Když začne hořet dům, a protentokrát neuvažujme nad stavebním materiálem, spousta majitelů se snaží oheň uhasit. Tyto hrdinské činy jsou z pohledu požárních specialistů zbytečné. V první řadě by měly rodiny usilovat o vlastní záchranu a záchranu dalších členů domácnosti. V druhém kroku by se měly pokusit zabránit šíření ohně, pokud není situace kritická. A právě na účinný způsob, jak zabránit šíření požáru, jsme se zeptali požárního specialisty Jakuba.

S kým máme tu čest?

Jakub, požární specialista z Fakulty stavební ČVUT v Praze, se ve své práci věnuje výzkumu chování dřevěných a ocelových konstrukcí při požáru. Zabývá se nejen stávajícími normativními přístupy, které se používají pro návrh těchto konstrukcí, ale také novými poznatky, které mohou zlepšit požární odolnost dřevostaveb. Jeho výzkum pomáhá upřesnit chování materiálů, jako jsou CLT panely, které jsou zahrnuty v nových Eurokódech druhé generace. Pomocí parametrických studií dokáže ověřit, zda jsou konstrukce bezpečné a zda není třeba upravit výpočetní postupy a bezpečnostní součinitele.

Jakube, jak dlouho vydrží stát hrubá konstrukce ze dřeva, aniž by se zbortila?

Hrubá stavba, nebo respektive konstrukce, vydrží stát a nezhroutí se po dobu, na kterou je navržena. Na tom není o čem spekulovat. Ideální návrh konstrukcí, pokud se nebavíme například i o zajištění tepelné fyziky, by měl optimalizovat stav na daný návrh, aby konstrukce nebyla předimenzovaná.

Co to přesně znamená?

Z hlediska požáru dřeva víme, kolik je potřeba účinného průřezu dřevěných sloupků pro přenos daného zatížení. Lze tedy rychle a efektivně spočítat, kolik dřeva za 30 minut shoří. Podle výsledku lze za pomoci statika prokázat, zda konstrukce vyhovuje. Zatížení dřeva jakožto stavebního materiálu je za běžné teploty rozhodující. Průřez je tedy potřeba optimalizovat na základě těchto parametrů.

Takže se neřídíte čísly v tabulkách, ale vše počítají statici sólo?

Pokud bychom používali tabulkové řešení, kam se podíváme a zjistíme, že potřebujeme požární odolnost 30 minut a musíme použít takový sloup a nosník o určitých rozměrech, bude to vždycky lehce předimenzované, protože tabulky jsou vždy na straně bezpečnosti.

A co z hlediska návrhu rodinného domu?

U sloupkové konstrukce z lehkého skeletu obložené sádrokartonem se zkoumá taková skladba, která bude splňovat danou požární odolnost. Statici nebudou zbytečně navrhovat tři krycí desky na sobě, když postačí jedna protipožární deska. Stavba vydrží tolik, na kolik je navržena.

A to jest?

Zde zcela záleží na návrhu daného objektu. Zde nelze odpovědět přímo.

„Dřevo je jedním z materiálů, který se sám brání proti požáru,“ potvrdili požární specialisté z Prahy

Jak je to v případě požární odolnosti u zděných domů z cihel?

Tak to už je jiný příběh. Výhoda cihel je, že se používají formáty např. 200, 250 a 300 mm, které mají většinou požární odolnost 180 minut, protože jde o „masivní“ konstrukci, která nehoří a má jiné tepelněizolační vlastnosti. Pokud bychom navrhovali cihlu na stejnou požární odolnost jako dřevěnou sloupkovou konstrukci, bavili bychom se o cihle o 100 mm. Ale tato cihla nesplní tepelnou fyziku.

Když začne hořet dřevostavba a hasiči na místo dojedou do 10 minut, jak velké škody může oheň způsobit? Jak rychle se oheň v dřevostavbě šíří?

Tady bude odpověď poměrně složitá a komplikovaná, protože zaprvé musíme zohlednit, v jakých časech hasiči přijedou, a musíme se bavit o tom, jestli v té 10. minutě mohou zahájit účinný požární útok.

Zkusme si vzít pro příklad bungalov o užitné ploše 150 m². Dokázal byste vytvořit modelový příklad?

Dobře. Tak tedy rychlým přepočtem podle zvyklostí zjistíme, že pro efektivní požární útok je potřeba minimálně tří útočných proudů. Tudíž se budeme bavit o minimálně šesti hasičích a minimálně 600 litrech vody za minutu, která se dodává na místo požáru.

Jedno prvo-výjezdové auto u nás v Česku musí být obsazeno nejméně čtyřmi hasiči – tři hasiči a jeden velitel. V tom případě není dostatek hasičů na efektivní požární zásah. Hasiči budou provádět záchranu osob, poskytovat první pomoc a třeba jedním proudem chránit okolí, zabraňovat rozšíření požáru. Poté, co přijedou další jednotky, mohou nasazovat další proudy a hasit efektivněji.

Pokud by složili všechny proudy najednou a průměrné hasičské auto by mělo 4 000 litrů vody, tak to znamená při potřebných třech proudech na hašení (což je 600 litrů za minutu) cca šest minut požárního zásahu, než jim dojde voda.

A co kdyby se napojili na podzemní hydrant?

Pokud bychom uvažovali, že by měl vydatnost 720 litrů za minutu, a tedy by to pokrylo spotřebu vody pro hašení, tak musíme zohlednit nutnost mít hasiče na střídání. Hasič nemůže hodinu dělat to samé a být v totálním zápřahu v místě požáru. Pokud je potřeba šest hasičů pro efektivní hašení, měli bychom mít minimálně další dva hasiče navíc pro střídání. Hasiči, kteří přijedou v 10. minutě, nezačnou okamžitě účinně hasit. Může to trvat dalších 10 minut, než požár lokalizují a začnou ho efektivně likvidovat. To znamená, že jsme na nějakých 20 minutách.

Co mohou udělat lidé, aby zabránili šíření kouře?

Například zavírat dveře, aby se kouř nerozšířil do celého objektu. To je podle mého názoru informace, o které ví málokdo.

Dokázal byste porovnat chování dřevěné konstrukce a konstrukce z cihel během požáru?

Pokud se podíváme na cihlovou stavbu, cihly splní svou požární funkci, omítky mohou být poškozeny a bude potřeba je vyměnit, ale prostor může dál fungovat. Na druhou stranu, v dřevěné konstrukci může být problém s hašením vodou, která poškodí dřevěnou konstrukci. Izolace mezi sloupky může být taktéž poškozena a bude potřeba ji vyměnit. Pokud dojde k rozsáhlejšímu poškození, může být stavba statikem označena za nebezpečnou a bude muset být zbourána.

„Při požáru rodinného domu nedoporučuji hrdinsky hasit požár,“ apeluje na domácnosti požární specialista

Dokázal byste tyto myšlenky nějak shrnout?

Jistě, zkrátka nelze jednoznačně specifikovat, jaké bude ohrožení v 10. minutě. Požární bezpečnost je navržena tak, aby hasiči mohli zasáhnout a zabránit rozšíření požáru na další úseky. U rodinných domů však musíme počítat s možností, že dům může být požárem výrazně poškozen nebo zcela zničen.

Chtěli bychom Jakubovi poděkovat za poučný rozhovor a také za to, že v rámci svých výzkumů účinně boří mýty o hořlavosti dřevostaveb. Pokud by naše čtenáře zajímala další témata v oblasti hořlavosti dřevostaveb, rozhovory s Jakubem naleznete pod tímto odstavcem.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK