V dnešní Evropě rezonuje diskuse o snižování plodnosti žen a hovoří se o jejích příčinách. V expertních diskusích se napjatě diskutuje i o možném vedlejším efektu mRNA vakcín proti onemocnění covid-19. Část expertů se domnívá, že některé studie ukazují na problémy s plodností očkovaných žen, naléhá na zastavení vakcinace těhotných a hloubkové přezkoumání možného vlivu vakcín na schopnost žen přirozeně otěhotnět.

V Izraeli zaznamenali po očkování vakcínou Pfizer více ztrát plodů, než se očekávalo, uvádí studie, jejíž spoluautoři jsou vědci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Autoři zároveň upozornili, že k tomu, aby bylo možné s jistotou říci, že vakcíny způsobují ztrátu plodu, je zapotřebí více informací.

Studie firmy Pfizer, která měla odpovědět na otázky vlivu vakcinace na těhotné ženy, byla zveřejněna několik let poté, co začaly být vakcínou očkovány miliony těhotných žen po celém světě. Tato studie dle Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS) nepřinesla žádné relevantní důkazy o bezpečnosti vakcíny, protože mělo dojít k dramatickému snižování počtu testovaných žen, a zrušení kontrolní skupiny, která byla v průběhu studie vakcinována. Podle nich také neprokázala účinnost a současně naznačila problémy s bezpečností.

Americké CDC přestalo koncem května doporučovat očkování proti covidu-19 pro zdravé děti a těhotné ženy, české zdravotnictví je nadále doporučuje.

Nová studie s českými daty

Důvody k podrobnému zkoumání přináší také studie, která byla zveřejněna na International Journal of Risk & Safety in Medicine v režimu „peer-reviewed“, což znamená, že byla před publikací hodnocena kvalifikovanými členy profese v příslušném oboru. Na studii nazvané Míra úspěšných početí v závislosti na očkovacím statusu proti COVID-19: Údaje z České republiky se podílel také český expert na matematické modelování Tomáš Fürst. Studie přináší podobná zjištění jako zmiňovaná práce z Izraele.

„Hlavním sdělením právě publikovaného článku je, že ženy očkované před početím alespoň jednou dávkou jakékoliv covidové vakcíny, počaly o dost méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci, a o dost méně dětí než ženy neočkované,“ uvádí ke studii Fürst na stránkách SMIS.

„Plodnost neočkovaných se po konci očkovací kampaně pohybovala na podobných číslech jako plodnosti celé populace před pandemií. V článku velmi pečlivě upozorňujeme, že jde o observační data – nejedná se tedy o důkaz, že vakcíny brání početí,“ píše Fürst jako spoluautor studie a dodává, že studie vychází z dat celé české populace žen ve věku 18-39 let, a že „zjištěnou asociaci tedy nelze ‚odvysvětlit‘ tím, že se jedná o nějaké výběrové zkreslení“.

Propad plodnosti se podle studie týkal „právě (a pouze) očkovaných žen“ a podle Fürsta se muselo na jaře 2021 stát „něco, co způsobilo méně nových těhotenství, než bychom čekali“, a proto je podle něj relevantní i hypotéza, že může pokles plodnosti souviset se začátkem vakcinační kampaně proti onemocnění covid-19.

Znepokojení zaslané ministrovi

Skupina expertů se obrátila na ministra zdravotnictví v otevřených dopisech již několikrát. Například v prosinci 2024 a poté ještě v březnu 2025. Obávají se možné integrace plasmidové DNA obsažené ve vakcíně do lidských buněk nebo vlivu vakcín na plodnost žen. Odpověď zaslalo ministerstvo až 9. dubna 2025, adresovanou profesoru Jiřímu Beranovi.

V odpovědi jménem ministra Vlastimila Válka Ministerstvo zdravotnictví sděluje několik postojů s odvoláním se na různé studie. Některé postoje studiemi nepodkládá, na což upozorňuje sdružení SMIS.

V dopise ministr prohlašuje, že vakcinace nezpůsobuje problémy s početím, a odkazuje se přitom na čtyři různé publikace. Podle SMIS se tři ministrem zmiňované studie nevěnují „schopnosti žen přirozeně otěhotnět a nepotratit plod v prvních měsících těhotenství“ a čtvrtá probíhala pouze na ženách léčených v centrech s asistovanou reprodukcí, tedy oplodněných uměle.

První dvě studie Ciaponi et al  a Wang et al (2024) jsou podle SMIS systematickými přehledy a metaanalýzami bezpečnosti vakcinace v průběhu těhotenství, zaměřené jsou zejména na očkování žen ve třetím trimestru, tedy již žen těhotných.

Práce Normana et al (2024) analyzovala data z norských a švédských registrů s cílem sledovat vliv vakcinace v těhotenství na zdraví novorozenců. Opět se podle SMIS jedná o vakcinaci již těhotných žen.

V další citované práci Zace et al (2022) docházejí výzkumníci k závěru, že po vakcinaci se u očkovaných osob nezhoršuje schopnost otěhotnět. Do své metaanalýzy vybrali pouze studie zahrnující ženy léčené v centrech s asistovanou reprodukcí. To znamená, že tyto ženy byly oplodňovány uměle, a tudíž neotěhotněly přirozeně. „Tedy o vlivu vakcinace na přirozené početí ani tato práce neposkytuje žádnou informaci,“ uvádí SMIS.

Příčiny poklesu plodnosti

V ministrově dopise je pokles plodnosti v ČR přisuzován řadě socioekonomických důvodů, které daty či publikacemi nedokládá a podle SMIS odkazuje pouze na studii Jasilioniene et al. 2025 sledující trendy v plodnosti ve vyspělých zemích v posledních letech. Autoři studie však podle SMIS Českou republiku „uvádějí mezi zeměmi, ve kterých se dostala plodnost pod očekávaný trend, který byl v zemi před očkováním proti covidu“.

„Pravděpodobně se situace nebude v dohledné době lepšit, protože přichází do fertilního věku slabé ročníky. Většina žen, které mohou mít děti, to odkládá do pozdějšího věku,“ řekl ministr Válek podle zprávy ČTK v dubnu tohoto roku.

Podle tiskové zprávy institutu SYRI je razantní pokles plodnosti v ČR patrný od roku 2022. Pokles vysvětluje podobně jako ministr Válek „mnoha společenskými, ekonomický­mi a kulturními faktory“, které vedou k odkládání těhotenství na pozdější dobu. Například model, který vytvořili, ukazuje, že „ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace odložily“. Tedy že ženy po očkování mRNA vakcínou samy těhotenství odložily a rozhodly se neotěhotnět.

„Vakcinační variantu“ však podle sdružení SMIS nelze vyloučit a je třeba se jí podrobně zabývat. Důvodem jsou podle sdružení data vydaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Datová sada, kterou analyzovali, obsahuje porody až do konce roku 2023, z čehož lze zjistit počet dětí narozených ženám ve věku 18–39 let a rozdělit tyto ženy na očkované a neočkované proti onemocnění covid-19, píše SMIS.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy