Myslivostudržitelně.cz: Můžou již dnes vlastníci snadno vymáhat škody způsobené zvěří? V praxi jen stěží
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pro Silva Bohemica
Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) tvrdí, že novela zákona není třeba, protože již dnes mohou vlastníci snadno vymáhat po uživatelích honiteb náhrady za škody způsobené zvěří, a tím efektivně ovlivňovat početní stavy zvěře v honitbách. Realita je úplně jiná, za současného zákona se vlastníci náhrady škody domůžou jen stěží. Škody způsobené zvěří na lesních a zemědělských pozemcích se ročně pohybují v řádu miliard korun. Celkové škody na lesích dosahují 3,5 mld. Kč za rok (ÚHÚL, 2020). Škody v zemědělství na šesti základních plodinách byly spočítány na 1,5 mld. Kč za rok (Skoták a kol. 2021). Detailněji o výši ročních škod píšeme v tomto článku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Ministerstva zemědělství
Nicméně náhrady za způsobené škody v lesích se daří vlastníkům vymáhat jen v řádech desítek milionů korun ročně. Jak je to možné?
Když se nedohodnou, musí vlastník rychle k soudu
V lesích jsou hlavními důvody nízkých částek uplatněných náhrad za škody: nízké taxy za poškozený stromek stanovené vyhláškou MZe. č. 55/1999 Sb. (tzv. škodní vyhláška, dostupná zde), chybějící významné druhy škod ve vyhlášce (viz detailněji níže) a velká časová náročnost na zjištění rozsahu poškození jednotlivých porostů. Ta může na jednom revíru představovat až měsíc práce lesníka. Přitom se vlastník lesa a uživatel honitby mají podle § 55 odst. 3) zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. (dále jen „zákon“) na výši škody dohodnout.
Pokud se uživatel honitby (myslivci) z jakéhokoli důvodu s vlastníkem na výši škody nedohodnou, pak je na vlastníkovi, aby náhradu škody uplatňoval soudně. Žalobu musí ale podat do 3 měsíců a opatřit k ní důvěryhodné podklady k prokázání výše škody, popř. zaplatit zpracování odborného posudku soudním znalcem. Lhůta 3 měsíců je českým specifikem, např. slovenská a německá právní úprava podobnou lhůtu nemají. Vlastník tedy musí jednat velmi rychle a musí investovat do přípravy podkladů k žalobě. Soudní řízení se přitom může táhnout roky a s nejistým výsledkem.
Uplatnit nelze všechny škody
Náklady vlastníka na zjištění míry poškození lesa a vyčíslení škod včetně případných nákladů na znalecký posudek většinou převyšují samotnou výši náhrady za způsobené škody v lesích. Je tomu tak i proto, že škodní vyhláška neobsahuje některé druhy škod, které nelze jednoduše vyčíslit a/nebo prokázat. Vlastníkovi ale jednoznačně vznikají a jsou dokonce mnohem vyšší (o několik řádů) než škody ve vyhlášce obsažené.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pro Silva Bohemica
Zejména jde o zničené malé stromky (semenáčky), které zvěř spase a zcela zničí dřív, než je lze vůbec jako poškozené zaregistrovat, nebo vynucené náklady na umělou obnovu lesa (zalesňování) a ochranu proti škodám zvěří. Tyto náklady by vlastníkům nevznikaly nebo by byly řádově nižší než dnes, pokud by zvěř umožňovala přirozenou obnovu lesa (tzn. z opadaných semen). Jen takové stavy zvěře, které nebrání odrůstání přirozené obnovy porostů, lze považovat za přiměřené.
Je třeba také připomenout, že podstatnou část nákladů na umělou obnovu i ochranu kultur dnes hradí stát ve formě různých dotací. To znamená, že všichni daňoví poplatníci přispívají svými daněmi na to, aby myslivci mohli nezákonně udržovat vysoké stavy zvěře, a tudíž snadno lovit, protože snadný lov, to je skutečný hlavní zájem myslivců, kteří mají myslivost jako své hobby.
Zemědělci mají na uplatnění škod dokonce jen 20 dní
Vymáhání náhrady za škody v zemědělství je ještě ztíženo tím, že vlastník musí podle § 55 odst. 1 písmeno a) zákona po uživateli honitby škody uplatnit do 20 dnů od jejich vzniku. Toto ustanovení fakticky způsobuje to, že vlastník zemědělských pozemků musí u soudu prokazovat, že škoda vznikla právě v období 20 dnů a nikoli předtím. Takže by musel každých 20 dnů objíždět svá pole a dokumentovat rozsah způsobených škod zvěří, aby u soudu uspěl, což dobře popisuje dokument České televize již z roku 2016 (dostupný zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/216562248420008/ – minuta 13:20 a dále).
Cílem není soudit se, ale předcházet škodám
Řada vlastníků po předchozí negativní zkušenosti s uplatněním náhrady škody po myslivcích to proto už ani znovu nezkouší, případně občas dochází k symbolickému neoficiálnímu vyrovnání třeba formou náhrady ve zvěřině. Zkrátka tento časově a finančně náročný postup uplatňování náhrad za škody zvěří, nevyhovující vyhláška a komplikace při zdůvodňování uplatněných škod, to vše má za následek rezignaci vlastníků na samotné vyčíslování a vymáhání škod po uživatelích honiteb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pro Silva Bohemica
Cílem rozumného hospodáře v krajině však není soudit se, ale nalézt rovnováhu mezi zvěří a jejím prostředím, tedy dosáhnout únosné míry poškození lesů a zemědělských pozemků na lokální úrovni. To bohužel nyní na většině míst České republiky není prakticky možné a škody způsobené na soukromém, ale často i obecním majetku zůstávají bez náhrady. I proto je nutná novelizace současného zákona, která dá i menším vlastníkům možnost ovlivnit stavy zvěře na svých majetcích a držet tak škody v rozumné míře.
Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudrzitelne.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.
reklama
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy