Čínští studenti se cítí stále více frustrovaní a bezmocní kvůli velkému studijnímu tlaku a každodennímu stresu.

Analýza zpráv

V posledních letech si v Číně bere život stále více školáků. Čínští pedagogové poukazují na to, že hlavním faktorem je stresující model vzdělávání zaměřený na zvládání zkoušek, který ještě zhoršuje hospodářský pokles v zemi.

Několik zdrojů nedávno čínskému vydání deníku The Epoch Times sdělilo, že během tří měsíců, od září do listopadu loňského roku, se ve Wuhanu pokusilo spáchat sebevraždu skokem ze školní budovy nejméně 30 středoškoláků.

Wuhan, hlavní město provincie Hubei, je známé vysokým počtem absolventů středních škol, kteří jsou přijati na čínské elitní vysoké školy. Závod o přijetí začíná již na základní škole, protože vstup na renomovanou střední školu je rozhodující pro získání místa na špičkové střední škole.

Zpráva čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí z roku 2023 ukazuje výrazný nárůst úmrtnosti v důsledku sebevražd mezi mladými lidmi ve věku 5 až 14 let, přičemž mezi lety 2010 a 2021 došlo ke čtyřnásobnému nárůstu, a úmrtnost v důsledku sebevražd u osob ve věku 15 až 24 let „se po roce 2017 výrazně zvýšila“.

Za vysoké riziko sebevražd studentů podle zprávy mohou výchovné názory čínských rodičů a učitelů, že „studijní výsledky ve škole jsou důležitější než cokoli jiného“, což vyvolalo „obrovský tlak“ a „vážné duševní poruchy“ mezi mladými lidmi.

Vzhledem k tomu, že čínské úřady v minulosti podávaly nedostatečné zprávy a zatajovaly informace, je obtížné odhadnout skutečný počet studentů, kteří po celé zemi v posledních letech spáchali sebevraždu.

V dubnu 2023 čínské ministerstvo školství představilo plán na lepší monitorování duševního zdraví a vzdělávání studentů, ale toto opatření bylo neúčinné. Místo toho problémy přetrvávaly, což přimělo školy, aby se chránily před případnými žalobami.

25. prosince se na sociálních sítích objevila zpráva, že vedení střední školy ve městě Meizhou v provincii Guangdong vyžadovalo, aby všichni studenti podepsali smlouvu, v níž se uvádí, že škola nenese odpovědnost za případy sebepoškození nebo sebevraždy.

Další příspěvek odhalil, že podobné smlouvy podepsali i studenti dalších středních škol v provincii, což na internetu vyvolalo rozsáhlou kritiku.

Pod rostoucím tlakem veřejnosti zasáhl místní úřad pro vzdělávání a nařídil školám, aby od smluv se studenty upustily.

„Oběťmi jsou čínští studenti“

Některé místní vzdělávací úřady pozastavily zkoušky a snížily studijní zátěž, aby studentům pomohly zvládnout úroveň stresu.

Na začátku prosince oznámil úřad pro vzdělávání v průmyslovém parku Suzhou v otevřeném dopise všem rodičům ve školním obvodu plán na omezení domácích úkolů. Suzhou se nachází v pobřežní provincii Jiangsu a je známé vysokou studijní úspěšností svých studentů.

Nový plán okresu stanoví konkrétní časové rámce, kdy mají být žáci s domácími úkoly hotovi: Pro žáky prvního stupně základních škol je tento čas stanoven na 21:20, pro žáky druhého stupně na 22:00 a pro středoškoláky na 23:00. Žáci mohou jít spát i po uplynutí této doby, i když úkoly nedokončili, ale rodiče to musí následující ráno oznámit škole, aby jejich dítě nebylo potrestáno.

Nová pravidla byla zavedena poté, co se objevily zprávy, že tři středoškoláci v Průmyslovém parku Suzhou, přetíženi studijním tlakem, údajně společně skočili z budovy a drželi se přitom za ruce. Čínská státní média o tomto incidentu informovala minulý měsíc a uvedla, že policie jej odmítla jako fámu.

Deník Epoch Times nemohl incident nezávisle ověřit.

Pedagožka ze Šanghaje, která si přála zůstat v anonymitě kvůli obavám z odvetných opatření ze strany úřadů, řekla deníku The Epoch Times, že čínský vzdělávací systém je kvůli své intenzitě a velkému akademickému zatížení „nejchybnějším modelem výuky na světě“.

„Oběťmi jsou čínští studenti,“ řekla.

Učitelka uvedla, že mnoho středoškoláků se musí učit denně od 7 do 23 hodin a mají pouze jeden den volna za dva týdny. Tyto vyčerpávající rozvrhy, které v průměru trvají více než 100 hodin týdně, mají podle ní „vážný dopad na duševní zdraví studentů“.

Problém velkého studijního zatížení studentů se úřady v průběhu let pokusily několikrát řešit.

V červenci 2021 vydal Ústřední výbor Komunistické strany Číny a Státní rada výzvu ke snížení zátěže studentů domácími úkoly a mimoškolní výukou, známou jako „dvojí škrty“.

Yang Hua, žákyně deváté třídy z Wuhanu, která z důvodu bezpečnosti použila pseudonym, uvedla, že toto opatření nepomohlo zátěž studentů snížit.

„Máme pocit, že se to ještě zhoršuje, protože obtížnost zkoušek se nesnížila,“ řekla deníku The Epoch Times.

V Číně rozhodují o přijetí na vysokou školu výhradně výsledky uchazečů v sérii zkoušek ze šesti předmětů, které se skládají na začátku června.

Yangová uvedla, že studenti mohli využít mimoškolní doučování, aby zvládli náročné zkoušky, ale tato možnost již není snadno dostupná.

Soukromé doučování je v Číně od července 2021 potlačováno, protože Komunistická strana Číny (KS Číny) se obává, že podkopává státní monopolní vzdělávací systém a jeho komunistickou ideologii, která byla začleněna do národních osnov.

KS Číny industrializovala svůj vzdělávací systém v roce 1999 s úmyslem učinit ze studentů své nástupce.

Větší tlak na studenty

Podle odborníka na Čínu a přispěvatele čínského vydání deníku The Epoch Times, Shi Shana, stojí za nárůstem počtu sebevražd studentů především ekonomický pokles.

„Životní stres přerostl v psychický tlak. Tento tlak se pak přenáší na nejzranitelnější skupiny společnosti – děti a dospívající,“ uvedl Shi.

Prudký pokles trhu s nemovitostmi v posledních dvou letech snížil majetek čínských rodin. Podle oficiální zprávy o finančním výzkumu investovali majitelé domů velkou část svých úspor do nemovitostí, přičemž odhady uvádějí, že téměř 80 % celkového dluhu domácností je soustředěno do hypoték na nemovitosti.

Podle výzkumné zprávy čínského vědce Zhanga Dandana, který je docentem na Pekingské univerzitě, navíc míra nezaměstnanosti mladých lidí dosáhla v březnu loňského roku vysoké hodnoty 46,5 procenta.

Yangová, studentka střední školy ve Wuhanu, uvedla, že ona a její spolužáci mají pocit, že jejich hodnota je spojena výhradně s jejich studijními výsledky, protože „současné společenské prostředí nutí lidi myslet si, že studium je jedinou cestou k úspěšnému životu“.

„Ale mnoho absolventů vysokých škol nemůže najít práci; ztratili jsme smysl toho, proč studovat,“ dodala s odkazem na vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v Číně.

Zhai Deyun, bývalý učitel v provincii Jiangxi, podotkl, že vzdělávací systém musí podporovat zdravé prostředí pro děti, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce. Vzdělávací systém KS Číny tomu však podle něj brání.

„Čínský vzdělávací systém hodnotí studenty na základě systému známkování při zkouškách a diskriminuje ty, kteří zaostávají,“ řekl a dodal, že KS Číny zapojila studenty do své snahy o globální dominanci.

V 90. letech 20. století inicioval tehdejší vůdce čínské komunistické strany Jiang Zemin „projekt 985“ a „projekt 211“. V rámci „projektu 985“, pojmenovaného podle jeho zahájení v květnu 1998, bylo vybráno 39 univerzit, které se měly stát špičkovými institucemi v celosvětovém měřítku. Cílem „projektu 211“ bylo podpořit 100 institucí orientovaných na 21. století.

Současný vůdce KS Číny Xi Jinping oba projekty v roce 2015 v rámci čistek ve vzdělávacím systému zrušil v odvetě proti svému politickému rivalovi Jiangovi a jeho frakci. Navzdory tomu jsou tyto klasifikace univerzit nadále hojně využívány při náboru studentů a mnoho rodičů vyvíjí značný tlak na své děti, aby se kvůli lepší budoucnosti dostaly na „univerzitu 985“.

V některých případech se při přijímacích zkouškách na pozice státních úředníků vyžaduje diplom alespoň z „univerzity 211“, zatímco některé úřady mohou brát v úvahu pouze absolventy „univerzit 985“.

„Je to společenská norma, která nakonec vede rodiče k přesvědčení, že pokud se touto cestou nevydají, jejich děti nebudou mít žádnou budoucnost,“ uvedl Zhai.

V roce 2017 Xi představil plán „Dvojí první třídy“, který se zaměřuje na 42 univerzit a 95 oborů, zejména těch, které souvisejí s národní bezpečností a životními zájmy komunistické strany. Cílem plánu je rozvinout tyto instituce a obory na světovou úroveň se státní podporou do roku 2050.

Ani Jiangovy, ani Xiovy reformy školství nezměnily hierarchický systém klasifikace na vysokých školách a univerzitách, který na základních, středních a vysokých školách nadále podporuje vzdělávací prostředí orientované na zvládání testů.

Čínští rodiče investují do vzdělání svých dětí velké prostředky, ale jsou ovlivněni politikou KS Číny, zmínil Zhai.

„Rodiče věří, že pouze špičkové univerzity vybrané prostřednictvím státního programu mohou jejich dětem nabídnout lepší budoucnost, a vyvíjejí tak na ně obrovský tlak, aby uspěly,“ dodal.

Podle oficiálních údajů se v červnu zúčastnilo přijímacích zkoušek na vysoké školy v roce 2024 rekordních 13,42 milionu studentů, což je o 510 000 více než v roce 2023. Pro uchazeče o vysokoškolské studium je tlak na přijetí vyšší než kdy jindy.

Na této zprávě se podílel Luo Ya.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy