Dělnice Marie Suková nebydlí přímo ve Ždírci. „Ale několikrát do týdne sem jezdím a vidím, jak se to město mění. Dřív to byla taková obyčejná vesnice. Dneska se tu staví, přibývají obchody, opravují se chodníky. Za mě spokojenost,“ prohlásila žena.

Podle účetního Petra Zemana měl Ždírec díky své poloze po revoluci v listopadu 1989 velké šance na rozvoj. „To se většinou splnilo. Všechno je v lidech. Šance totiž můžete využít i zahodit,“ konstatoval.

Dne 19. ledna 1995 (je to již 30 let, pozn.aut.) také rozhodl předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde rovněž o udělení znaku a praporu obci Ždírec nad Doubravou.

Tragédie z 9. května

Ždírec byl do konce druhé světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 lidí. Většina se věnovala drobnému zemědělství a tkalcovství. Pak přišla tragédie, kdy 9. května roku 1945 byla vesnice bombardována letadly Rudé armády. Většina domů byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Kvůli tomu odešla z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel. Vývoj Ždírce to ochromilo na desítky let.

V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1990 již bezmála tři tisíce obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny  obci titul město.

Ždírec nad Doubravou je známý svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 tam byly vybudovány areály patnácti firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je nyní centrem dřevařského průmyslu České republiky. Slavné výročí si ve městě připomenou dvakrát, a to 15 ledna a 22. ledna.