Ovocné sklizni se v loňském roce příliš nedařilo. Jaro bylo díky teplému počasí začátkem roku téměř o čtyři týdny posunuté a dubnové mrazy tak zasáhly ovocné stromy již v květu. Úroda proto zmrzla a byla nejnižší za posledních sto let. V porovnání s průměrem předchozích pěti let klesla o téměř dvě třetiny.

Škody z mrazů ovocnáři odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun, na kompenzace jim představitelé státu vyčlenili zhruba 445 milionů korun. Právě náhrady za škody by podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka mohly změnit rozhodnutí některých ovocnářů zmenšovat plochu sadů. „Nehrozí úplně bankroty podniků, kompenzace nahradí zhruba třetinu faktických škod, ale i tak předpokládáme, že k nějaké redukci dojde. Nebude však tak dramatická jako v posledních dvou letech,” popsal v létě Ludvík.

Dodal, že snížení ploch odhaduje asi o pět procent. O podporu požádalo 539 pěstitelů a největší část byla vyhrazena pěstitelům jabloní.

Právě úroda jablek loni v porovnání s pětiletým průměrem poklesla o 68 procent. Kromě jarních mrazů se do snížení promítlo i vykácení části sadů. Zatímco v roce 2022 připadala na hektar jabloní úroda 18,7 tuny jablek, v loňském roce jabloně urodily pouze 6,9 tuny plodů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Mrazy řádily převážně v Čechách, východ republiky byl postižený méně a na jižní Moravě byla loňská sklizeň oproti roku 2023 dokonce mírně vyšší.

Ubylo i hrušek, oproti pětiletému průměru však jen o 23 procent. Na hektar plochy hrušně vyplodily dokonce více než jabloně, a to 7,3 tuny plodů. I přesto je to nejnižší sklizeň na hektar od roku 2017. „U hrušní konečnou sklizeň pozitivně ovlivnil dostatek srážek a dlouhý teplý podzim. Jejich hlavní produkční oblast byl loni Olomoucký kraj, kde se sklidily téměř dvě pětiny produkce,” uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.

Největší propad v porovnání s průměrem za posledních pět let zaznamenali ovocnáři u třešní, kde byla úroda nižší o 83 procent. O dvaasedmdesát procent menší byla také sklizeň višní, o šedesát procent méně bylo i švestek a o desítky procent se propadla sklizeň drobného ovce, tedy rybízu, ostružin a malin.

Sladké ovoce po celý rok 

I přes mrazy a nízkou úrodu však díky dovozu z jiných zemí ovoce v Česku nechybělo. Zatímco jablka k nám podle Eurostatu nejčastěji dovážejí sousedé z Polska, nejvíce švestek se do Česka přiveze z více než devět set kilometrů vzdáleného Moldavska.

Také vlajka Nizozemska se často objevuje u cenovek různého ovoce. Hrušky, vinné hrozny, ananas nebo kiwi do Česka nejčastěji míří právě ze země tulipánů a větrných mlýnů. V regálech však nejsou výjimkou ani z Nizozemska dovezené jahody či banány. Země totiž hraje důležitou roli v obchodu s čerstvým ovocem a zeleninou – asi pětina veškerého čerstvého ovoce a zeleniny pro Evropu se dováží právě do Nizozemska. Zhruba osmdesát procent přijatých plodin je reexportováno, tedy přeposíláno do dalších, převážně evropských, zemí.

I Španělsko je jedním z největších dodavatelů ovoce do Česka. Nejčastěji sem posílá meruňky, broskve, třešně nebo jahody.

Ovoce a zeleniny jedí Češi málo

Mezi Čechy jsou podle statistického úřadu dlouhodobě nejoblíbenějším ovocem jablka. V průměru jich každý sní téměř šestadvacet kilo za rok. To je zhruba 167 středních jablek o hmotnosti 150 gramů, tedy jeden snědený kus za zhruba každé dva dny a pět hodin.

Velmi populární jsou také banány. Těch za rok průměrný Čech zkonzumuje necelých dvanáct kilogramů. V přepočtu na střední banány (tedy kusy o váze 120 gramů) ročně každý spořádá 97,5 kusu.

Ovoce a zelenina však na talířích stále chybí v dostatečném množství. Podle statistik jí totiž většina Čechů zkonzumuje za den mnohem méně, než odborníci doporučují. V předcovidovém roce podle údajů Eurostatu navíc téměř polovina Čechů uvedla, že denně nesní ani jednu porci ovoce či zeleniny.

Každý Čech snědl za rok 2023 v průměru 85,2 kila ovoce, tedy zhruba 233 gramů denně. Zeleniny se na českých talířích objevuje o dvě kila více, dohromady tak průměrný Čech zkonzumuje kolem 472 gramů ovoce a zeleniny za den. Ideální denní dávka přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) činí zhruba 600 gramů.

Více vitamínů na talíři

O zvýšení příjmu nejen ovoce, ale také zeleniny, se již téměř rok stará kampaň Půl talíře, která si klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti konzumace čerstvého ovoce a zeleniny ve vyvážené zdravé stravě. Samotný název kampaně má symbolizovat hlavní myšlenku projektu – každý talíř jídla by totiž měl být z poloviny zaplněný zeleninou nebo ovocem, ideálně v poměru 2:1.

Podle  nutričního poradce a konzultanta projektu Josefa Soukupa zvýšení množství kvalitní zeleniny a ovoce v jídelníčku představuje jeden z nejjednodušších způsobů, jak člověk může zlepšit své stravovací návyky. „Ovoce a zelenina znamenají bohatý zdroj vitaminů, minerálních látek, vlákniny, ale i celé řady fytonutrientů (rostlinných látek, jako jsou například různé antioxidanty). Ty pro nás sice nejsou esenciální, nebo o tom alespoň ještě nevíme, ale pokud je budeme přijímat, snižují nám riziko vzniku velkého množství onemocnění,” vysvětlil důležitost konzumace Soukup.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy