Sebastian Gorka v rozhovoru pro pořad Epoch TV „American Thought Leaders“ hovořil o zahraničněpolitických perspektivách zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

Ti, kdo se snaží zahraniční politiku nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa klasifikovat jako intervencionistickou nebo izolacionistickou, se podle jednoho z jeho klíčových politických poradců, Sebastiana Gorky, mýlí.

Gorka, který během Trumpova prvního funkčního období působil jako zástupce asistenta prezidenta, bude tuto roli zastávat i v druhé Trumpově administrativě. V pořadu „American Thought Leaders“ na Epoch TV se Gorka 17. prosince podělil o své postřehy týkající se Trumpovy zahraniční politiky a plánů v oblasti národní bezpečnosti.

Řada Trumpových kroků během jeho prvního funkčního období v kombinaci s jeho rétorikou v kampani a skladbou lidí, které si vybral na pozice ve své nové administrativě, vedla mnohé ke spekulacím, jakým způsobem hodlá řídit zahraniční politiku USA.

Pokud jde o pokračující rusko-ukrajinskou válku, Trump zdůraznil, že si přeje jednání o ukončení bojů, ale již méně se vyjadřoval o pokračující podpoře ukrajinských sil ze strany USA, protože válka se protahuje. Jindy Trump kritizoval členy NATO za to, že nepřispívají většími finančními prostředky do kolektivní vojenské aliance. Tento měsíc, kdy syrský vůdce Bašár Asad ztratil svou moc, zvolený prezident vyzval Spojené státy, aby nechaly situaci vyřešit samy.

Někteří republikáni, včetně vůdce senátní menšiny Mitche McConnella, se vyslovili proti izolacionistickému přístupu. Ve svém článku v časopise Foreign Affairs z 16. prosince McConnell chválil Trumpa za jeho rozhodnutí v prvním funkčním období začít posílat zbraně na Ukrajinu a za to, že nařídil americké letecké údery na ruské žoldnéřské jednotky působící v Sýrii během bitvy o Chášám v roce 2018. McConnell však napsal, že Trump „někdy tuto tvrdou politiku svými slovy a činy podkopával“.

Na otázku, co si myslí o Trumpově zahraničněpolitické rétorice a jeho nedávné výzvě, aby se Spojené státy nepletly do mocenského vakua po Asadovi, Gorka uvedl, že Trump zaujal promyšlený zahraničněpolitický přístup, který se vyhýbá jak izolacionismu, tak intervencionismu, a místo toho upřednostňuje přístup, který Gorka nazývá „přesně mířená síla“.

„Nemluví o červených liniích, ale jedná,“ řekl Gorka.

Příkladem Trumpova zahraničněpolitického přístupu byla podle Gorky bitva u Chášámu.

„Když se dozvěděl, že po Blízkém východě pobíhá 300 ruských žoldáků, neřekl: ,Nedělej to, Putine.‘ Nařídil tehdejšímu ministrovi obrany, aby je všechny zabil,“ řekl Gorka.

Incident z roku 2018 podle něj ukázal, že Trumpova administrativa nemá zájem o invazi do Sýrie, ale zároveň nebude tolerovat ruské snahy o destabilizaci regionu nebo ohrožení amerických sil, které se tam již nacházejí.

Dalším příkladem Trumpova zahraničněpolitického přístupu „přesně mířené síly“ byl podle Gorky útok bezpilotního letounu z 3. ledna 2020, při němž byl zabit íránský generál Kásim Sulejmání, který v té době projížděl iráckým Bagdádem. Írán ve dnech následujících po Sulejmáního smrti vypálil na americké síly v Iráku salvu raket, ale žádný americký voják nebyl zabit a napětí mezi Íránem a Spojenými státy v následujících týdnech opadlo.

„Je to takové velmi přesné, zdrcující použití síly, když je to nutné, ale pak se mezitím zaměří na národní bezpečnost USA, na prosperitu Američanů,“ řekl Gorka.

Výzvy, které nás čekají

Pokud jde o nejbližší výzvy, s nimiž se bude muset nová administrativa vypořádat, Gorka uvedl, že se v první řadě zaměří na vyhodnocení rizik teroristických útoků ve Spojených státech.

Gorka odhadl, že za dobu působení prezidenta Joea Bidena se do Spojených států nelegální cestou dostalo až 16 milionů lidí. Vyjádřil obavy z počtu osob, které nelegálně překročily hranice a mohou mít extremistické motivy.

„Pokud i jen jedno procento z nich jsou zločinci, džihádisté, al-Káida, ISIS, an-Nusrá, Hamás, pak hovoříme o aktivech velikosti divize. Mluvíme o potenciálně tisících, ne-li desetitisících zločinců,“ řekl.

Gorka uvedl, že postup Bidenovy administrativy při stahování USA z Afghánistánu, stejně jako nedávné otřesy v Sýrii, podnítily obavy z obnovení extremistických hrozeb po celém světě.

Vedle toho, že bude znovu zastávat funkci zástupce asistenta prezidenta, bude Gorka působit jako vrchní ředitel pro boj proti terorismu v Radě pro národní bezpečnost.

„Je toho hodně, co musíme udělat hned první den, pokud jde o domácí teroristickou hrozbu a o opětovný nástup globálního džihádismu,“ řekl.

Nastupující Trumpova administrativa se bude muset rovněž vypořádat s rostoucím partnerstvím Ruska, Číny a Íránu. Ačkoli by takové partnerství mohlo vytvořit základ geopolitického bloku, který by čelil západním institucím, jako je NATO a Evropská unie, podle Gorky vyžaduje soulad mezi protichůdnými ideologiemi.

Čína a Rusko podle něj zůstávají přirozenými konkurenty, zatímco Čína reprezentuje maoistický komunistický přístup a současné Rusko stále více zastává přístup podobný modelu předsovětského impéria – „protoimperialistické Rusko“. Írán postupuje podle islámské teokratické linie.

„Jedná se o sňatky z rozumu, tedy o dočasné vztahy,“ řekl Gorka. „Pomáhá Číně, když prodává vybavení Rusku, zatímco útočí na Ukrajinu? Jistě, mohou na tom vydělat. Ale chce Čína z dlouhodobého hlediska Rusko ovládnout? Rozhodně.“

Gorka uvedl, že Asadův mocenský pád v Sýrii rovněž na světové scéně podkopává Rusko i Írán. Obě země podporovaly Asada, když bojoval o udržení moci během dosud probíhající, mnohostranné občanské války v Sýrii.

–ete–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy