Nová administrativa pravděpodobně bude pro cla. Diskuze se posunula od otázky, zda jsou cla nezbytná, k tomu, jak je nejlépe realizovat.

Analýza zpráv

Bez ohledu na to, kdo v listopadu obsadí Bílý dům, cla na Čínu zůstanou. To je konsenzus ve Washingtonu, přestože demokraté a republikáni k tomuto tématu přistupují odlišně. Zároveň stále probíhá debata o tom, kdo za cla zaplatí.

Trumpova administrativa zavedla cla na čínské zboží v hodnotě více než 300 miliard dolarů jako odpověď na řadu nespravedlivých obchodních praktik, včetně krádeže duševního vlastnictví.

Administrativa Bidena a Harrisové všechna tato cla ponechala v platnosti a v květnu navíc zvýšila sazby na zboží v hodnotě 18 miliard dolarů, včetně elektromobilů, solárních panelů, zdravotnického vybavení, lithiových baterií, oceli a hliníku.

Obě administrativy využily cla k vyrovnání podmínek pro domácí výrobce, jelikož Čína zaplavuje americký trh nadměrnou produkcí za nízké ceny. Bez těchto opatření by podle jejich názoru domácí průmysl nadále ztrácel tržní podíl a snižoval počet pracovních míst. Srpnový průzkum washingtonského think-tanku CATO Institute ukázal, že většina republikánů i demokratů podporuje cla uvalená jejich vlastní stranou, ale ne ta od strany druhé.

Bývalý prezident Donald Trump opakovaně během kampaně prohlásil, že zvýší cla na čínské zboží na 60 % a zavede alespoň 10% cla na zboží dovážené z jiných zemí.

Během projevu 5. září v Economic Club of New York přičítal ochranné celní politice zásluhu na „otevírání vyššího a lepšího osudu“ pro Američany.

„Musíme se starat především o náš vlastní národ a jeho průmysl,“ prohlásil Trump a zmínil přitom sazby cel „vyšší, než o kterých lidé slyšeli v minulosti“.

Stanovisko viceprezidentky Kamaly Harrisové k celním opatřením není tak zřejmé, ale cla pravděpodobně zůstanou zachována, pokud bude pokračovat v politice současné administrativy. Očekává se, že administrativa v nejbližších dnech oznámí konečné rozhodnutí o clech, které bylo původně naplánováno na konec srpna.

Cla jsou „klíčovou součástí řešení“, pokud jsou využívána společně s dalšími obchodními a průmyslovými politikami, které umožňují domácí investice do strategických odvětví, uvedl Nick Iacovella, výkonný viceprezident organizace Coalition for a Prosperous America (Koalice pro prosperující Ameriku), která zastupuje výhradně výrobce s produkcí ve Spojených státech.

„Země po celém světě začínají rozpoznávat, že nadměrná kapacita Číny má vážné negativní dopady na jejich průmyslovou kapacitu. Takže podnikají kroky, jako jsou ty americké, a zavádějí cla na čínské zboží,“ zmínil Iacovella pro Epoch Times.

„To bude pokračovat, ať už budeme mít ve vedení Trumpa, či Harrisovou.“

Kdo zaplatí za cla?

Když Trumpova administrativa v roce 2018 uvalila cla na čínské zboží, byla mezi ekonomy nepopulární. Tradiční teorie volného obchodu považuje cla za tržní deformaci, která snižuje konkurenci a efektivitu trhu a zpomaluje ekonomický růst. Z tohoto pohledu také cla zvyšují maloobchodní ceny, což efektivně snižuje čistý příjem spotřebitelů.

Erica Yorková, přední ekonomka organizace Tax Foundation, která dohlíží na daňovou politiku, uvedla pro Epoch Times, že skutečnost, že náklady na cla mohou sdílet různé skupiny – vývozci, dovozci a maloobchodní spotřebitelé – „nemění nic na tom, že cla jsou celkově politikou, která snižuje příjmy a výkonnost ekonomiky“.

Podle její analýzy sníží cla zavedená Trumpovou a Bidenovou administrativou v dlouhodobém horizontu hrubý domácí produkt o 0,2 % a zaměstnanost o 142 000 pracovních míst na plný úvazek.

Koalice pro prosperující Ameriku, která prosazuje cla na čínské zboží, uvádí, že čistý dopad cel je pro mnohé analýzy příliš složitý. Organizace zkoumala specifický případ praček, na které byla cla uvalena od roku 2018 do února 2023.

Obchodní organizace dospěla k závěru, že cla na pračky vytvořila více než 2 000 nových pracovních míst ve firmách vlastněných Korejci, které otevřely továrny v USA. Studie také zjistila, že po počátečním zvýšení maloobchodních cen o 12 % během prvních šesti měsíců se cena po 14 měsících vrátila na úroveň před zavedením cel.

Paula Mintsová, hlavní analytička SPV Market Research, výzkumné firmy specializující se na solární průmysl, informovala, že cla mají na různé sektory různý dopad.

Podle jejích slov by americká výroba v jejím odvětví bez cel na Čínu neexistovala. Čína totiž ovládá více než 90 % globálního dodavatelského řetězce. Trumpova administrativa uvalila 25% clo na solární články a prezident Joe Biden ho zdvojnásobil.

„Začínáme mít domácí průmysl. Teprve nyní se nám začíná formovat. Je to díky clům, výrobním pobídkám a pobídkám na využívání domácího obsahu souvisejícím se stranou poptávky,“ podotýká Mintsová pro Epoch Times.

Podle ní nyní cla fungují společně s pobídkami pro výrobce, aby se usadili v USA.

„Bidenova administrativa je využila k vyrovnání podmínek,“ míní Mintsová.

William Lee, hlavní ekonom Milkenova institutu, ekonomického think-tanku se sídlem v Kalifornii, se označuje za „jednoho z mála ekonomů, kteří nepovažují cla za tak špatná“.

Podle něj má reálný trh, na rozdíl od ideálního světa, kde je volný obchod nejlepší řešení, své deformace, jako jsou vládní dotace. Pokud jsou cla správně využívána, mohou být další deformací, která věci napraví.

Cla přicházejí s náklady, protože zvyšují ceny pro americké dovozce a spotřebitele, konstatuje Lee.

Nicméně „strategická potřeba převažuje nad náklady“, poznamenává pro Epoch Times.

„Strategická potřeba mít diverzifikovaná odvětví v některých sektorech, jako jsou vysoce technologická odvětví, se po pandemii covidu-19 stala nesmírně důležitou,“ myslí si Lee.

Nyní, když se demokraté a republikáni shodují na politickém cíli bezpečných a spolehlivých dodavatelských řetězcích, Lee se domnívá, že cla „budou využívána mnohem strategičtějším způsobem“.

To zahrnuje vytváření souvisejících domácích pobídek na ochranu strategických odvětví, místo aby se cla používala pouze k zachování pracovních míst v klesajících sektorech. Rovněž to zahrnuje využití příjmů z cel k odškodnění skupin, které utrpí výrazné ztráty kvůli zvýšení cen, které celní opatření způsobila.

Rozdíly mezi Trumpem a Harrisovou

Ačkoli se obě politické strany shodují na tom, že cla na Čínu by měla být používána k potlačení jejích dumpingových praktik, jejich politiky a přístupy se mohou stále lišit.

Mintsová uvedla, že Trumpova administrativa vnímala cla „odvetným a agresivním způsobem“, což by se přeneslo i do jeho druhého funkčního období.

Myslí si, že Trumpova administrativa nevěřila, že cla ovlivňují spotřebitele, zatímco Bidenova administrativa tvrdí, že zvyšují náklady pro kupující.

Lee tvrdí, že podle něj demokraté více směřují vládní pokyny k tomu, kam jdou peníze z celních pobídek a jak se využívají, zatímco republikáni dávají podnikům větší volnost. Flexibilita bez požadavků na produkci však podle něj nemusí pomoci americké konkurenceschopnosti.

Podle něj je klíčové, aby lidé věděli, že cla a s nimi spojená ochrana jsou dočasné. Pokud další administrativa zjistí, že cla škodí určitým skupinám spotřebitelů nebo podnikům, měla by část příjmů z cel využít k tomu, aby tyto skupiny kompenzovala.

Derek Scissors, hlavní ekonom výzkumné firmy China Beige Book a přední expert ve washingtonském think-tanku American Enterprise Institute, také pozoruje dva odlišné přístupy.

„Postoj [Bidenovy] administrativy se zdá být takový, že cla jsou potřebná kvůli chování Číny, zatímco Trump je využíval jako vyjednávací nástroj,“ dodává Scissors pro Epoch Times.

Podle něj dává přednost kvótám před clem, protože kvóty se „více přímo zaměřují na obavy z čínského vykořisťování a závislosti Ameriky“.

„V dodavatelských řetězcích by kvóty měly podobu limitů podílu na výrobě, které by se zaměřovaly na čínskou účast, místo aby cílily na všechny výrobce,“ objasňuje Scissors.

Iacovella se domnívá, že druhá Trumpova administrativa by „šla dále v oblasti cel a průmyslové politiky než administrativa Harrisové“, protože Trump „má lepší porozumění hrozbě ze strany Číny“.

Podle něj je nyní však důležité, že debata o clech se přesunula od otázky, zda jsou nutná, k tomu, jak je nejlépe realizovat.

„Myslím, že je velmi důležité, aby si všichni uvědomili, že bez ohledu na to, kdo se stane prezidentem, bude to proclařská administrativa,“ uzavírá Iacovella.

K článku přispěl John Haughey.

–ete–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy