Věci nalezené na nečekaných místech – mohou to být poklady z jiných dimenzí?

Zajímavosti

Věci nalezené na nečekaných místech – mohou to být poklady z jiných dimenzí?

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.pexels.com

Na podzim roku 1972 chytil George Dean z anglického Bactonu při rybolovu tresku, v jejímž žaludku objevil velmi starou bronzovou minci. Archeologové z nedaleké univerzity, jimž tento nález ukázal, vyslovili názor, že jde o římskou minci ze 4. století.

Co víme o jiných dimenzích?

Její hodnota byla odhadnuta na více než dvě stě liber. Jak se však dostala tato drahocenná mince do žaludku ryby, staré jen několik let, která navíc vyhledává potravu téměř výhradně těsně pod vodní hladinou? Těžko ryba prohledávala dno, aby se tam zmocnila pro ni naprosto nestravitelné mince, spočívající v bahně. Jaké tedy existuje vysvětlení? Nemohlo tomu být tak, že mince v době římské říše nějakému obchodníkovi vypadla z ruky v pravém slova smyslu „do prázdna“ – do světa někde za hranicemi našeho pozemského rozměru? Co vlastně opravdu víme o skutečných souvislostech a vztazích mezi naší a nám nadřazenou realitou, o možných skulinách a tranzitních kanálech ve čtyřrozměrném univerzu?

V džungli se objevil automobil

Příležitostně se objevují i mnohem větší předměty na místech, kde by je nikdo ani ve snu nečekal. V šedesátých letech našli domorodci uprostřed neprostupné džungle v Nové Guineji automobil. Skupina evropských vědců se vypravila na místo nálezu, aby přišla této neuvěřitelné zprávě na kloub. Asi 25 kilometrů od pobřeží expedice skutečně našla zbytky francouzského nákladního automobilu z roku 1961. Do tohoto klimatického pekla nevedla žádná cesta, tato oblast ostatně nebyla tehdy ani zmapována.

Záhadné výpočty spadly z nebe

Dr. Petr Windler, který výpravu vedl, nedokázal vysvětlit, jak se tam tehdy poměrně nový model vozu vůbec mohl dostat. I terénní landrovery často selhávají při průjezdu i méně bujnou džunglí, než byla v této lokalitě. Nález prostě a jednoduše nešlo nijak vysvětlit.

Ještě záhadnějším dojmem působí zážitek pana Hilla, majitele rozhlasové stanice v North Greenbushi nedaleko New Yorku. Ten 24. července 1973 odpoledne vyšel ze dveří svého rozhlasového studia, aby se trochu nadýchal čerstvého vzduchu. V tu chvíli si povšiml, že v určité vzdálenosti padá cosi z oblohy. Dohlednost byla vynikající, široko daleko neletělo žádné letadlo. Sledoval, jak se objekt snesl k zemi a vydal se na „místo přistání“, aby zjistil, oč vlastně jde. Dorazil tam právě včas, aby si nikým neviděn mohl předmět odnést: šlo o silný svazek papírů, obsahujících složité matematické výpočty. Odesílatel nebyl uveden.

Záhadný původ vědeckých podkladů nedopřával Hillovi klidu. Poprosil řadu univerzitních pracovníků o fundované stanovisko k tomuto nálezu. Po důkladné analýze mu odborníci sdělili jenom to, že tajuplné výpočty se týkají „světla“, které „se dostává mimo fázi, a tím sebe samo ruší“…

Nesmírně složité výzkumné podklady, které vítr přivál odnikud, se snesly nedaleko města. Odkud pocházely? Hill vznesl příslušné dotazy u Amerického úřadu pro letectví, Národní meteorologické služby, FBI a personálu kontrolní věže na letišti v Albany. Nikdo nebyl schopen poskytnout sebemenší informaci, nikdo nepostrádal očividně vzácné a jedinečné podklady.

Proč se objevily právě v odlehlé oblasti? Pocházely snad z jiné doby a nebyly tak pro tehdejší vědce ještě nesrozumitelné?

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy