Na vojáky čekaly ztížené přesuny, zákaz vybavení a minimum jídla.

„Dovoleného materiálu bylo opravdu pomálu. Nůž, pilka, nádoba na vodu, ešus, termofólie, paracord a pár kalorií v podobě oblíbené tyčinky. Žádný batoh, žádný spacák, žádná karimatka, žádné prostředky na rozdělání ohně. I o oblečení byla nouze. Uniforma, triko, bunda, čepice, rukavice, trenky a dva páry ponožek. Nic víc,“ přiblížil četař Tomáš Gruber.

Cvičící před nástupem absolvovali pětidenní základní kurz a byla jim doporučena „nabírací kůra“.

Ostrý začátek

Nejnáročnějším úkolem výcvik obvykle vrcholí, v Brdech na vojáky čekal hned první den – šlo o prolomení ledu pod jedním z kolegů a jeho záchranu. Po pádu do ledové vody nastává šok a hyperventilace. Podle Ereta je zapotřebí, aby se člověk uklidnil, zpomalil dýchání a plazivými pohyby se dostal na led a pak ke břehu.

„Když to nedokážete, upadnete do hypotermie. Vaše tělo ztratí schopnost vytvářet teplo a potřebujete rychlou pomoc. Museli jsme do tohoto stavu dostat jednoho z instruktorů a nechat cvičící, aby ho zachránili,“ popsal nebezpečnou zkoušku.

close info Zdroj: Vladimír Šandor zoom_in

Vojáci použili Hiblerův zábal, při němž se střed těla postupně zahřívá teplou vodou. „Vše zvládli bravurně a my jsme si nemuseli hledat nového instruktora,“ konstatoval Gruber. Poté museli promrzlého kolegu připravit na přesun: nahé tělo obalit termofólií a tu zabalit do vyždímaných svršků. „Termofólie drží tělo v suchu a oblečení dodá izolační vrstvu,“ vysvětlil Eret.

Jako lovci mamutů

Aby člověk v mrazu přežil, musí být v suchu. Jenže jak rozdělat oheň bez zapalovače nebo křesadla? I s tímto úkolem si vojáci poradili. Jako pravěcí lovci mamutů použili luk a vrták, které našli v lese.

Po čtyřhodinovém „boji“ už plamen vesele plápolal a skupinu čekala stavba přístřešku, který neprofoukne, a sbití provizorního lůžka.

V průběhu kurzu cvičící podle Ereta střídavě zažívali pocity vysílení, především kvůli nedostatku jídla a tepla.

„Potýkali se s různými problémy, jako je orientace v terénu s improvizovanou navigací anebo zdravotní problémy. Jeden voják měl dokonce zánět v dásni a musel na pohotovost. Naštěstí fungovalo to nejdůležitější, pomoc kamaráda, a především vůle přežít. Na kurz se vrátil a zvládnul ho dokončit,“ uvedl Eret.

Pro přežití v extrémních podmínkách je podle něj nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a najít řešení. Prioritou by mělo být nejprve zažehnat bezprostřední nebezpečí, poté najít pomoc.

close info Zdroj: Vladimír Šandor zoom_in

„Opravdu stojí za to vyzkoušet si to. Ze začátku ti bude zima, budeš mít hlad, budeš unavený. Čím víc ale budeš trpět, tím víc posouváš svoje hranice, a to, co pro tebe bylo předtím těžké, začneš bez problémů zvládat,“ popsal Gruber.

Člověk se podle něj naučí věcem, které mu mohou život zjednodušit i zachránit. Někdo prý dokonce najde nový životní styl.

Četaře Tomáše Martinovského, který kurz absolvoval, jednoznačně obohatil: „Vyšel jsem z něj silnější a zkušenější a rozhodně ho všem doporučuji. Sám se již těším na další,“ zhodnotil jej.

A na další ročník se těší i organizátoři: „Nemůžeme se dočkat na to potěšení z utrpení zase příští rok,“ uzavřeli s úsměvem Gruber a Eret.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy