Slunce se pomalu začne objevovat nad obzorem a skupinka dobrovolníků vyráží do vysoké trávy na jarní louce. Dobrovolníci mají jediný úkol, prohledat co největší plochu a když tam najdou srnče, přemístí pak mládě do bezpečí. Nadšence sdružuje na jihu Čech iniciativa Stop sečení srnčat, která spolupracuje se zemědělci a myslivci a do příští sezony shání už nyní nejen další „chodce“ ale hlavně piloty dronů.

Také tento příběh, který redakce vybrala do seriálu Dobrá duše Deníku, svědčí o tom, že dobrovolnictví může mít mnoho podob. Pavla Benettová z Českého Krumlova byla před lety svědkem, jak zahynulo při senoseči mladé srnče. To ji přivedlo k aktivitě, která mladé ženě už přes deset let zaplňuje mnoho dnů v roce a nejen v jarních měsících.

Hledající srna

„Na začátku byl můj osobní traumatický zážitek s nálezem posečeného srnčete. Před sečí jsme viděli na louce srnu, jak se schovává ve stínu a kojí své mládě. Druhý den začal na louce pracovat traktor. S partnerem jsme neviděli žádné myslivce, tak jsme se sami amatérsky snažili porost projít. Nic jsme bohužel nenašli. O to horší bylo odpoledne, kdy jsme viděli, jak se slétají dravci k mrtvolce. Na místě jsme našli srnče, které muselo zemřít trýznivou smrtí, mělo přesekané běhy,“ vzpomíná Pavla Benettová.

Zemědělci potom odstranili tělo, ale vrátila se srna a své mládě hledala. „Vracela se asi pět dní ráno i večer, pořád ho hledala a pískala, byl to smutný pohled a tragický zážitek, který mnou otřásl. To byl prvotní impuls k aktivitám ve prospěch srnčat a dalších mláďat. Přes skupinu na sociální síti Zachraň zvíře před sekačkou jsem se spojila s ostatními aktivními lidmi a od té doby se snažíme s tímto problémem něco dělat,“ říká Pavla Benettová.

„Dala jsem spolu s dalšími dobrovolníky dohromady pracovní skupinu STOP sečení srnčat a spustili jsme webovky a petici pro ministra. Během dvou let jsme pod petici nasbírali skoro 24 000 podpisů. V současnosti už je to několik let, co jsou naše webové stránky v provozu. Zároveň jsem se chtěla v této problematice více dovzdělat, a tak jsem se přihlásila do mysliveckého kurzu. Poznala jsem potřebnou biologii zvěře a současně i související legislativu,“ naznačuje Pavla Benettová, že se problematice věnuje opravdu důkladně. Ochrana srnčat pro ni navíc nebyla úplně novým krokem neznámým směrem.

Nebezpečná schovávačka

„Od malička jsem chtěla pracovat se zvířaty,“ říká Pavla Benettová, jejíž profesní život je ale nakonec zaměřen jinak. Vystudovala historii umění, provází po jihočeských památkách a překládá. Ochraně srnčat se věnuje jako koníčku, ale na odborné úrovni.

K dlouholetým členům skupiny dobrovolníků patří třeba také Eva Tomášková z Kamenného Újezdu. Mezi ochránce srnčat přivedla i manžela. „Jsem holka z hájovny, absolventka mysliveckých zkoušek. Doma jsme byli vedeni k ochraně přírody a teď jsem získala i manžela. Je pilotem dronu. V ochraně přírody jsem se angažovala vždycky,“ uvedla členka spolku Stop sečení srnčat.

Činnost iniciativy se stále vylepšuje. Díky příspěvkům dárců a sponzorů se například podařilo koupit i drony, s nimiž je hledání mláďat v lukách snazší a účinnější, než jen pouhé procházení v rojnici. A postupně se iniciativě daří získávat jako partnery i členy dalších a dalších mysliveckých sdružení. „Postupně navazujeme komunikaci. Na začátku byly i honitby, kde myslivci byli proti. Když jsme ale ukázali, že to má efekt, postoj myslivců se změnil. Dnes už si i mnozí myslivci pořídili vlastní drony,“ uvádí Pavla Benettová příklad toho, jak se časem daří posilovat ochranu mláďat. A nezůstává jen u práce v terénu a shromažďování příspěvků, které se využívají na drony nebo jiné vybavení. Pavla Benettová jedná i s poslanci o legislativních změnách nebo s různými institucemi o možnostech dotační podpory pro myslivce a zemědělce na drony.

I v minulosti sice platila různá doporučení pro myslivce a zemědělce, jak chránit mláďata, a nejen srnčí zvěře, při jarní senoseči. Ohroženi jsou i zajíci nebo různí ptáci. Mají smůlu v tom, že před přijíždějícím žacím strojem jim instinkt velí přikrčit se a schovat v trávě… Jenže to jim bohužel záchranu nepřinese. A není v silách myslivců procházet desítky hektarů před sečí a mláďata vyhánět a například různé plašiče užívané v minulosti na zemědělských strojích měly také problematickou účinnost. Kvůli výše zmíněným zvířecím instinktům.

Zachráněných srnčat přibývá

Proto řada zemědělců a myslivců ráda s dobrovolníky spolupracuje a počet honiteb, kde se procházejí louky s iniciativou Stop sečení srnčat před sečí stále roste. Stejně jako počet zachráněných zvířat. „Obecně se ta situace zlepšuje,“ těší Pavlu Benettovou. S iniciativou spolupracují myslivci i velké zemědělské podniky nebo malí sedláci, kteří sečou třeba jen pět hektarů luk. „Aktuálně spolupracujeme s padesáti honitbami,“ říká Pavla Benettová a doplňuje, že každý rok se přidávají další.

Před lety se povedlo zachránit několik desítek mláďat za sezonu. Vloni už se tohle číslo přehouplo přes tisícovku! V roce 2020, kdy ještě neměli drony a louky procházeli jen pěšky, zachránili nadšenci přes osmdesát srnčat, vloni už jich před noži sekaček uchránili kolem 1100 a letos také. Životy mláďat si mohou na své konto připsat dobrovolníci-pěšáci společně s piloty dronů z Krumlovska, Kaplicka a také Budějovicka. Tam všude iniciativa působí. Velký zlom přišel se zmíněným používáním dronů. „V roce 2021, jsme postupně pořídili dva drony a zachránili přes dvě stě srnčat, o rok později téměř pět stovek a vloni přes tisíc,“ shrnula Pavla Benettová,

Piloty shánějí napříč republikou

Srnčata, která se vystopují, se v rukavicích a na podnosu z trávy dávají do krabic nebo pod koše. Aby se z nového místa nevracela na původní, jak jim velí instinkt. Kdyby se mláďata jen odnesla, za chvíli budou zpátky v nebezpečné zóně. Dobrovolníci nebo myslivci po dosečení vypouští mláďata na kraji louky! V remízku nebo pod keřem, aby srnče ještě nesežral dravec. Matka si pak mládě najde.

play_fill

Velkým úkolem pro příští sezonu je sehnat do řad dobrovolníků více pilotů dronů. „Stále hledáme další piloty do našeho týmu. Potřebovali bychom je jak tady u nás, ale hledají je i další terénní skupiny, například kolem Sušice a Horažďovic, u Mladé Boleslavi, v okolí Úštěka,“ říká Pavla Benettová s tím, že piloty hledají všude. „Dáváme dohromady databázi pilotů, potřeba pomoci je po celé republice. Někde mají myslivci dron a potřebují střídání, někde jsou lokální skupiny dobrovolníků s drony, kterým také chybí piloti,“ vysvětluje Pavla Benettová a dodává, že jejich skupina je schopná propojit dobrovolníky s myslivci a zemědělci i v jiných částech kraje nebo republiky. Bližší podrobnosti lze najít na webové adrese https://stopsecenisrncat.cz/aktualne/ a zájemci mohou počítat s tím, že budou i zdarma zaškoleni.

Hlavní je chuť pomoci

Jestli nemáte licenci ani dron, nevadí, hlavní je ochota přivstat si a chuť se přidat k těm, co před sekačkami bezbranná mláďata zachraňují. „Všechny, kteří mají zájem pomoci, zaučíme, zaškolíme, pomůžeme s licencí, u nás lítají mladí i starší, holky kluci, v sezóně se vstává brzy a lítá se dokud není úplné horko a termovize už neukazuje, takže potřebujeme buď ranní ptáčata nebo někoho, kdo alespoň jednou týdně vstane a na tu louku jede, prostě kvůli srnčatům. Na druhou stranu vidíme nespočet východů slunce, jsme v přírodě a ještě tím pomáháme, myslivcům a zemědělcům,“ popisuje činnost dobrovolníků Pavla Benettová. Není ani nutné absolvovat celou sezonu. Stačí jen několik dnů, aby se mohli třeba piloti dronů mezi sebou lépe vystřídat.

play_fill

Za svou činnost ve prospěch srnčat i ostatní aktivity získala Pavla Benettová pro rok 2024 i nominaci v anketě Žena Českokrumlovska, kde byla mezi třemi finalistkami.

Hledáme Dobré duše

Máte i vy ve svém okolí člověka, jehož příběh by slušel stránkám Deníku.cz? Dejte nám o něm vědět. Popište nám do zprávy, jak pomáhá a v čem je mimořádný. A nezapomeňte uvést jeho jméno a kontakt (telefonní číslo, případně adresu).

Pište na adresu [email protected].

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy