Musíme oznámit, že v České republice máme první tři případy nemoci covid-19 způsobené novým typem koronaviru. Těmito slovy zahájil před pěti lety tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z ANO velmi náročné období novodobé historie naší země.

Zatímco v Česku se první nakažení objevili 1. března, čínské město Wu-chan, kde pandemie začala, i další města a země již sčítaly první zemřelé. První lidský život si u nás covid vyžádal zanedlouho, 22. března 2020 mu po čtyřdenní hospitalizaci podlehl pětadevadesátiletý muž. Doposud Česko sčítá téměř čtyřiačtyřicet tisíc obětí, a zemřelí stále přibývají.

Koronavirus pohledem Čechů

Únik z laboratoře, zvířecí mutace, biologická zbraň nebo konspirace. To jsou jedny z nejčastějších kolujících vysvětlení, kde se covid vlastně vzal. Více než třetina Čechů věří, že vznikl v Číně, kde omylem unikl vědcům z laboratoře. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu mezi tisícovkou Čechů, který pro Deník zpracovala agentura MNFORCE. Odpovědi sbírala v období od 19. do 24. února 2025.

Víra v to, že virus unikl vědcům omylem, se zvyšuje s dosaženým vzděláním i věkem – zatímco ve věkové kategorii od 18 do 29 let únik z laboratoře jako nejpravděpodobnější možnost vzniku viru označilo jen sedmadvacet procent odpovídajících, u starších šedesáti let je to téměř o dvacet procent více.

Čtvrtina respondentů se pak přiklání k možnosti čínského zmutovaného zvířecího viru a pětina hovoří o biologické zbrani, kterou někdo úmyslně vypustil mezi lidi. Možnost, že se jedná pouze o konspiraci USA proti Číně, zvolila necelá čtyři procenta odpovídajících.

Od prvních potvrzených případů v roce 2020 uběhlo jen deset dní a republiku postihla první opatření. 11. března se uzavřely školy, o den později byl vyhlášen nouzový stav, který uzavřel například posilovny či kluby, a kratší otevírací dobu měly také hospody. O dva dny později pak musela zavřít všechna restaurační zařízení a ostatní provozovny mimo těch nejdůležitějších.

Na toto období vzpomínají Češi především negativně. Asi 43 procent odpovídajících štvalo, že se nemohli věnovat běžným aktivitám. Zvolit mohli více odpovědí. Necelých 22 procent dotázaných mělo strach a 17 procent uvedlo, že byli ztracení a nevěděli, co dělat a čemu věřit. Byli však i tací, kteří si v průběhu prvního lockdownu na jaře 2020 odpočinuli. Celkem tuto možnost zvolilo šestadvacet procent, nejvíce si však odpočinek pochvalovali mladí ve věku od 18 do 29 let. Rozdíly lze nalézt také mezi muži a ženami. Zatímco ženy se častěji bály nebo nevěděly co mají dělat, muži byli častěji naštvaní, že se nemohou věnovat běžným aktivitám.

A jak pandemií zvládlo tehdejší vedení státu? Jeden z pěti odpovídajících si myslí, že situace nebyla vůbec zvládnutá a označuje ji za průšvih. Třetina Čechů pak udává, že republika situaci spíše nezvládla, ale ostatní na tom nebyli o moc lépe. Další třetina pak věří, že koronavirové období bylo spíše zvládnuto dobře, a 11 procent si je jisto, že tehdejší vedení Česka pandemii zvládlo.

Kdyby pandemie přišla znovu

V případě, že by se k nám dnes dostala epidemie či pandemie nějaké respirační nemoci, téměř polovina dotázaných by dokázala omezit zbytné aktivity, aby šíření nákazy zabránila. Necelých patnáct procent by v případě nutnosti bylo ochotných se opět zavřít doma. Omezit pohyb a zůstat doma naopak zcela odmítá 14 procent odpovídajících, nejvíce z nich jsou středoškoláci bez maturity a lidé ve věku od 30 do 39 let.

Některými typicky covidovým opatřeními se však Češi inspirují i v dnešní době. Například roušky či respirátory nosí část z nich dodnes. Nejčastěji si je lidé nasazují ve chvíli, kdy jsou nemocní a nechtějí nikoho nakazit, když jdou k lékaři nebo jdou za člověkem se sníženou imunitou. Část se také bojí, že by je mohl někdo nakazit. To se týká především lidí nad 60 let. Téměř polovina odpovídajících ale roušky nenosí nikdy. Mezi nimi je více mužů a lidí od 30 do 49 let.

Více než dvě třetiny Čechů doma stále mají látkové roušky, které se šili na začátku pandemie. Zhruba čtvrtina je zapomněla vyhodit a 43 procent si je nechává na památku.

I přesto, že muži roušky či respirátory více odmítají nosit, pořád se nechávají očkovat. Loni, letos či v blízké budoucnosti se očkovat nechalo či nechá 13,5 procenta dotázaných mužů. U žen je to pouze necelých osm procent. Ženy jsou navíc častěji úplně neočkované, bez vakcíny se obešlo 37 procent z nich.

Bude budoucí epidemie lépe zvládnutá?

Koronavirová pandemie přinesla i spoustu zkušeností. Například od podzimu letošního roku bude stát o vybraných nemocech vědět ve chvíli, kdy lékař či laboratoř určí u pacienta diagnózu. Sledované budou respirační nemoci a zhruba desítka dalších významných infekčních nemocí virového i bakteriálního původu. Cílem je pokrýt všechny možné formy populačních zdravotních hrozeb. Podobný systém hlášení se totiž osvědčil i u covidu.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to pomůže lépe řídit budoucí epidemie i jiné zdravotní hrozby. „Jde o projekt, který se odvíjí od zkušenosti, kterou jsme udělali v období covidu. Tehdy se ukázalo, že potřebujeme systémy, které sbírají data v reálném čase,” řekl Dušek.

Podobný systém funguje například u spalniček, černého kašle nebo svrabu, o četnosti jiných nemocí se však stát dozvídá až několik měsíců zpětně z dat zdravotních pojišťoven. „A to je úplně k ničemu ve chvíli, když se dostaneme před problém, kdy musíme centrálně řídit epidemii tak, že ráno máme čísla, odpoledne padne nějaký příkaz a večer se realizuje,” popsal Dušek. I systém očkování je dle něj možné využívat více, například pro evidenci podávání antivirotik nebo ochranných látek při chemické havárii.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy