Pokud by prezident Petr Pavel zákon o platech ústavních činitelů podepsal, činila by lednová výplata s náhradami například u soudce okresního soudu s desetiletou praxí 145 500 korun hrubého. Protože ale hlava státu zákon vetovala, dostal takový soudce za leden 154 700 korun.

Bez schváleného zákona o platech totiž účtárny soudů a státních zastupitelství určovaly odměny podle systému, o kterém loni rozhodl Ústavní soud. Ten počítá s vyššími výplatami než vetovaný zákon. „Ústavní soud loni v květnu jasně řekl, jak se mají počítat platy soudců,“ uvedl prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Poslanci, senátoři, členové vlády a prezident obdrželi za leden zálohy ve výši loňských výplat. Podobně měly podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Procházkové postupovat i soudy a státní zastupitelství. „Nemůžeme každému radit něco jiného, protože soudci, státní zástupci i politici jsou vázáni na stejný zákon. A pokyn pro všechny zní: dejte zálohu do výše loňských platů,“ vysvětlila.

Soudci a státní zástupci ale za leden dostali více než minulý rok. Loňská platová základna soudců po zásahu Ústavního soudu a dorovnání na trojnásobek průměrné mzdy činila 120 951 korun. Letos si ji státní zastupitelství a soudy podle stejného mechanismu opět navýšily. „Při určení lednových platů soud vycházel z platové základny ve výši trojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý rok. Platová základna tak byla stanovena ve výši 129 360 korun,“ popsala mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.

Stejný postup potvrdili na dotaz Deníku také zástupci Okresního soudu ve Zlíně a Městského soudu v Praze. „Dokud nebude vysloveně změněn zákon, tak platí princip, který stanovil nález Ústavního soudu. Ten má sílu zákona,“ upozornil Vávra.

Právníci: Ústavní soud zákony netvoří

S tím ale nesouhlasí ústavní právník Jan Kysela. „Nemyslím si, že při absenci zákona platí nález Ústavního soudu. Ten zákony ruší, ale nepřijímá. Proto také s platy všechny instituce, zjevně s výjimkou soudců a státních zástupců, na přijetí zákona čekaly,“ poznamenal.

Podobně se vyjádřil i ústavní právník Aleš Gerloch. „Momentálně není platná žádná zákonná úprava, která by platy stanovila. Vznikla tedy jakási mezera, ale tu nelze vyplnit jen něčím volným rozhodnutím o tom, jaká výše platů se proplácí. Ústavní soud může právo rušit, ale ne jej tvořit,“ sdělil.

Letošní platová základna ve výši 129 360 korun, kterou soudy podle rozhodnutí Ústavního soudu stanovily, je navíc vyšší, než jak ji určuje vetovaný zákon. Podle něj by činila 121 685 korun. „Pokud byly soudům rozpočtovány platy podle dosud nepřijatého zákona a vyplácejí vyšší, během roku jim dojdou peníze,“ varoval Kysela.

Počínat si takto v rozpočtové sféře je podle Kysely značně neobvyklé. „Ledaže by předem počítali s tím, že zasáhne Ústavní soud a peníze se dorovnají. Divím se, že to ministr jako hlava státní správy soudů dopustil,“ podotkl.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka dotazy ohledně rozpočtu a postupu, který resort soudům a státním zastupitelstvím doporučil, nezodpověděl. „Zákon o platech ústavních činitelů nespadá do působnosti ministerstva spravedlnosti a platy ústavním soudcům a státním zástupcům nevyplácíme my, ale jednotlivé úřady,“ sdělil pouze.

Vetovaný zákon můžou poslanci schválit i bez podpisu prezidenta, pokud bude pro jeho přijetí na příští schůzi hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101. Na to koalice ODS, KDU-ČSL, TOP09 A STAN sílu má, dohromady čítá 104 členů. „Je naší snahou stojedničku najít. Budeme o tom jednat v rámci poslaneckých klubů uvnitř koalice,“ řekl mluvčí ODS Jakub Skyva.

Shoda už nyní panuje mezi poslanci TOP09. Hlasovat budou pro přijetí zákona. Deníku to potvrdila mluvčí TOP09 Markéta Volfová.

Soudci možná budou peníze vracet

Pokud zákon poslanci i přes Pavlovo veto schválí, soudcům i státním zástupcům se platy sníží. Navíc by zákon platil i zpětně, a přebytek z vyšších lednových výplat by tak zřejmě museli vracet. Zákon by ale nakonec nejspíš opět posuzovali soudci Ústavního soudu, stejně jako loni. „Pokud by skutečně Poslanecká sněmovna pana prezidenta přehlasovala, tak si nedovedu představit, že by se to k Ústavnímu soudu nedostalo,“ pronesl Vávra.

Petr Pavel zákon nepodepsal mimo jiné proto, že opět stanovuje stejný výpočet soudcovské základny, který Ústavní soud už jednou shodil. Zároveň požaduje vytvořit takový systém, do kterého by politici nezasahovali a podle kterého by soudci, státní zástupci i politici měli adekvátní odměny. „Jako žádoucí důsledek takové úpravy vidím to, že by pak ani soudci prostřednictvím Ústavního soudu nerozhodovali o svých vlastních platech, jak se to, rovněž opakovaně, děje,“ doplnil prezident v odůvodnění veta.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy