Podle odhadů resortních (státních) organizací MZe ÚHÚL, VÚLHM i renomovaných odborníků jsou škody způsobené spárkatou zvěří v řádu jednotek miliard ročně, nikoli desítek milionů, jak tvrdí ČMMJ. ČMMJ tvrdí, že škody jsou desítky milionů: Zástupci Českomoravské myslivecké jednoty („ČMMJ“) dlouhodobě uvádí, že škody zvěří jsou ročně v řádu desítek milionů korun (viz např. zde a zde).

Přitom argumentují buď výší škod uplatněnou společností Lesy ČR, popř. výstupy Českého statistického úřadu (ČSÚ), kde se skutečně uvádí částky kolem 40-50 milionů Kč ročně. Oba tyto zdroje ovšem uvádí jen vlastníky uplatněné náhrady, za zvěří způsobené škody, které byli schopni vlastníci po myslivcích vymoci.

Uplatněný je jen zlomek nároků na úhradu celkových škod: V praxi ale řada vlastníků své škody vůbec není schopna na myslivcích uplatnit. Jak evidence škod, tak jejich uplatňování a vymáhání náhrady škod stojí hodně času, úsilí i finančních nákladů na posudky a soudní znalce, přitom výsledek je značně nejistý a často končí mnohaletými soudními spory. Řada vlastníků po předchozí negativní zkušenosti s uplatněním to už ani znova nezkouší, případně občas dochází k neoficiálnímu vyrovnání třeba ve zvěřině. Proto škody oficiálně uplatněné podle vyhlášky č. 55/1999 jsou jen malým zlomkem celkových škod způsobených zvěří. Ani samotná právní úprava škod není dokonalá. Vyhláška č. 55/1999 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích neumožňuje vyčíslit některé typy škod (úplné spasení jedinců přirozené obnovy, pokles biodiverzity vlivem úplné likvidace vybrané dřeviny zvěří – často např. jedle). Vlastníci lesů s vlastními honitbami, ve kterých myslivecky hospodaří ve vlastní režii, v praxi nevěnují příliš úsilí do vyčíslování škod zvěří, aby je mohli uplatňovat sami na sobě. Čas i prostředky je daleko efektivnější vložit do navýšení odlovu.

Renomované instituce ale i odborníci vyčíslují škody na miliardy ročně.

Co tedy o škodách zvěří říkají jiné zdroje?

Aleš Erber ve studii z r. 2019 (dostupné zde: Analýza škod zvěří a nákladů na ochranu lesů proti škodám zvěří) odhadl škody zvěří jen na lesních porostech výpočtem z výsledků národní inventarizace lesů (NIL), výročních zpráv LČR a Zpráv o stavu lesů MZe na 4,9 miliardy Kč/rok. V to jsou zahrnuty škody ze zbytečně (v podstatě zvěří vynucených) vynaložených nákladů na umělou obnovu lesa (1,3 mld Kč) a náklady na ochranu kultur proti škodám zvěří (0,7 mld Kč).

MZe v tiskové zprávě z 5. 6. 2024 (dostupné zde: Horší než kůrovec. Přemnožená zvěř poškodí třetinu mladých lesů, za 10 let jsou škody minimálně 25 miliard korun) uvádí škody ve výši v průměru 2,5 mld Kč ročně. Tuto částku vypočítali ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z výsledků NIL. Uvedená částka 2,5 mld Kč zahrnuje 1,45 mld Kč nákladů na ochranu lesa proti zvěři, nejsou zde ovšem zahrnuty náklady na vynucenou umělou obnovu lesa,ani škody zničením semenáčků okusem zvěří. Zdroj ve zprávě dodává, že reálná výše škod bude „zřejmě ještě výrazně vyšší“.

MZe má rovněž k dispozici jím zadanou a mnohem lépe vypovídající studii provedenou Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL, 2020), která zahrnuje i škody ze zničení semenáčků na základě vyhodnocení stovek kontrolních a srovnávacích ploch po celé ČR. Tato studie vyčíslila průměrné roční škody způsobené zvěří na lesích na 3,3 až 3,5 mld Kč/rok. K tomu autoři přičítají ještě škody v zemědělství ve výši 1,5 až 2,0 mld Kč. Škody zvěří na lesích, ale i v zemědělství podle této studie dosahují ročně 4,8 až 5,5 mld. Kč/rok. Souhrnná výše škod, kterou zvěř v ČR působí na lesích (včetně nákladů na ochranu lesa proti škodám zvěří), v zemědělství, ale i v dopravě se ročně pohybuje kolem 7 mld. Kč. (Turek, 2022).

„Ekologická“ škoda je nezměrná: Hlavní problém v praxi není, kolik stromků zvěř okouše nebo zcela spase, ale kolik zůstane těch, které nepoškodí a jaká je jejich druhová skladba Jak známo, zvěř okusuje především dřeviny, kterých je v daném lese málo. Na většině území České republiky, kde dosud převládal smrk, jsou tak poškozovány především listnáče a jedle. Poškození je často takové, že mimo oplocené plochy nemají tyto dřeviny reálnou šanci odrůst v takovém množství, aby nová generace lesa byla výrazně pestřejší. Na mnoha místech České republiky proto snahy o dosažení pestřejších lesů dlouhodobě končí v žaludcích přemnožené zvěře. Tím, že negativní vliv zvěře je dlouhodobý, ztrácíme drahocenný čas na adaptaci našich lesů na měnící se klima. Naše lesy jsou tak do budoucna mnohem náchylnější ke kalamitám a stěží budou plnit všechny ekosystémové služby, které od nich jako společnost budeme potřebovat (vedle produkce dřeva zejm. ochrana půd, klimatická funkce, zachycování vody, poutání uhlíku a rekreační funkce).

Reálné dopady vlivu zvěře na les nelze vyhláškou 55/1999 Sb. komplexně podchytit. Zásadní je především přirozená obnova lesa, která v případě většiny listnatých dřevin a jedle na části České republiky mimo oplocenky vůbec nevzniká. Je totiž spasena hned v okamžiku své iniciace a po jejím spasení nic nezbyde, nelze tedy prokázat, že zde něco rostlo a došlo ke škodě. Pokud si tedy uvědomíme, že přírodní sukcese (tj. samovolná obnova lesa) v České republice prokazatelně vede k lesu s převahou dubů, buků, jedle atd. a zároveň roční náklady na pěstební činnost v ČR se pohybují kolem 10 mld. Kč, je jasné v jakých řádech se skutečně pohybuje negativní ekologický i ekonomický vliv zvěře na lesní ekosystémy. Důkazy o tom, že potenciál přirozené obnovy v našich lesích je obrovský, lze najít v závěrečné zprávě z Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch v ČR v letech 2013 – 2022 zpracovanou ÚHÚL, která říká, že:

– Okus eliminoval na jednotlivých plochách KSP v ČR 13 % druhů dřevin.
– Celkově zvěř v ČR zcela zničila v průměru 15 % stromků.
– Velká část stromků, která přežila, navíc trpí poškozením a ztrátou přírůstu.
– Rozdíl ve výšce stromků v oplocení a mimo něj dosahoval v průměru 28 %. (přičemž kritická míra je 25 %)
– Statisticky významný rozdíl ve výšce stromků byl zjištěn u 83 % častěji zastoupených druhů dřevin.
– 38 % hospodářsky významných druhů dřevin (JD, BK a DB) v ČR je nepřiměřeně poškozeno okusem zvěří.
– Nadměrné poškození lesa zvěří se vyskytovalo na většině zkoumaných lokalitách.

Shrnující tabulka: Nikoli desítky milionů, ale jednotky miliard ročně

Tabulka níže shrnuje výsledky dostupných zdrojů, které vyčíslují škody způsobené spárkatou zvěří. Přestože se jednotlivé zdroje v dílčích parametrech výpočtu a vstupních datech liší, jedno je jasné – celkové škody způsobené spárkatou zvěří dosahují ročně nikoli desítky milionů, ale jednotky miliard korun.

Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudržitelně.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.

---

reklama

---

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy