Protože si v několika posledních příspěvcích připomínáme zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá, dovolím si v tomto příspěvku připomenout stručně historii jedné z nich, Nových Oldřůvek.

Nové Oldřůvky, německy Neudorf, se nacházely nedaleko řeky Odry u silnice z Budišova nad Budišovkou do Barnova v nadmořské výšce 485 m. První písemné zmínky o obci pochází z listiny biskupa Bohuše ze Zvole z roku 1456, kdy byla uváděna jako Neu-Ulrichsdorf. Ač obydlena většinově německým obyvatelstvem, i za Rakouska-Uherska byla uváděna také pod českým názvem Nová Ves.

play_fill

Obec náležela ke statku v Budišově a měla nejpříznivější půdní i klimatické podmínky ze všech libavských obcí, což vyplývalo z její polohy. Pěstoval se tady nejen len nebo brambory, ale i obiloviny a pícniny. K obci patřil také Novooldřůvský mlýn (Neudorfelmühle), u kterého stála až do poloviny 19. století ještě pila.

V obci působil hasičský spolek, byl tady i hostinec a obecná škola. Četnický okrsek se nacházel v nedalekých Rudoltovicích. Filiální kostel sv. Jana Křtitele se připomíná již od roku 1591, znovu byl vystavěn roku 1784 a spadal pod faru ve Starých Oldřůvkách (Altendorf).

První pevný most v této oblasti

V roce 1910 měla obec 217 obyvatel, v roce 1930 zde stálo 42 domů a žilo 248 lidí, z toho pouze jeden Čech. Nové Oldřůvky zanikly na začátku padesátých let 20. století. Nedaleko nich se nachází železobetonový most přes řeku Odru z roku 1908. Jedná se o první pevný most v této oblasti.

Oproti Novým Oldřůvkám měly ty Staré vlastně štěstí. Novoosídlenci přicházející z celé Moravy i Slovenska tady mohli i po roce 1945 zůstat, protože vytýčená hranice Vojenského újezdu Libavá Staré Oldřůvky sice těsně, ale minula. Historie obce sahá až do 13. století a patří tak mezi nejstarší obce na Budišovsku. Lidi sem odnepaměti lákaly nejen příznivé klimatické podmínky, ale především nerostné bohatství.

V okolí se těžilo stříbro, olovo, z hornin hlavně břidlice. K obci náležely dokonce dva břidlicové lomy. Po zrušení budišovského feudálního statku připadly Staré i Nové Oldřůvky v roce 1850 k soudnímu okresu Libavá a hejtmanství Šternberk, od roku 1911 k hejtmanství Moravský Beroun. Po druhé světové válce byla většina německého obyvatelstva i ze Starých Oldřůvek odsunuta. Při správní reformě v roce 1949 byly obě obce připojeny k okresu Vítkov.

Z Nových Oldřůvek však byli i noví osídlenci v té době již vystěhováváni a v roce 1952 se obec stala administrativně i geograficky součástí vojenského újezdu. Staré Oldřůvky byly v roce 1960 připojeny k okresu Opava a dnem 1.1. 1976 se staly místní částí města Budišov nad Budišovkou a jsou jí doposud.

Většina fotografií v galerii pochází z letošního února a ukazuje zajímavou cestu vedoucí od kostela ve Starých Oldřůvkách k zaniklému břidlicovému lomu „V zátočině“ a dále pak proti proudu Odry až k soutoku s Podleským potokem.

Proti jeho proudu pak pokračuje až do další místní části Budišova, do Podlesí. Tady stojí za návštěvu zcela určitě Relax Penzion Schönwald, za zastávku pak mimo jiné vysoký kovaný kříž v místě zbořeného kostela nebo krásná budova starého vodního mlýna. Kolem něj to zpátky do Starých Oldřůvek už není nijak daleko.

Několik fotografií z minulého roku ukazuje také zmiňovaný železobetonový most v Nových Oldřůvkách a zbytky dříve rozlehlé stavby Novooldřůvského mlýna.

Pohyb v lokalitě podléhá pravidlům

Je třeba připomenout, že pohyb v tomto prostoru podléhá přísným pravidlům a povolením. Část území je přístupná v době víkendů a státních svátků, kraj kolem Nových Oldřůvek je ale přístupný jen výjimečně, například v rámci akce Bílý kámen. Vždy je však třeba dbát zvýšené opatrnosti a řídit se pokyny správy VÚ.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy