Česká republika

Jana Hlaváčová (26. března 1938 – 13. ledna 2024)

close info Zdroj: Deník/Vlastimil Leška zoom_in Jana Hlaváčová.

Herečka Jana Hlaváčová patřila v minulém i tomto století k předním osobnostem českého filmu a divadla. V Národním divadle v Praze a v pražském Divadle na Vinohradech ztvárnila desítky rolí, televizní diváci si ji oblíbili například v Kleinově filmové sérii o Básnících nebo v seriálech Chalupáři, Hraběnky či Dokonalý svět.

Díky svému zajímavě zbarvenému hlasu byla také výraznou postavou dabingu a rozhlasových her. Působila rovněž jako pedagožka DAMU v Praze. „Jana Hlaváčová je nezapomenutelnou součástí dějin českého divadla i statečným člověkem naší společnosti,“ uvedl po zveřejnění informace o její smrti ředitel Národního divadla Jan Burian.

Hlaváčová po absolvování DAMU začala s hereckou kariérou v Plzni v 60. letech minulého století, o několik let později se přesunula do Prahy, kde se na dlouhá léta stalo jejím působištěm právě Národní divadlo. Z něho i s manželem, hercem Luďkem Munzarem, odešla počátkem 90. let minulého století. Za roli Agnes ve hře Edwarda Albeeho Křehká rovnováha, kterou nastudovala v Divadle na Vinohradech, dostala za rok 1996 divadelní cenu Thálie.

V březnu 2013 pak převzala Thálii za celoživotní mistrovství. O rok dříve získala Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský výkon v dabingu a o tři roky později obdržela stejnou cenu za celoživotní herecké mistrovství v dabingu. V posledních letech života trpěla Parkinsonovou chorobou a stáhla se z veřejného života.

Norbert Lichý (29. prosince 1964 – 16. ledna 2024)

close info Zdroj: se svolením Divadla Petra Bezruče zoom_in Norbert Lichý v inscenaci Spalovač mrtvol.

Pouze tři dny po smrti Jany Hlaváčové se milovníci hereckého umění museli rozloučit s další výraznou osobností domácí scény. Zemřel herec Norbert Lichý. Bardovi ostravského Divadla Petra Bezruče bylo 59 let. Jeho umělecký záběr byl hodně široký – kromě hraní namlouval audioknihy všech možných žánrů, pro dospělé i pro děti, při natáčení často sám sebe režíroval a k tomu byl činný i jako hudebník.

Na prknech, která znamenají svět, zazářil například v roli Mendela Singera, ve hře Job od Josepha Rotha, za kterou byl roce 2009 oceněn Cenou Thálie, nebo ve Spalovači mrtvol, přičemž za tento svůj výkon byl nominován jak na cenu divadelní kritiky, tak na cenu Thálie 2016. Z televizních a filmových rolí divákům utkvěl v paměti třeba v seriálech Doktor Martin či Ohnivé kuře nebo ve filmu Hranaři.

Herecké umění měl v krvi, jeho otcem totiž byl režisér, herec a dramatik Saša Lichý. On sám stál na prknech poprvé už jako devítiletý. V roce 1987 pak zakotvil v Divadle Petra Bezruče, které se stalo jeho domovskou scénou na celý život.

Zdeněk Pecka (6. února 1954 – 30. ledna 2024)

close info Zdroj: Deník/Karel Pech zoom_in Zemřel litoměřický rodák Zdeněk Pecka.

Veslař a olympijský medailista Zdeněk Pecka zemřel ve věku 69 let po dlouhé nemoci. Litoměřický rodák byl dvojnásobným olympijským medailistou. První bronz vybojoval v roce 1976 v kanadském Montrealu v párové čtyřce, druhou bronzovou medaili pak získal na hrách 1980 v Moskvě na dvojskifu s Václavem Vochoskou. Dalšího cenného kovu z olympiády už se nedočkal, po rozhodnutí, že čeští sportovci neodjedou v roce 1984 na olympiádu do Los Angeles totiž ukončil kariéru.

Pro český sport byl ale i nadále významnou osobností, neboť se stal trenérem a k medailím dovedl českého skifaře Václava Chalupu.

Jaroslav Bašta (15. května 1948 – 7. dubna 2024)

close info Zdroj: Deník/Zbyněk Pecák zoom_in Poslanec za SPD a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta.

Poslanec, prezidentský kandidát a bývalý velvyslanec v Kyjevě a v Moskvě Jaroslav Bašta zemřel ve věku 75 let. Několik měsíců před smrtí mu lékaři diagnostikovali vážné onemocnění. Bývalý prezident Miloš Zeman na sociálních sítích uvedl, že si Jaroslava Bašty vždy velmi vážil jako naprosto čestného člověka. „Je mi moc líto, že už není mezi námi,“ napsal.

Přestože vystudoval archeologii, po srpnové okupaci v roce 1968 se musel živit jako dělník. Za minulého režimu byl Bašta politickým vězněm a signatářem Charty 77. Do vězení ho komunistické soudy poslaly na dva a půl roku roku. Po listopadu 1989 zakládal zpravodajské služby demokratického státu, byl ministrem ve vládě Miloše Zemana. Posléze působil jako velvyslanec v Kyjevě a Moskvě.

Původně byl Jaroslav Bašta členem sociální demokracie, od roku 2021 působil v SPD.

Josef Laufer (11. srpna 1939 – 20. dubna 2024)

close info Zdroj: Deník / Martin Divíšek zoom_in Josef Laufer

Píseň Sbohem lásko, já jedu dál o smutném osudu řidiče kamionu, kterého zradila jeho láska, dodnes považují řidiči nákladních aut za jakousi svou neoficiální hymnu. Zpěvák a herec Josef Laufer, který ji přibližně před čtyřmi dekádami nazpíval, zemřel ve věku 84 let. Poslední čtyři roky života prožil na rozhraní mezi životem a smrti. Po operaci srdce v roce 2020 totiž upadl do vegetativního stavu a byl pouze při částečném vědomí.

Jeho kolegové na něj vzpomínají jako na charismatického člověka a především multitalent. „To byl člověk, který uměl všechno – zpívat, režírovat i hrát a navíc – jestli si někoho z branže představuju jako dobrého kamaráda, tak to byl on. Přeju mu, ať je tam někde nahoře šťastný a hraje své oblíbené pecky s kapelou, která už je tam taky. Začíná nás být málo,“ řekl ČTK třeba Karel Vágner.

Laufer se věnoval pantomimě i tanci, zvládal akrobacii, působil jako kaskadér, hrál ve známých pražských divadlech a natáčel písně pro domácí i zahraniční gramofonové společnosti. Jako profesionální zpěvák pop music koncertoval se skupinou Golem, řadu rolí odehrál také v muzikálech.

Jeho filmovým debutem byli legendární Starci na chmelu, velké role ztvárnil ve filmech Zuřivý reportér a Lovec senzací. Diváci si ho oblíbili také díky roli v seriálu Cirkus Humberto. A mezi jeho ikonické role patří i Kohn z Kameňáku režiséra Zdeňka Trošky.

Simona Postlerová (9. listopadu 1964 – 5. května 2024)

close info Zdroj: ČTK zoom_in Herečka Simona Postlerová.

Zcela nečekaná byla pro její blízké i fanoušky zpráva o smrti herečky Simony Postlerové, velké osobnosti současného českého dabingu. Postlerová působila napřed v Národním divadle a následně v Divadle na Vinohradech, kde zkoušela i pouhých několik hodin před smrtí. „Více než třicet let byla oporou zdejšího hereckého souboru, ale také úžasnou, empatickou, nápomocnou kolegyní a kamarádkou. Na našem jevišti ztvárnila téměř 40 nezapomenutelných hereckých postav,“ uvedla v reakci na informaci o jejím skonu vinohradská scéna.

Postlerová se objevila v celé řadě filmových rolí, například ve filmech Tancuj, Matyldo, Probudím se včera nebo Jedna kočka za druhou. Diváci si ji pamatují také ze seriálů Vyprávěj, Ordinace v růžové zahradě či Chlapci a chlapi. Mezi její nejslavnější dabingové role patří Lorelai Gilmoreová ze seriálu Gilmorova děvčata či Samantha Carterová v seriálu Hvězdná brána. Dále namluvila třeba Galadriel (představovanou Cate Blanchettovou) ve filmové trilogii Pán prstenů, Holly Golightlyovou (Audrey Hepburnová) ve filmu Snídaně u Tiffanyho nebo Persefonu (Monica Bellucciová) ve filmu Matrix Reloaded.

Vlastimil Harapes (24. července 1946 – 15. května 2024)

close info Zdroj: ČTK zoom_in „Život není jenom divadlo, i když jsem mu vděčen za to, že jsem zažil tak nádherné chvíle,“ řekl Vlastimil Harapes, který 15. května 2024 podlehl rakovině plic. Bylo mu 77 let.

Balet někteří vnímají jako zábavu pro úzkou vrstvu lidí, a tak většinou baletní tanečníci nejsou celorepublikově slavnými osobnostmi. Vlastimil Harapes, který ve věku 77 let podlehl rakovině plic, ale představoval výjimku. Harapes byl dlouholetým sólistou baletu Národního divadla, později baletní soubor první české scény vedl jako umělecký šéf. K tomu získal také Thálii za celoživotní mistrovství a lidé si jej oblíbili i ve filmových rolích.

Harapes byl členem baletu Národního divadla od 60. let minulého století, sólistou se stal v roce 1971. Následně stál v čele baletu Laterna magika. V minulé dekádě se věnoval činohře, muzikálu i politice.

Jako sólista baletu ztvárnil mimo jiné Prince v Labutím jezeře, Spící krasavici, titulní roli v Macbethovi a Spartakovi, Romea i Merkucia v Romeovi a Julii nebo Basila v Donu Quijotovi.

Do širokého povědomí se ale v bývalém Československu dostal především díky svým hereckým rolím – hrál v Markétě Lazarové, Dni pro mou lásku nebo Boleru. Z televizních obrazovek si ho pak diváci nejvíce pamatují z filmů Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny, byť ho zde předabovali.

V letech 1986 až 1992 byl Harapes manželem zpěvačky Hany Zagorové.

Jan Kačer (3. října 1936 – 24. května 2024)

close info Zdroj: Deník zoom_in Nejsem herec, jsem režisér, říkal Jan Kačer

Ikona filmové nové vlny Jan Kačer o sobě tvrdil, že je především režisérem. Umělec, který zemřel ve věku 87 let, však lidem utkvěl v paměti i jako herec. V roce 2016 obdržel od prezidenta republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.

Svou uměleckou kariéru Kačer začínal v Ostravě, kde v 60. letech udělal svými inscenacemi Matka Kuráž, Romeo a Julie a Milenci z kiosku z Divadla Petra Bezruče jednu z předních divadelních scén v zemi. V polovině 60. let byl spoluzakladatelem Činoherního klubu.

Z filmového plátna a televizní obrazovky si ho diváci zapamatovali díky rolím ve snímcích Údolí včel, Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna a Den sedmý, osmá noc a seriálech Jana Eyrová nebo Velmi křehké vztahy.

Kačer byl rovněž literátem, po roce 1989 se angažoval v politice a od roku 1995 pak deset let vedl Nadaci Charty 77, která poskytuje pomoc handicapovaným lidem. Jeho manželkou byla herečka Nina Divíšková.

Ivo Urban (7. května 1931 – 22. června 2024)

close info Zdroj: Deník / Hoblíková Šárka zoom_in Fotbalista Ivo Urban na Branově.

Ivo Urban byl poslední žijící člen slavné generace fotbalistů pražské Dukly. Zemřel ve věku 93 let. Urban s Duklou několikrát vyhrál ligu a jednou domácí pohár, hrál také za československou fotbalovou reprezentaci.

Fotbalu se věnoval i jako novinář, mimo jiné vedl Klub sportovních novinářů. Na dvanáct let v Dukle rád vzpomínal i v důchodu. „Sešli jsme se tam výborná parta, například Josef Masopust, Svatopluk Pluskal. Fotbalu vděčím za to, že jsem si udělal státnici z angličtiny. Jezdil jsem do světa pak jako vedoucí nebo novinář. Byla to silná éra,“ řekl Deníku v rozhovoru v roce 2017.

Milan Špinka (5. května 1951 – 14. srpna 2024)

close info Zdroj: Deník/ Jan Škrle zoom_in Milan Špinka

Do smutku se letos zahalila i plochá dráha. Ve věku 73 let totiž zemřel závodník Milan Špinka. V roce 1974 se zapsal mezi ty tuzemské sportovce, kterým se podařilo zajistit Československu titul a porazit při tom sovětské závodníky.

V roce 1976 pak na mistrovství světa získal titul vicemistra, bronzový byl v roce 1971. Špinka ovládal všechny disciplíny. Třikrát startoval ve finále MS na dlouhé dráze, dvakrát ve finále ME na travnaté dráze (1983 a 1984). V roce 1973 si také na konto připsal vítězství v nejslavnějším českém závodě – Zlaté přilbě.

Karel Heřmánek (17. října 1947 – 24. srpna 2024)

close info Zdroj: ČTK zoom_in Cítím, že stáří je neúprosné, říkal Karel Heřmánek, který se tomu snažil do posledních dnů čelit.

I letos o Vánocích se lidé u televizních obrazovek potkají s Luciferem z legendární pohádky S čerty nejsou žerty. Jeho představitel, herec Karel Heřmánek, už ale mezi námi není. Zemřel ve věku 76 let, spáchal sebevraždu.

Nechybělo mnoho, a české herectví by tato výrazná osobnost nikdy neobohatila – Heřmánek totiž vystudoval stavební průmyslovku, uvažoval o architektuře a toužil po studiu filmové režie. Protože dostat se na FAMU bylo náročné, zvolil nakonec herectví.

Na brněnské JAMU se potkal s Jiřím Bartoškou a Pavlem Zedníčkem a společně zamířili do angažmá v brněnském Divadle Na provázku. Trojice vynikajících herců se následně přesunula do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kam za ní jezdili lidé z celé republiky. „A hlavně jsme se tam sešli s režisérem Evaldem Schormem, s vynikajícím člověkem a kumštýřem. Na něj mám nejmilejší vzpomínky vůbec. Měl jsem ho moc rád a moc mě naučil,“ vzpomínal Heřmánek v roce 2020 ve velkém rozhovoru pro Deník.

Jedny ze svých nejslavnějších divadelních úloh vytvořil v Divadle Na zábradlí, kde hrál například v Bratrech Karamazových. Po rozpadu této scény Heřmánek založil Divadlo Bez zábradlí.

Filmovým a televizním divákům se nejvýrazněji zapsal do paměti ve snímcích Smrt krásných srnců, Na pytlácké stezce či zmíněné pohádce S čerty nejsou žerty. A také jako zdatný dabér.

Radek Ptáček (26. prosince 1975 – září 2024)

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Psycholog Radek Ptáček pomáhal nejen dětem a mladistvým, kteří trpěli psychickými problémy, ale i kolegům psychologům v jejich práci. Snímek je ze září 2023.

Počátkem září zvolil dobrovolný odchod z tohoto světa uznávaný odborník na poli psychologie Radek Ptáček. Klinický psycholog, psychoterapeut, soudní znalec a profesor lékařské psychologie. Působil na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a University of New York in Prague a za svou práci získal několik prestižních ocenění.

Ptáček se odborně zabýval kromě jiného psychologií dítěte a forenzní psychologií. Dlouhodobě zdůrazňoval, že děti by měly vyrůstat v bezpečném a milujícím prostředí bez bití a násilí a je potřeba pečovat o jejich psychické zdraví. „Fyzický kontakt je základem vztahu dítěte a rodiče. Není jakýkoliv doklad o tom, že by fyzický kontakt vedl k čemukoliv špatnému. Je to přesně naopak. Nedostatečný fyzický kontakt dítěte a rodiče vede k nějakým formám citového strádání,“ vysvětloval Ptáček v podcastu Inbox.

Ivo Winkler (29. srpna 1940 – 9. září 2024)

close info Zdroj: Deník/Lubomír Stehlík zoom_in Ve věku čtyřiaosmdesáti let zemřel člen zlaté éry Komety Ivo Winkler.

Ivo Winkler, který zemřel ve věku 84 let, pomáhal zapsat Brno na hokejovou mapu světa. Byl sedminásobný československý šampion s Rudou hvězdou a ZKL Brno. „Byl to šikovný křídelník, rozhodujícím dílem přispěl k poslednímu titulu Komety v roce 1966, když přihrál na dva góly proti Kladnu. Byl to jeho životní zápas. Vyrůstali jsme spolu a začínali v Králově Poli a potom přešli do Rudé hvězdy,“ zavzpomínal na něj pro Deník jeho bývalý dlouholetý spoluhráč Jaromír Meixner.

Jaroslava Skleničková (27. března 1926 – 27. září 2024)

close info Zdroj: Deník/Kateřina Nič Husárová zoom_in Jaroslava Skleničková z Lidic při oslavě svých 95. narozenin.

Stala se obětí a svědkyní jedné z nejhrůznějších událostí v českých dějinách. Vypálení Lidic nacisty. Když 10. června 1942 vtrhli do středočeské vesnice a povraždili v Lidicích 173 mužů a chlapců, včetně tatínka Jaroslavy Skleničkové, odebrali lidickým matkám děti a zabili je a vesnici srovnali se zemí, ona sama, tehdy šestnáctiletá, byla s ostatními lidickými ženami převezena do koncentračního tábora Ravensbrück.

Dožila se konce války, z prožitých útrap si ale nesla doživotní následky. Přesto o lidické tragédii vyprávěla, podle blízkých si zachovala nadhled a věcnost, a napsala i dvě knihy – Jako chlapce by mne zastřelili a Vzpomínky mě stále tíží. Snažila se připomínat, že lidskou důstojnost je potřeba chránit. Vzorem jí dle jejích slov byly ženy, s nimiž byla uvězněná v Ravensbrücku. „Po celý život jsem se snažila chovat stejně čestně, nezištně a obětavě jako ony,“ uvedla Skleničková.

Po osvobození v roce 1945 začala pracovat jako úřednice ve Všeobecném penzijním ústavu v Praze, z práce později odešla kvůli péči o těžce nemocnou matku. Po její smrti nastoupila v roce 1971 do Telexportu Československé televize jako referentka.

V důchodu žila v Lidicích a až do posledních chvil si zachovala vynikající paměť. Byla poslední žijící lidickou ženou. „Občas se stane, že někoho ve svém životě znáte tak dlouho, až se vám zdá, že tady s vámi bude navždy. Pro mě byla takovýmto člověkem paní Jaroslava Skleničková z Lidic. Znali jsme se více než pětadvacet let a Jaří, jak jí říkal její manžel Mirek a jak jsme se ji naučili oslovovat i my, byla člověkem, bez kterého si Lidice dovedu jen těžko představit,“ napsal po její smrti na webu Památníku Lidice jeho ředitel Eduard Stehlík.

Marie Benešová (17. dubna 1948 – 11. listopadu 2024)

close info Zdroj: Deník / Vladimír Šťastný zoom_in Marie Benešová.

Bývalá ministryně spravedlnosti a místopředsedkyně sociální demokracie Marie Benešová zemřela ve věku 76 let. Advokátka Benešová resort spravedlnosti vedla napřed ve vládě Jiřího Rusnoka od července 2013 do ledna 2014 a potom znovu ve vládě Andreje Babiše od dubna 2019 do prosince 2021.

V 90. letech působila na Generální prokuratuře ČR a v čele Nejvyššího státního zastupitelství, z funkce byla odvolána v září 2005 kvůli svému napojení na ČSSD.

Benešová patřila mezi okruh lidí blízkých bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi a otevřeně podporovala jeho prezidentskou kandidaturu. Když se v roce 2019 stala ministryní Babišovy vlády, vyvolalo to vlnu demonstrací organizovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii, které se pak přelily v protesty proti premiérovi Andreji Babišovi a prezidentovi Zemanovi.

Při jejím pohřbu někdejší mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na Benešovou před novináři zavzpomínal jako na člověka, který „žil pro spravedlnost a dokázal říct ne i politikům“.

Zbyněk Merunka (19. prosince 1950 – 14. prosince 2024)

close info Zdroj: DENÍK/ Jana Martinková zoom_in Zbyněk Merunka při slavnostním otevírání Muzea veteránů v Radovesnicích II

V 90. letech minulého století byl jednou z nejznámějších televizních tváří. Moderátor Zbyněk Merunka stál u zrodu televizního zpravodajství na tehdy nové televizní stanici Nova v roce 1994 a zpravodajství zde moderoval až do roku 1999. Před kamerami se objevoval napřed ve společnosti Stanislavy Wanatowiczové a poté hlavní zpravodajskou relaci Novy uváděl s Evou Jurinovou.

Po odchodu z televize začal podnikat, s rodinou vlastnil dvě cukrárny. Podle informací deníku Blesk podlehl ve věku 73 let mimořádně vzácnému, ale vždy smrtelnému neurodegenerativnímu onemocnění mozku.

Helena Zeťová (7. listopadu 1980 – 20. prosince 2024)

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Ve věku 44 let zemřela česká zpěvačka Helena Zeťová.

Českou hudební scénu počátku tohoto století ovládala mimo jiné populární dívčí skupina Black Milk. Jedna z jejích bývalých členek zpěvačka Helena Zeťová tragicky zahynula jen několik dní před Vánoci. Podle deníku Blesk vypadla z okna svého domu, policie případ dál vyšetřuje.

Zeťová populární trio Black Milk tvořila s Terezou Kerndlovou a Terezou Černochovou. Skupina se rozpadla v roce 2005, nejvíce populární byly její hity Modrej dým či Nechci tě trápit. Zeťová po rozpadu dívčí skupiny nastoupila sólovou dráhu, přičemž s deskou Ready To Roll získala na Slavících titul Skokan roku.

play_fill

Poté se stáhla do ústraní a žila v Řecku. Před nedávnem začala plánovat kariérní návrat. Podle vyjádření Terezy Kerndlové, s níž měla zpěvačka dříve komplikované vztahy, se několik měsíců před smrtí Zeťové udobřily.

Jana Synková (18. dubna 1944 – 27. prosince 2024)

close info Zdroj: ČTK zoom_in Jana Synková.

V noci na sobotu 28. prosince zemřela herečka Jana Synková, bylo jí 80 let. Proslavila se například rolí tety Kateřiny v Saturninovi. Diváci ji znají i jako panovačnou psycholožku Kudlákovou z trilogie Byl jednou jeden polda nebo drbnu Horáčkovou z Babovřesk.

Jana Synková se herectví věnovala od mládí. Po maturitě byla jednu sezonu elévkou Městského divadla v Mladé Boleslavi, poté vystudovala DAMU. V průběhu studií působila v pražské experimentální scéně Maringotka a po absolutoriu nastoupila do libereckého Divadla F. X. Šaldy. V roce 1969 se stala členkou souboru Naivního divadla Liberec (od roku 1963 Studio Ypsilon), s nímž přešla v roce 1978 do Prahy.

Patřila také k filmovým a televizním herečkám. Proslavila se zvláště v komediálních rolích. Naposledy například v komedii Špindl 2 nebo Po čem muži touží.

Svět

Christian Oliver (3. března 1972 – 4. ledna 2024)

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Christian Oliver

Skalní fanoušci německého kriminálního akčního seriálu Kobra 11 si jistě vzpomenou na v pořadí čtvrtého parťáka Semira Gerkhana, Jana Richtera. Mladého policistu ztvárnil herec Christian Oliver, který působil v Německu i v Hollywoodu. Zahynul letos v lednu v 51 letech při tragické letecké nehodě, přičemž o život přišly i jeho dvě dcery, kterým bylo 10 a 12 let.

Rodina se vypravila na vyhlídkový let v Karibiku, letadlo se zřítilo do moře, kromě Olivera a jeho dětí zahynul i pilot stroje. „Je to neuvěřitelná a zdrcující tragédie. Všechny moje myšlenky, modlitby a soustrast směřují k jeho ženě a celé rodině. Jsem v šoku a nemám slov,“ reagoval na smutné zprávy představitel Semira Gerkhana Erdogan Atalay na sociální síti.

Franz Beckenbauer (11. září 1945 – 7. ledna 2024)

close info Zdroj: se svolením CPA zoom_in Zemřel legendární německý fotbalista a trenér Franz Beckenbauer

V 78 letech zemřela jedna z největších postav sportovní historie. Fotbalový kapitán a trenér mistrů světa Franz Beckenbauer byl považován za nejlepšího německého fotbalistu dějin. Díky tomu, že byl rozeným lídrem, mu přezdívali císař Franz. „Jeden z absolutních velikánů naší hry. Císař byl nejkrásnější z fotbalistů, který vše vyhrál s grácií a šarmem,“ vzpomínal na zesnulou německou ikonu třeba bývalý anglický útočník Gary Lineker.

Dvojnásobný držitel ocenění Zlatý míč pro nejlepšího světového fotbalistu Beckenbauer byl na vrcholu své fotbalové kariéry v 60. a 70. letech minulého století. Obránce byl výraznou postavou Bayernu Mnichov a jako hráč získal postupně bronz, stříbro i zlato na mistrovství světa. Jako trenér německého národního týmu pak hráče dovedl ke zlatu v roce 1990.

Alexej Navalnyj (4. června 1976 – 16. února 2024)

close info Zdroj: ČTK zoom_in Ruský lídr opozice Alexej Navalnyj u soudu v Moskvě 20. února 2021

Ve vězení na Sibiři zemřel letos v únoru nejznámější ruský opoziční politik a odpůrce režimu Vladimira Putina Alexej Navalnyj. Za mřížemi byl od návratu do Moskvy v roce 2021 z Berlína, kde se léčil z otravy novičokem. Podle ruských úřadů kritik Putinova režimu zemřel náhle. Pozůstalí a spolupracovníci Navalného, včetně jeho manželky, ze smrti opozičního politika viní Putina. „Na jeho příkaz byl Alexej tři roky mučen. Trpěl hlady v malé cele, odříznut od okolního světa. Upírali mu návštěvy, telefonáty a dokonce dopisy. A pak ho zabili,“ prohlásila Julija Navalná krátce po manželově smrti při zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Za mříže ruské soudy poslaly Navalného na základě obvinění ze série činů zahrnujících hlavně podvody a extremismus.

Navalnyj v roce 1998 vystudoval práva a v 21. století se začal věnovat dokumentování a vyšetřování korupce v Rusku. Do roku 2010 se stal respektovaným protikorupčním aktivistou. Jako opoziční politik se opakovaně vymezoval proti Putinovi a jeho režimu. Za své politické aktivity byl opakovaně stíhán a trestán. V srpnu 2020 byl během vnitrostátního letu v Rusku otráven novičokem, úřady posléze umožnily, aby se léčil v Německu.

Poté se ale rozhodl vrátit do Ruska, kde byl okamžitě po návratu zatčen a zbytek života strávil ve vězení.

Roberto Cavalli (15. listopadu 1940 – 12. dubna 2024)

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Ed Kavishe, CC BY 3.0 zoom_in Italský módní návrhář Roberto Cavalli.

Svůdná a sebevědomá žena, šelma. Pro takové navrhoval své modely italský módní návrhář Roberto Cavalli. Zemřel v italské Florencii ve věku 83 let. „Návrhář spustil v roce 1970 vlastní značku a na trh přinesl inovace v oblasti kůže a džínoviny. Jeho exotický a honosný styl si v 90. letech našel fanoušky v řadách celebrit,“ napsal o módním designérovi list The Guardian.

Cavalli se ve své tvorbě inspiroval často exotikou a zvířecími motivy, miloval extravaganci a luxus – a to vše si i sám dopřával. V počátcích jeho tvorby do jeho butiku v Saint-Tropez mířily osobnosti jako Brigitte Bardotová a Sophia Lorenová, v 90. letech pak v jeho modelech na červené koberce zamířily tehdejší superhvězdy David a Victoria Beckhamovi, Britney Spearsová či Jennifer Lopezová.

Značka Roberto Cavalli funguje i po jeho smrti, v současnosti ji vlastní společnost z Dubaje a od roku 2020 je kreativním ředitelem módního domu Fausto Puglisi.

William Anders (17. října 1933 – 7. června 2024)

close info Zdroj: NASA zoom_in Člen posádky Apolla 8 William Anders na oficiálním snímku NASA z doby, kdy letěl do kosmu.

Jeden z nejslavnějších vesmírných snímků všech dob, fotku nazvanou Východ Země, pořídil při misi Apollo 8 kosmonaut William „Bill“ Anders. Zemřel ve věku 90 let, příčinou smrti ovšem nebylo stáří, Anders, který i ve vysokém věku dál pilotoval, zahynul při havárii svého letounu. „Rodina je zničená. Byl vynikajícím pilotem a bude nám strašné chybět,“ řekl agentuře Associated Press jeho syn, rovněž pilot v důchodu, Greg Anders.

Při misi Apollo 8, jejíž členy byli kromě Williama Anderse Frank Borman a Jim Lovell, se lidé vůbec poprvé dostali na oběžnou dráhu Měsíce – a byl to jeden ze zásadních kroků k přistání prvního člověka na přirozené družici Země.

Úkolem trojice bylo Měsíc nejen obletět, ale i detailně zdokumentovat. A právě při této činnosti Anders pořídil jednu z nejslavnějších fotek dějin vůbec, která ho už navždy proslavila. Když Apollo oblétalo Měsíc 24. prosince 1968, pilot Anders použil barevný film, aby zachytil, jak za Měsícem vychází Země. „Ach můj Bože, podívej se na ten obrázek. To vychází Země. Wow, to je krásné! Máš barevný film, Jime? Podal bys mi jej, rychle?,“ řekl prý Anders při focení Lovellovi.

Anders byl později náhradníkem pro případ, že by vypadl někdo z primární posádky Apolla 11. V roce 1969 odešel od letectva, v dalších letech ale působil ve vysokých funkcích ve Washingtonu, například byl členem Národní rady pro letectví a kosmické lety.

Donald Sutherland (17. července 1935 – 20. června 2024)

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Ve věku 88 let zemřel kanadský herec Donald Sutherland.

Kanadský herec Donald Sutherland za svou více než 60 let trvající kariéru hrál ve více než 170 filmech a seriálech, včetně snímků Obyčejní lidé či MASH, který předcházel legendárnímu válečnému seriálu. Obdržel dva Zlaté glóby a čestného Oscara.

Sutherland zemřel ve věku 88 let. „Sám o něm smýšlím jako o jednom z nejdůležitějších herců v historii filmu. Žádná role ho nikdy nezastrašila, hodná, zlá ani ošklivá. Miloval, co dělal, a dělal, co miloval. Víc si nikdo nemůže přát. Prožil dobrý život,“ napsal jeho syn Kiefer Sutherland na síti X.

Shannen Doherty (12. dubna 1971 – 13. července 2024)

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Thebry260, CC BY-SA 4.0 zoom_in Herečka Shannen Dohertyová trpěla rakovinou prsu.

Z lidí, kteří dospívali v 90. letech minulého století, jen málokoho minul americký seriálový hit Beverly Hills 90210. Postavu Brendy v něm ztvárnila herečka Shannen Dohertyová a Brenda se pro ni stala její životní rolí.

V roce 2015 Dohertyové diagnostikovali rakovinu prsu. O nemoci veřejně mluvila, aby podpořila její prevenci, úporný boj s ní nakonec ale prohrála. Zemřela ve věku 53 let. „Je šílené, že rakovina je tu tak dlouho a stále na ni nemáme lék,“ řekla na konci letošního června ve svém podcastu Let’s Be Clear. Nemoc se jí rozšířila do mozku i kostí.

S herectvím začala Shannen Dohertyová už v dětství, první televizní roli získala v deseti letech, první filmovou jako jedenáctiletá. Kromě účinkování v seriálu o mládeži z luxusní čtvrtě Beverly Hills hrála také v seriálu Čarodějky.

Alain Delon (8. listopadu 1935 – 18. srpna 2024)

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Francouzský herec Alain Delon.

Černý tulipán, Dva muži ve městě či Rocco a jeho bratři. I v těchto filmech zazářila francouzská filmová legenda Alain Delon, který zemřel v 88 letech. Delon byl považován za jednoho z nejpohlednějších herců vůbec a titulky novin celá desetiletí plnily také jeho milostné vztahy – z nichž nejznámější byl asi ten s herečkou Romy Schneiderovou.

Delon natočil více než devadesát filmů, svými rolemi se nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie. Za své herecké umění získal množství ocenění, včetně toho, že se v roce 1991 se stal členem francouzského Řádu čestné legie. „Ztvárnil legendární role a svět díky němu mohl snít,“ napsal o Delonovi francouzský prezident Emmanuel Macron.

V posledních letech života Delona trápily zdravotní problémy (zápolil s rakovinou i následky mrtvice) i neshody jeho potomků.

Maggie Smithová (28. prosince 1934 – 27. září 2024)

close info Zdroj: ČTK zoom_in Britská herečka Maggie Smithová.

Pro velký talent si ji mnozí oblíbili a stala se skutečným národním pokladem, její dílo budou uctívat i budoucí generace, uvedl britský premiér Keir Starmer v reakci na zprávu, že v 89 letech zemřela herečka Maggie Smithová. Žena, které královna Alžběta II. v roce 1990 za její herecké umění udělila šlechtický titul, skutečně patřila k největším hvězdám britského divadla a kinematografie.

Milovala ji i mladá generace – především díky tomu, že ztvárnila profesorku Minervu McGonagallovou v sérii o Harrym Potterovi. Do srdcí televizních diváků i filmových kritiků (za svůj výkon získala několik cen Emmy) se vepsala také jako hraběnka vdova Violeta Crawleyová v seriálu Panství Downton.

Přestože tyto dvě role z jejího pozdějšího věku Smithovou celosvětově proslavily nejvíce, ocenění a famózní výkony podávala po celou svou desítky let trvající kariéru. Nechybělo přitom mnoho a vše mohlo být jinak – herectví se totiž začala Smithová věnovat proti vůli svých rodičů, kteří si pro svou dceru představovali jinou kariéru.

Její talent byl ale zjevný. V jedenadvaceti letech dostala angažmá v muzikálu na Broadwayi. Získala celkem dva Oscary, tři Zlaté glóby a pět cen britské akademie BAFTA.

Philip Zimbardo (23. března 1933 – 14. října 2024)

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Philip Zimbardo, CC BY-SA 4.0 zoom_in Psycholog Philip Zimbardo v roce 2017.

Psychologové příliš často celosvětově známými osobnostmi nebývají. Philip Zimbardo byl výjimkou. I mezi laiky ho proslavil takzvaný stanfordský vězeňský experiment z roku 1971.

Jeho podstatou bylo, že se studenti v budově univerzity proměnili ve vězně a vězeňské dozorce. Psycholog a jeho tým totiž chtěli zkoumat, kdy dochází k odlidštění a kdy se i normální lidé začínají chovat krutě. Pokus se ale rychle zvrtnul – dozorci se začali chovat k vězňům brutálně, vězni připravili vzpouru, někteří se psychicky zhroutili. Zimbardo musel vzniklé běsnění předčasně ukončit. „Pozdější Stanfordský vězeňský experiment vzešel z jednoho cvičení, ve kterém jsem povzbuzoval studenty k pochopení života ve vězení. Někteří šli na víkend do experimentálního vězení a výsledky byly velmi výmluvné. Takže jsem řekl: Dobře, zkoumejme to systematicky,“ řekl později Zimbardo.

Přestože věřil, že navzdory tomu, jak se experiment vyvinul, přinesl cenné vědecké poznatky, v roce 2008 veřejně promluvil o tom, kde mohl udělat chybu. Velká část kritiky pokusu totiž směřovala k Zimbardově roli v něm. „Až o mnoho let později jsem si uvědomil, kam až zašla moje role – přemýšlel jsem sám o sobě spíše jako o řediteli věznice než jako o výzkumníkovi,“ uznal.

Zimbardovu dlouholetou vědeckou činnost ovšem v žádném případě nelze zúžit pouze na jeho nejslavnější počin. Za svou bohatou kariéru byl jedním z nejpopulárnějších přednášejících na prestižních univerzitách, působil jako předseda Americké asociace psychologů a věnoval se výzkumu stydlivosti či psychopatologických problémů.

Liam Payne (29. srpna 1993 – 16. října 2024)

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Liam Payne tragicky zemřel, dozvěděli se fanoušci z celého světa. Zpěvákovi a bývalému členovi slavné kapely One Direction bylo 31 let.

Ve věku pouhých 31 let zemřel v argentinském městě Buenos Aires po pádu z 3. patra místního hotelu zpěvák Liam Payne. Proslavil se už jako dospívající mladík, konkrétně jako člen chlapecké kapely One Direction, která se v roce 2010 zúčastnila britské soutěže X Factor. Skupina se rozpadla v roce 2016 a její členové se vydali na sólové dráhy.

Payne, otec jednoho dítěte, které měl se zpěvačkou Cheryl Cole, měl dlouhodobě problém s alkoholem, drogami a křehkým duševním zdravím. Po jeho smrti se proto spekulovalo o sebevraždě, vyšetřování ale nakonec tuto verzi vyřadilo ze hry. Podle listu The New York Times se v Payneově krvi našly stopy kokainu, alkoholu a antidepresiv, cizí zavinění pádu se neprokázalo.

Geneviève Gradová (5. července 1944 – 8. listopadu 2024)

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Film production – Film still, volné dílo zoom_in Francouzská herečka Geneviève Gradová v 60. letech minulého století.

Snad každý herec touží po roli, která by ho učinila nesmrtelným. Francouzská herečka Geneviève Gradová se takové dočkala. V srdcích diváků už bude navždy zapsána jako krásná Nicole, dcera četníka Cruchota ze série filmů o četnících s Louisem de Funèsem v hlavní roli. Její krása a herecký výkon jí přinesly nesmírnou slávu, stejně jako píseň Douliou Douliou Saint Tropez, kterou nazpívala pro první ze snímků – Četník ze Saint-Tropez.

Geneviève Gradová ale mimo kamery trpěla. Příliš velká pozornost se pro dívku, které si už jako patnáctileté všiml filmový agent a která před přijetím nabídky na účinkování ve filmech o četnících měla šanci stát se představitelkou Angeliky, stala břemenem.

Po dotočení třetího z filmů o četnících tak pověsila herectví, až na několik málo neúspěšných filmů, které ještě natočila, na hřebík. U tohoto svého rozhodnutí setrvala a zbytek života prožila v ústraní, mimo pozornost kamer a médií.

Jimmy Carter (1. října 1924 – 29. prosince 2024)

close info Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo zoom_in Americký prezident Jimmy Carter v dubnu 1980

V neděli 29. prosince zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. V říjnu oslavil 100. narozeniny.

Carter zemřel více než rok po nástupu do hospicové péče ve svém domě v Plains ve státě Georgia. V městečku se svojí manželkou, která zemřela v listopadu 2023 ve věku 96 let, strávil většinu života.

Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum (The Carter Center), kde pracoval další čtyři desítky let.

V roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za mír.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy