Výsledek voleb do Spolkového sněmu byl v mnoha případech blízký výsledkům průzkumů. Pro politologa Prof. Dr. Wernera Patzelta však existovalo několik zvláštností. Zejména sestavení vlády by se mohlo ukázat jako obtížné, předpovídá.

Epoch Times hovořily s politologem, profesorem dr. Wernerem J. Patzeltem, o výsledcích německých federálních voleb v roce 2025. Je emeritním profesorem politologie na Technické univerzitě v Drážďanech a ředitelem výzkumu v Mathias Corvinus Collegium Brusel, konzervativní vzdělávací instituci a think tanku s úzkými vazbami na maďarskou vládu.

CDU je jasným vítězem voleb do Spolkového sněmu v roce 2025, zatímco všechny vládnoucí strany prohrály. AfD a Levicová strana dosáhly výrazných zisků. Byl pro vás výsledek voleb překvapením?

Volební výsledek nebyl překvapením, protože v podstatě potvrdil předvolební průzkumy. To, že CDU byla slabší, než se předpokládalo, a Levicová strana mnohem silnější, je prostě záležitost statistického výkyvu. Navíc, stejně jako u Levice, může ještě dojít k pohybům na poslední chvíli. Celkově to však nebylo překvapivé, a tudíž nejsou překvapivé ani problémy, kterým bude příští kancléř čelit.

Jak si vysvětlit ztráty SPD a FDP, které jsou větší než ztráty Zelených?

Stačí se podívat na analýzy migrace voličů, abychom pochopili, co se zde stalo. Zelení ztratili relativně málo a získali relativně málo. Je to takříkajíc tvrdé jádro zeleného elektorátu, které bylo tentokrát mírně oškubáno, ale v podstatě opět hlasovalo pro Stranu zelených.

SPD a FDP ztratily hodně hlasů ve prospěch CDU/CSU, což svědčí o tom, že mnoho voličů SPD nesouhlasilo s migrační politikou SPD, ale pravděpodobně ani s její hospodářskou a sociální politikou, a proto přešli k CDU/CSU.

V případě FDP je zřejmé, že mnozí voliči FDP nechtějí, aby FDP byla levicově liberální stranou, která následuje ducha doby, liberalizuje konopí a umožňuje lidem každý rok měnit pohlaví. Raději by ji viděli jako buržoazní stranu s volnotržním charakterem po boku CDU/CSU. Protože se však FDP takto nepostavila, a to ani při lednovém hlasování o migrační politice ve Spolkovém sněmu, doplatila na to.

Jak si vysvětlujete vzestup strany Levice? Dosáhla výrazných zisků téměř ve všech spolkových zemích.

Pro západní demokracie bylo po desetiletí typické, že si voliči mohli vybrat mezi politicky levicovými a politicky pravicovými stranami. V Německu se strany, které u nás dlouhodobě vládnou, prohlašují za strany středu a vládní funkce udělují pouze v rámci svého okruhu. Ostatní strany, ať už pravicové nebo levicové, vyloučily.

AfD jako strana napravo od CDU/CSU toho využila. Jelikož se SPD a Zelení rovněž označili za strany středu, vznikla na levé straně politického spektra mezera v zastoupení. Levice se v této mezeře nyní stala velmi silnou. Je to pravděpodobně i proto, že se jí podařilo získat do čela kandidátky vzorovou političku Heidi Reichinnekovou, která v debatě o migraci vystřihla opravdu dobrou, burcující a patetickou figuru.

Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) mohla využít touhy po silné levicové síle, nebo ne? V některých spolkových zemích měla silné výsledky, ale nakonec se 4,97 procenty těsně nedosáhla na pětiprocentní hranici.

Ke vstupu do Spolkového sněmu chybělo BSW jen asi 14 000 hlasů. To je opravdu maličkost. Kdyby pro BSW hlasovalo o 14 000 lidí více, tato otázka by vůbec nevznikla a diskutovali bychom o tom, proč se BSW dostala do Bundestagu podle očekávání. V důsledku toho je sice třeba brát vážně důsledky neúspěchu, ale nemělo by se na něj pohlížet jako na něco, v čem se při diagnostice příčin v podstatě všechno uvařilo.

Otázka tedy může znít pouze: Proč si nevedla ještě lépe, přestože BSW kombinovala nejlepší postoje levice, pacifismus a sociální spravedlnost, s nejlepšími postoji pravice, tedy akceptací existence Ruska a migrační politikou?

Za prvé: BSW se vždy nějak podobala Pirátské straně. Pirátská strana byla dlouho oblíbenou mediální stranou. Byli vyzdvihováni jako alternativa k Zeleným, a když zájem novinářů opadl, strana zmizela v zapomnění.

Druhou věcí je vnitřní struktura strany. BSW je do značné míry hnutím soustředěným kolem konkrétní osoby, s relativně malým počtem členů a také velmi přísně kontrolovaným uvnitř strany – v jistém smyslu jako kádrová strana.

Během volební kampaně proto nemohla zapojit do hry stranické zdroje, jak tomu bylo po dlouhou dobu u dobře organizované participativní strany, jakou je SPD. Jedná se tedy o vnitřní slabiny, které se projevily zejména v okamžiku, kdy se vypařilo nadšení masových médií pro BSW a její lídryni.

Předsedkyně strany AfD Alice Weidelová včera na volebním večírku AfD prohlásila: „Chtěli nás snížit na polovinu, teď jsme dvakrát silnější.“ Před několika lety AfD oznámila, že chce nahradit SPD jako lidovou stranu. Výsledky v jednotlivých spolkových zemích ukazují, že podíly hlasů, které SPD ztratila, získala AfD téměř totožně. Co je toho příčinou?

Důvody jsou různé a v podstatě všechny dobře známé. Politické strany je mohly vždy zohlednit.

Důvod číslo jedna: AfD je strana, která vždy kritizovala migraci do Německa – včetně té z muslimských zemí – jako škodlivou pro zemi. Až do této volební kampaně si však ostatní strany nejen myslely, že otázku migrace musí z volební kampaně vynechat, ale také ji označovaly za v podstatě neexistující a pouze rasistickou. Fakta, k nimž patří i řada vražd, přesvědčila velkou část obyvatelstva, že pravdu zde měla AfD, a nikoliv ostatní strany.

Dalším důvodem je, že AfD ve východním Německu převzala roli PDS jako východoněmecké kolektivní protestní strany. Od znovusjednocení se mnozí obyvatelé východního Německa cítili být ovládáni západoněmeckými kulturními a politickými elitami – o ekonomických elitách nemluvě – a vystaveni neustálým pokusům o převýchovu a převýchovu. V době, kdy levicová strana PDS již nevyjadřovala protest proti migrační politice, se AfD stala ústřední protestní stranou východních Němců proti západoněmecké aroganci, vševědoucnosti a jejich pokusům o pedagogizaci.

V této roli ji utvrzovala i skutečnost, že západoněmecké strany, tedy ty celostátně nejsilnější, dělaly vše pro to, aby AfD vykreslily jako východoněmecký fenomén, jako hnutí z temného Německa, které ještě mentálně nepřijalo demokracii.

Tím se AfD otevřela cesta k tomu, aby se stala východoněmeckou lidovou stranou. Alice Weidelová navíc nevytáhla všechny trumfy, aby zdůraznila, že programy CDU/CSU a AfD jsou si dost podobné. Je nesprávné tvrdit, že CDU/CSU okopírovala program AfD. Právě naopak. Jádro CDU v AfD prostě v mnoha programových bodech převážilo. Výsledkem je, že to, co AfD ve východním Německu reprezentuje, do značné míry odpovídá způsobu myšlení většiny obyvatel východního Německa, a to východoněmeckým způsobem a drasticky a s odmítnutím západoněmeckého paternalismu.

Proto je AfD na východě v podstatě jen obdobou vzestupu CDU na západě. Výsledky volebních obvodů ukazují, že téměř celý západ Německa zčernal, zatímco téměř celý východ zmodral.

AfD se však nyní rozšířila i do západních spolkových zemí. V některých případech tam dosáhla dvouciferných zisků a nachází se ve středu kandidátky.

Tento vývoj se objevuje již delší dobu, protože ústřední mobilizační témata AfD, jako je migrace a energetická politika, se dotýkají i měst a regionů v západním Německu.

Jsou dokonce mnohem více postiženy než Východ, kde je podíl migrantů stále nižší než na Západě. Pokusy vykreslit AfD jako čistě východní stranu jsou o to méně účinné, když je zřejmé, že CDU/CSU a AfD chtějí v důležitých vnitropolitických otázkách, jako je migrace a energetická politika, do značné míry totéž, což bylo jasně vyjádřeno ve Spolkovém sněmu [při hlasování o pětibodovém migračním plánu CDU/CSU] před spolkovými volbami.

CDU nezískala zisky ve všech spolkových zemích. V Sasku-Anhaltsku a Durynsku se dokonce zmenšila. V Sasku a Berlíně, kde je ve vládě, dosáhla jen malých zisků. Vládnoucí berlínský starosta Kai Wegner (CDU) proto vyzval své stranické kolegy k sebekritice. Je to pro vás pochopitelné?

Otázkou je, co je kritizováno. Pokud je kritizováno to, že neochvějná loajalita CDU k politice Merkelové, která trvá již tak dlouho, způsobila, že je pro mnohé konzervativce či pravičáky nevolitelná, pak je to kritika, která jde správným směrem. Protože přesně to vidíme v Durynsku, Sasku-Anhaltsku, Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Lidé, kteří léta před Merkelovou volili CDU, protože byla předvídatelná, jsou toho názoru, že Unie Merkelové už taková není.

Friedrich Merz se však dlouho snažil nepůsobit jako někdo, kdo se drasticky odklání od kurzu Merkelové, a v důsledku toho ztratil neuvěřitelné množství voličů ve prospěch AfD. Teprve s volebním programem a nedávno ve Spolkovém sněmu učinil viditelný obrat.

Opět musíme varovat před pohodlnou představou, která je rozšířená zejména v západním Německu, že AfD je protestní stranou. V některých částech západního Německa možná ano. Ve východním Německu je AfD lidovou stranou. Převzala vládu od CDU.

Jaké obtíže vidíte při sestavování vlády?

SPD ví, že je jedinou nevěstou Unie. A pokud je nevěsta dostatečně ostýchavá, může od dvořícího se ženicha požadovat libovolný počet ranních darů. Ministryně-předsedkyně Manuela Schwesigová (SPD) z Meklenburska-Předního Pomořanska již dala najevo, že si zatím nemyslí, že je SPD skutečně připravena vytvořit koalici s CDU/CSU. Kromě toho by SPD musela po uzavření koaliční dohody provést průzkum mezi svými členy.

V důsledku toho může kdykoli prohlásit, že to či ono ustanovení koaliční smlouvy nelze vůči jeho vlastním členům uplatnit. CDU/CSU nemá jinou možnost, jak vyhovět přání SPD. To je hlavní problém. Nakonec by Merz skutečně mohl před veřejností přiznat, že s SPD není možné vytvořit koalici. Pak se bude muset vydat na cestu ke spolkovému prezidentovi a pokusit se otevřít cestu k menšinové vládě.

Vnímáte výsledky voleb do Spolkového sněmu jako ukazatel pro nadcházející zemské volby?

Volby v Hamburku dopadnou tradičně ve prospěch SPD. Žádné velké překvapení se tedy nekoná. AfD tam nijak zvlášť neposílí, možná jen o něco málo.

Vzhledem k velkému počtu nadcházejících zemských voleb, pokud se CDU/CSU nepodaří společně se sociálními demokraty dosáhnout zásadní změny v migrační a integrační politice, bude AfD dále růst a stále více sílit.

Pokud se AfD podaří postavit do čela schopné lidi, a ne lidi, kteří nejsou intelektuálně ani morálně schopni vést naši zemi, může jí to skutečně prospět. Pokud bude nadále zastávat postoje, které ve skutečnosti neobstojí v kritické diskusi, a bude se nadále vyjadřovat demagogicky, polemicky a skandálně, pak AfD propásne příležitosti, které vyplývají z povinnosti Unie plnit úkoly.

Děkujeme vám!

Rozhovor vedl Erik Rusch.

–etg–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy