Praha – Ministerstvo kultury poskytovalo peníze na podporu digitalizace knihoven na jejich reálné potřeby, ale cíle digitalizace nastavilo velmi obecně. Znemožnilo to celkové vyhodnocení účelnosti a hospodárnosti poskytovaných peněz. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k závěrům kontroly, která prověřovala peníze vynaložené v letech 2017 až 2023 na podporu digitalizace knihoven. Ministerstvo podle NKÚ nesledovalo dopady poskytnuté podpory, netransparentně hodnotilo žádosti a poskytlo dotace v rozporu s nastavenými podmínkami. Podle ministerstva byla pochybení popsaná NKÚ buď už odstraněna, nebo se ještě napraví.

Na podporu digitalizace knihoven vynaložilo ministerstvo kultury v uvedených letech 446,7 milionu korun ze státního rozpočtu a Národního plánu obnovy. Kontroloři se zaměřili nejen na ministerstvo, ale i na tři příjemce dotací, kterými byly největší veřejné knihovny, a to Národní knihovna, Národní technická knihovna a Moravská zemská knihovna v Brně.

NKÚ kontroloval vzorek 72 projektů v celkové hodnotě téměř 70 milionů korun. Zjistil, že projekty mají pozitivní dopad na služby poskytované sítí knihoven. V letech 2017 až 2023 se například podařilo zpřístupnit téměř 80.000 zdigitalizovaných historických a vzácných dokumentů z fondů Národní knihovny. Knihovna ochránila nebo přeformátovala 564 svazků čítajících víc než 416.000 stran, uvedl NKÚ.

Podle ministerstva kultury je pozitivní, že kontrola potvrdila směřování peněz na reálné potřeby knihoven v digitalizaci a pozitivní přínos projektů pro služby knihoven. „Pochybení, která jsou v kontrolním závěru uvedena, byla již zčásti v uplynulých letech odstraněna, další budou předmětem nápravy,“ uvedlo ministerstvo. K výtce NKÚ, že nesledovalo dopady poskytnuté podpory, uvedlo, že ukazatele plnění jednotlivých opatření jsou často nastavené velmi neúčelně.

Ministerstvo kultury podle zjištění NKÚ poskytlo 24 subjektům dotaci 12,7 milionu korun v rozporu s právním předpisem. Vyplatilo jim sto procent rozpočtovaných nákladů, přestože nařízení vlády stanovilo, že maximální dotace mohla být 70 procent těchto nákladů, uvádí NKÚ. „Podle NKÚ se jedná o skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Ministerstvo kultury rovněž netransparentně hodnotilo žádosti o dotace, když z projednávání nevyloučilo členy komise, u nichž byla pochybnost o nepodjatosti. Tito členové se účastnili hodnocení 29 projektů, u nichž měli vazby na žadatele,“ uvedl úřad.

Všechny projekty byly realizovány a zkontrolovány po stránce věcné i finanční, peníze ze státního rozpočtu nebyly zneužité, uvedlo ministerstvo. Pokud byl v hodnotící komisi pracovník knihovny, které měl projekt přinést peníze, rozpravy ani hlasování neúčastní, napsalo. Pokud to v zápisu z jednání odborných komisí není uvedeno, jde podle ministerstva jen o administrativní pochybení. „Ostatně u žádného z projektů, jichž se toto téma týká, nebyla uplatněna námitka podjatosti člena komise,“ dodalo.

Ministerstvo také za sedm let podniklo jen jednu kontrolu u příjemce dotace. „Vzhledem k nedostatkům uvedeným v tomto kontrolním závěru lze považovat oblast poskytování dotací ministerstvem kultury za rizikovou,“ uvedl člen vedení NKÚ Adolf Beznoska, který kontrolu řídil. Úřad podle něj opakovaně upozorňuje na nízký počet veřejnosprávních kontrol, které ministerstvo dělá. Ministerstvo uvedlo, že veřejnosprávní kontroly provádí se zřetelem ke svým personálním možnostem a kontrolované projekty vybírá podle jejich rizikovosti a výše dotace.

ČR hospodářství literatura správa digitalizace NKÚ knihovny

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy