.

Z Vysočiny putují na stoly v České republice vánoční kapři i lososovité ryby.

Odbahnění i solární panely. Rybníkářská střediska na Vysočině zmodernizovala

„Po revitalizaci má voda průhlednost přes 1,5 metru, nádrže obývá řada vzácných a ohrožených druhů ptáků a obojživelníků,“ uvádí Doležalová z CHKO Žďárské vrchy. Pozorovat zde můžete například potápku malou, slípku zelenonohou, poláka chocholačku, labuť velkou, ropuchu obecnou, čolka horského, čolka obecného, rosničku zelenou, skokana zeleného, skokana krátkonohého nebo skokana hnědého. Z pohledu ekologie tak tento projekt splnil účel, kterým byla především podpora biodiverzity.

„Po revitalizaci má voda průhlednost přes 1,5 metru a nádrže obývá řada vzácných a ohrožených druhů ptáků a obojživelníků.“

Petra Doležalová, CHKO Žďárské vrchy

Dotačními podmínkami stanovené dvouleté vyloučení rybích osádek z rybníků však spolu s vysokou průhledností vody způsobily rychlý rozvoj řas a zarůstání vodních ploch i mimo plánovaný rozsah mělčin. „Dnes máme od ochranářů povolení nasadit do rybníků amura bílého, což je býložravá ryba, která pomůže regulovat zarůstání nádrží. Zarybnění je provedeno ve spolupráci s rybáři nyní na jaře 2024,“ uzavírá aktuálně příběh biocentra Mlýnské rybníky starosta Kohout.

I příroda, byť čerstvě obnovená, potřebuje neustálou péči ze strany člověka.

https://g.denik.cz/1/07/mmr-20-let-eu.jpgZdroj: se svolením MMR

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy