Že počítačová tomografie, kterou všichni známe pod zkratkou CT, je potenciální karcinogen, se ví už dlouho a odborníci na rizika jejího nadměrného používání poukazují již řadu let. Autoři nové studie z USA předpokládají, že rakovina vyvolaná CT by mohla při současném rozsahu využití této metody tvořit až 5 % všech nových případů rakoviny ročně.

Studie publikovaná v prestižním časopise JAMA v polovině dubna vyvozuje, že při současné míře použití a úrovni radiační dávky by z ročního počtu CT vyšetření v USA mohlo vznikat 103 tisíc budoucích případů rakoviny.

Vědci použili ve studii data z americké populace. Podle nich se ve Spojených státech ročně provede 93 milionů CT vyšetření u necelých 62 milionů pacientů, což je 1,5 vyšetření ročně na osobu. Četnost CT vyšetření v průběhu let jen vzrůstá. V roce 2005 bylo v USA provedeno ročně zhruba 68 milionů CT vyšetření, uvádí Mezinárodní asociace pro výpočetní tomografii. Ostatně i samotná studie uvádí, že počet vyšetření výpočetních tomografií stoupl od roku 2007 o 30 procent.

„Vyšetření pomocí CT je nesmírně populární, protože je mimořádně rychlé a přesné u velmi široké škály klinických diagnóz. Odpovídá na mnoho otázek,“ řekla serveru Verywellhealth Rebecca Smith-Bindmanová, hlavní autorka studie provedené vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Podle ní jsou však rizika ozáření z CT vyšetření často přehlížena.

Jiná studie vědců z Iráku ukázala, že CT vyšetření může vést k poškození DNA. Riziko spojené s CT vyšetřením se obecně považuje za nízké, nicméně stoupá s počtem opakování v delším časovém období. Proto také odborníci a zdravotnické orgány volají po uvážlivém používání této metody.

Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu (UCSD) v roce 2010 upozorňovali, že zobrazovací technologie by mohly ročně způsobit v USA přibližně 14 500 úmrtí na rakovinu. Výše zmíněná letošní studie jejich kolegů ze San Francisca publikovaná v JAMA hovoří o sedminásobné cifře.

Záření všude kolem nás

Všichni jsme každý den vystaveni nějakému ionizujícímu záření, a to jak z přírodních zdrojů, například z minerálů v půdě, tak i ze zdrojů umělých, jako jsou lékařské rentgenové snímky.

Podle americké Národní rady pro radiační ochranu a měření (NCRP) činí průměrná roční dávka radiace na osobu ve Spojených státech 6,2 milisievertu (620 miliremů). Následující graf z webstránky Agentury pro ochranu životního prostředí ukazuje zdroje této průměrné dávky.

Ionizující záření se vyskytuje kromě půdy také přirozeně v našem těle, přichází k nám z vesmíru (hladiny stoupají s nadmořskou výškou) a nejvíc ho najdete v plynech radon a thoron, které vznikají radioaktivním rozpadem jiných přirozeně se vyskytujících prvků a mohou pronikat do budov.

Velká část radiace však dnes připadá na lékařské použití. Podle NCRP pochází 48 procent průměrné roční dávky ozáření Američanů z lékařských vyšetření. Tento údaj nezahrnuje dávky z radiologických zákroků při léčbě rakoviny, protože ty jsou obvykle mnohonásobně vyšší.

Přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert uvedl pro Českou televizi, že u CT vyšetření dostává tělo přibližně 100násobně vyšší dávku než u obyčejného rentgenu.

CT skener nesnímá pouze jeden záběr jako u klasického rentgenu, ale sérii mnoha rentgenových snímků z různých úhlů, které pak složí do podrobného řezu nebo 3D obrazu. Aby byl výsledek ostrý, používají se silnější dávky záření než u běžného rentgenu, a to může zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

Podle americké FDA odpovídá jedno CT vyšetření břicha přibližně 400 rentgenovým snímkům hrudníku. Naopak jedno rentgenové vyšetření plic a hrudníku odpovídá podle Lamberta jednomu dni radiační zátěže z přírodních zdrojů, u dentálního rentgenu jde o řádově hodinové ekvivalenty přírodní radiace.

Nejvíce zatěžující je přirozeně CT vyšetření celého těla. Podle Lamberta „čím víc záření lidské tělo absorbuje, tím je větší riziko, že v budoucnu dojde k tomuto efektu, že se relativně zvýší riziko vzniku nádoru“.

Máme se bát CT vyšetření?

Lambert zdůraznil, že pokud lékař vyšetření předepíše, je vždy opodstatněno a pacienti by ho měli určitě podstoupit, protože jeho vynechání by jim mohlo uškodit daleko víc. Také poznamenal, že v ČR je průměrný počet CT vyšetření na člověka daleko nižší než v USA.

Dodal, že riziko se sice zvyšuje s počtem vyšetření, ale jen minimálně. Z odhadu studie lze podle něj přepočítat, že v Česku následkem ozáření vznikne jeden zhoubný nádor ze sta. „Musím upozornit, že se jedná o maligní nádory, které vzniknou, ne maligní nádory, na které by pacient umřel. To by byla řekněme tak čtvrtina z toho,“ dodal.

Doposud nebyla publikována žádná studie, která by přímo spojovala CT vyšetření s rakovinou, podotýká Americká akademie radiologů v prohlášení s tím, že rentgenová vyšetření jako CT jsou hlavním důvodem klesající úmrtnosti na rakovinu. „Američané by neměli odkládat potřebná lékařská vyšetření, která mohou zachraňovat životy, a měli by se svými lékaři otevřeně mluvit o přínosech i možných rizicích těchto vyšetření,“ píše se v prohlášení akademie.

Svět počítačové tomografie zaznamenal velký pokrok. Přístroje jsou dnes rychlejší, preciznější, snižují se radiační dávky. Zatímco před 20 lety trvalo CT vyšetření více než 30 minut, dnes lze potřebné snímky získat za méně než 1–2 sekundy.

Vědci z univerzity UCSD zmiňovaní dříve v tomto článku vyvinuli v roce 2010 metodu, která využívala procesory z videoherních konzolí ke zpracování dat z CT skenerů, což vedlo ke snížení radiační dávky až desetkrát.

Přestože se tato konkrétní metoda neujala, pokrok v technologiích i přístupu zdravotnických zařízení vede k neustálým bezpečnostním vylepšením. Nové matematické algoritmy iterativní rekonstrukce obrazu přispěly ke snížení radiační dávky o 70–80 procent, protože umožňují vytvořit kvalitní obraz z méně dat.

Moderní CT skenery automaticky upravují intenzitu paprsků podle tělesné stavby pacienta a také si lze navolit nižší napětí trubice (kVp) a proudu (mA) při skenování u menších pacientů nebo v méně náročných vyšetřeních.

Standardem jsou dnes olověné zástěry, límce na štítnou žlázu a kryty na citlivé části těla, která nejsou předmětem vyšetření. Radiační pasy, které běžně používají radiologičtí pracovníci a které sledují kumulativní dávky ionizujícího záření, se už aplikují v některých zdravotnických zařízeních ve světě i pro pacienty.

Důležité je proškolování lékařského personálu o tom, jak správně určit nejlepší metodu vyšetření, aby nedocházelo ke zbytečnému zatížení zářením. Některá vyšetření nitra lze stejně tak provést pomocí neionizujících vyšetření, například ultrazvukem nebo magnetickou rezonancí (MRI).

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy