Máslo nad zlato. Rekordně drahá vejce. Po měsících klidu opětovné plíživé zdražování potravin. Takový byl konec roku 2024. Podle odborníků v tom novém mohou lidé s velkou pravděpodobností na zlevňování zapomenout. „Potraviny jako celek budou zase trochu zdražovat, předpokládám kolem pěti procent. Vývoj bude odlišný jak v jednotlivých fázích roku, tak u jednotlivých skupin komodit,“ naznačil výhled agrární analytik Petr Havel.

Na začátku roku experti očekávají spíše stagnaci a možná i pokles cen. Spotřebitelská poptávka totiž obvykle po vánočních svátcích a silvestru opadá.

Projevit se však může ještě neúroda z roku 2024. „Zmrzla jablka nejen u nás, ale i v Polsku, odkud se do Česka nejvíc dovážejí. Vypadá to na určitý nedostatek. Nejčernější scénáře, hovořící o cenovce sto korun za kilo jablek, jsou ale nesmysl. Podle všeho mírně poroste i cena brambor,“ řekl Deníku Havel. Dodal, že počasí je stále výraznější faktor kvůli větším a déle trvajícím extrémům postihujícím větší plochu. Sucho nevyjímaje.

Sezonní výkyvy mají pokračovat u másla nebo vajec. Ty byly v prosinci v Česku rekordně drahé. Podle šetření Českého statistického úřadu vycházelo jedno vejce na zhruba 6,40 korun. „Přelom roku je pro cenu vajec kritický. Není tomu tak každoročně, ale velmi často ano, a sice že vyskočí v listopadu, přičemž se pak drží poměrně vysoko do Vánoc, kdy se hoduje a koleduje, ba až do Velikonoc následujícího roku, kdy se opět hoduje a koleduje. Současné rekordní ceny vajec tak v příštím roce zase vezmou zasvé, alespoň zčásti, byť ke zlevnění na dvě koruny už opravdu nedojde,“ míní ekonom Lukáš Kovanda.

Z klecí na podestýlku či do voliéry

Podle analytika Havla jsou přitom vejce od českých chovatelů dlouhodobě jedny z nejlevnějších v Evropě. „Výslednou cenu ovlivňují do velké míry obchodníci. Do budoucna je otázkou i to, kolik tuzemských chovů skončí, nebo nestačí přebudovat klecové chovy na takzvané welfare,“ zmínil.

Chov na podestýlce či ve voliéře je nákladnější. Kovanda tvrdí, že Češi se sami „střelili do nohy“ zákazem poměrně levného klecového chovu nosnic, aniž by zákaz dokázali vyjednat plošně na úrovni celé Evropské unie. „Obchodní řetězce se marketingově líbivě zavázaly, že klecová vejce roku 2025 přestanou vykupovat. Česko se má zbavovat klecových chovů, ač jiné země nemusí. Přechod na dražší, takzvané welfare chovy, nad nimiž už skupiny aktivistů přimhouří oko, není levný, což se brzy může projevit nárůstem ceny vajíčka až na osm korun,“ sdělil Kovanda.

Zdražování podle něj nemusí být tak razantní, pokud cenový dopad welfare chovů utlumí zvýšený dovoz ze zahraničí, například právě z Polska, kde budou klecová vejce nadále k mání. Dovozové ceny obecně však podle Havla ovlivní mimo jiné vývoj kurzu koruny, která od začátku roku 2024 vůči euru citelně oslabila.

Máslo dolů, čokoláda nahoru

Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze má za to, že ceny potravin budou nejvíce skákat u kategorií, kde je vysoký podíl zemědělce, bez další přidané hodnoty, typicky právě vajec. „Máslo už jde dolů teď a v lednu se to také očekává. Obchodní řetězce to na konci roku se zdražováním opravdu přepískly,“ míní.

Podle Maiera je podíl samotného zemědělce na ceně řady potravin poměrně nízký. „U čerstvého masa to je dost, kolem 40 procent. U pečiva jen zhruba 13 procent a u produktů s vysokou přidanou hodnotou, jako u piva, to může být klidně jenom jedno dvě procenta,“ vysvětlil.

Kvůli rekordní ceně kakaových bobů na světovém trhu se ekonom Kovanda obává i zvýšení ceny čokolády, v Česku o zhruba dvacet procent.

Zásoby kakaa za nižší cenu mnoha čokoládovnám docházejí. „Bude-li to možné, výrobci se mohou snažit nahrazovat čokoládu alternativě, například v podobě většího množství rozinek či oříšků. Pokud však výrobce sníží podíl kakaového prášku v cukrovince pod kritickou mez, nesmí nést název čokoláda,“ upozornil ekonom. Pokud výrobky dostanou méně kvalitní složení, říká se tomu podle něj šuntflace.

Zákazy pro vegetariány

Velkou změnou u potravin má být od poloviny roku 2025 balíček vyhlášek ministerstva zemědělství, který sleduje i začlenění do takzvané evropské snídaňové směrnice.

Navrhuje jako novou povinnost uvádět na etiketě všechny země původu u směsí medu nebo možnost použít při výrobě sirupu i jiná přírodní sladidla než cukr. „Chceme, aby si spotřebitelé na sklenici s medem mohli přečíst, z jakých všech zemí pochází. Často jde totiž o směsi,“ vysvětlil ministr zemědělství Marek Výborný.

Novinkou je i změna u pojmů džem a marmeláda. Původně se název marmeláda mohl použít pouze u výrobků z citrusových plodů, název džem platil pro směs přírodních sladidel, pulpy nebo dřeně jednoho nebo více druhů ovoce. Nová směrnice povoluje použít název marmeláda i pro džem.

Úprav dozná označování masných a rybích výrobků. Například jitrnice nebo zavináče bude možné těmito názvy dobrovolně označit pouze za splnění stanovených požadavků. Nově se také zpřesní jakostní požadavky na obsah masa u trvanlivých masných výrobků.

Potravinářská komora podporuje připravenou novelu vyhlášky zvláště pro úpravu používání názvosloví u masných výrobků. Podle producentů se jako řízek má označovat výhradně výrobek z masa. Podobně názvy jako burger, párek, klobása či steak by měli výrobci používat u výrobků odpovídajících jasnému složení.

Snahy zastánců rostlinné stravy využívat výrazy z masného průmyslu „pro imitace“ vnímá komora jako zavádějící a klamavé. „Když nechtějí jíst masné výrobky, proč tak zatvrzele trvají na luštěninách v podobě párků, klobás či steaků? Pokud si zákazník koupí takový výrobek, předpokládá, že chutná jako originál a jeho výživová hodnota se blíží verzi živočišného původu. Což se ale neděje,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová.

Návrh novely vyhlášky o požadavcích na maso, která by zakázala používat názvy jako „kapustový karbanátek“ nebo „veganský burger“ pro nemasité produkty, však narazil na odpor dotčeného byznysu i některých odborných organizací. Neziskovka ProVeg Česko mluví o šikaně a spostuila kampaň Sójovým párkem proti cenzuře. „Ministerstvo zemědělství samo připouští, že názvy jako kapustový karbanátek nebo bedlový řízek jsou vžité a spotřebitele nematou. Současně však novela umožní Státní zemědělské a potravinářské inspekci poměrně svévolně posuzovat a pokutovat tyto a další názvy rostlinných potravin, čímž otevírá prostor pro nejistotu a komplikace pro výrobce i spotřebitele a spotřebitelky,“ tvrdí specialistka ProVeg Lucia Milec.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy