„Inspekční dohled nad tůněmi a minipoldery, které již máme hotovy jak na části Libné, tak nad Navrátilovým lesem i pod ním v lokalitě Na Vrátkách dopadla na výbornou,“ konstatoval s uspokojením, že vybudované tůně plní svůj účel. Těší ho zejména poslední lokalita, kde je kaskádou minipolderů vzorově řešená celá údolnice.

„Zadržujeme vodu nejen na povrchu, ale přerušením malé části meliorací do údolnice dostáváme i vodu z trubek. Vznikl zde zcela nový multifunkční mokřad s občasně tekoucím potůčkem a kaskádou pěti minipolderů. Zejména tato údolnice v minulosti po desetiletí způsobila, že zde na orné půdě vznikla eroze na příliš velké lánu orné půdy a Zdoňovský rybník z velké části zazemnila. Díky Norským fondům a velkému pochopení ze strany vlastníků a Biofarmy Zdoňov kaskáda zcela zarazila erozi a snižuje podle velikosti srážky kulminaci vody v rybníku,“ říká a uvádí že při zářijovém čtyřdenním dešti se kaskáda plnila cca 24 hodin, při menších deštích či při tání se plní až 55 hodin.

Sokoli, vlci, freony i boj proti těžbě břidlicových plynů

I když se Jiří Malík v posledních letech specializuje na ochranu vodního režimu krajiny, není zádrž vody jeho jediná iniciativa. V minulosti pomohl třeba místním lidem zastavit spalovnu průmyslových odpadů v Teplicích nad Metují, 15 let pomáhal s ochranou sokolů, posledních pět let s ochranou vlků a přednáškovou činností s tím spojenou.

„Pomohl jsem obcím při zastavení nesmyslné přehrady Pěčín v Orlických horách, která by zaplavila a upřímně řečeno zničila nejkrásnější údolí Orlických hor. Už hodně dávno jsme s úžasným týmem lidí z Hnutí Duha zastavili pomocí celonárodní kampaně výrobu freonů v ČR, které se podílely na destrukci ozonosféry, což vedlo například ke zvýšení rakoviny kůže. K tomu však bylo nutné napsat zákon na ochranu ozonosféry, tak jsem ho za tři týdny napsal a díky dalším lidem i ve sněmovně byl přijat a platí dodnes,“ vzpomíná na dřívější aktivity vedoucí k ochraně přírody.

Před 12 lety stál Jiří Malík u zrodu Koalice STOP HF a zastavili pomocí ní a 130 měst během 6 let tvrdé práce nadnárodní korporace, které chystaly těžbu břidlicových plynů a podzemního zplyňování uhlí, která by ohrozila vodní zdroje pro několik milionů obyvatel ČR.

K zájmu o přírodu ho přivedl i Ferda Mravenec

Jak sám říká, tak o přírodu se zajímal od ranného dětství. „Hodně času jsem trávil v trávě, kterou jsem si představoval jako miniaturní les, ovlivněn poslechem četby Ferdy Mravence. Další čas jsem trávil ve stromech, inspirací byl Tarzan, což mně později vedlo k horolezectví. A jeden z hlavních vlivů byla opět Sekorova kniha Pohádka o stromech, kde statkář vykácel stromy a tím umožnil větrnou erozi a vyschnutí krajiny. Až před lety mi došlo, že teď dělám přesně to, čím končí ten příběh – výsadbu stromů a návrat vody do krajiny,“ vidí paralelu s dětskou knihou.

„A lezení po místních skalách a v Tatrách ve mně vybudovalo silný vztah k místní skalní krajině a přírodě. Když jsem se z roviny přestěhovali do Zdoňova, když mi bylo 9 let a začal jsem ihned chodit do místních skal, které jsem si navždy zamiloval… .“

Dráhu ekologa začal už za komunistů

Na svůj první eko počin z mládí si pamatuje dobře – a sahá ještě do období socialismu.

„To už jsem byl ženatý, měli jsme s Evou dvě holčičky, a v roce 1987 jsem se z lezeckých kuloárů dozvěděl, že komunisti ředili místní mléko kontaminované rakovinotvornými PCB, mlékem bez kontaminace. Jako vedoucí obchodu a cestovního ruchu v Teplicích jsem udělal ručně plakátky, které jsem vyvěsil v sedmi místních prodejnách jednoty, že nedoporučuji spotřebu mléka. Byl z toho velký poprask, stal jsem se hrdinou místního podzemního ekologického hnutí, kdy jsem byl pozván do Ekony Náchod, čímž definitivně začala moje dráha ekologa a ochránce přírody. I když to bylo dosti hořké, protože místní komunisté vyhrožovali, že tehdy malinké dcery mohou zapomenout na vysokou školu,“ vzpomíná.

Nepochopení, nenávist i výhružky

Jakkoli se povědomí o důležitosti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí v posledních letech velmi rozšířilo a zlepšilo, stejně zůstává na okraji zájmu jak politického, tak i života společnosti obecně. Z toho podle Jiřího Malíka plyne, že prosadit cokoli zásadního, systémového, je skoro nemožné.

A přidává další příklad. „Můj bývalý přítel a spolulezec v rámci jeho starostenské činnosti, když jsem co nejsvědomitěji pracoval ve státní správě na CHKO Broumovsko, mně a kolegu vedoucího nazval ekologickým teroristou. Tak velké bylo nepochopení a nenávist, přestože činnost, kterou jsme dělali, byla daná zákonem,“ dodává, že nepochopení a odmítání je denní chléb. „Ten se přenesl nyní výlučně na sociální sítě a bohužel v minulosti tím trpěla celá rodina, včetně našich dětí, které si vyslechly řadu jedovatých poznámek a ústrků díky mé činnosti. Na druhou stranu i díky právě sociálním sítím je možné povědomí o ekologických problémech, změně klimatu, a tak dále dneska mnohem snadnější lépe šířit a počet lidí, kteří spolupracují na zelené vlně, roste,“ doufá, že společnost postupně vyspěje tak mocně, že ochrana života, přírody, zdraví, životního prostředí, vody bude součástí většinového úsilí.

Prosadit ochranu přírody stojí hodně úsilí

Ochrana a záchrana přírody vyžaduje mnoho úsilí a věnovaného času – má Jiří Malík stále dostatek energie?

„Přesně tak. Když chceš v nevládním sektoru ochranu přírody, je to strašně namáhavé. Denně čelíš tlaku. Někdy proti nám stáli i novináři, jindy silná politická strana jindy finanční klika anebo i všechno dohromady. Jindy zneužitá legislativa, nebo její absence. Člověk musí být multifunkční – potřebuje mít znalost zákonů, expertní přehled, vyjednávání, umění oslovit, umět čtivě psát, orientovat se v každodenním dění… A takhle den za dnem, rok za rokem. A k tomu mít samozřejmě dobrý tým, to je denním chlebem a nutností, protože jednotlivec může urvat práce hodně, ale ne všechnu,“ je si vědom limitů.

„Energie už nemám zdaleka tolik, co v minulosti. Přesto se snažím těžit z dob vrcholového sportu a zkouším si co nejvíce udržet fyzičku. Těžím dneska z extrémní fyzické i psychické zátěže z lezení a cyklistiky, kterou jsem absolvoval. A z toho mám tuhý kořínek. Kdosi řekl, všechno je v hlavě a je to velké skoropravda. Naučil jsem se v mládí, kdy jsem býval hodně nesmělý, že se lze překonat, že realitu si tvoří z velké míry člověk sám, svým přístupem.“

Snaží se držet si vnitřní klid, i když se třeba hádá

Jelikož už má – jak sám říká – šest křížků na hrbu, tak ho naštve jen máloco. „Dokonce mám program, abych se nenaštvával. Když přesto přijde nějaká roznětka, řeknu si – a někdy i nahlas – jsem paliativní pacient, nesmím se rozčilovat. Docela mně v tomhle opět pomohlo lezení a jóga, kterou jsem dělal od mládí, že si držím vnitřní klid, i když se třeba hádám,“ zdůrazňuje, že naštvat ho ale dokáže lež vysokých politiků.

…

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy