Komentář

Čínská ekonomika se ocitla na pokraji katastrofy. Makroekonomické síly rozkládají její rozvoj rychleji, než si většina lidí uvědomuje nebo dokáže představit.

A co víc, hospodářský pád Číny už nelze zakrýt oficiálními statistikami ani prohlášeními čínského komunistického vůdce Si Ťin-pchinga a nelze jej vyřešit přes noc nějakým dekretem.

Ekonomický obraz zdaleka není příznivý.

Pochybné HDP

Míra růstu HDP, kterou Komunistická strana Číny (KS Číny) a ekonomové po celém světě oslavovali jako důkaz životaschopnosti modelu státního kapitalismu, je již nejméně deset let nepravdivá. I v posledních letech, kdy Evropa a Spojené státy sotva dosahovaly dvouprocentního růstu, Peking opakovaně hlásil růst kolem pěti procent – naposledy ještě v prvním čtvrtletí roku 2025.

Jak je to možné?

Uvědomme si, že čínský realitní sektor, který tvořil až 30 procent ekonomiky, nadále kolabuje. Ceny nemovitostí klesají již více než 22 měsíců v řadě.

Evropa, druhý největší obchodní partner Číny, stagnuje. Obchod se Spojenými státy, největším exportním trhem Číny od roku 2018, klesá. Činil 21,6 procenta z celkového amerického dovozu a klesl na 13,4 procenta v roce 2024. Do budoucna lze očekávat, že cla tento pokles ještě urychlí.

Pokud máte exportně orientovanou ekonomiku a pokud vaši dva největší obchodní partneři stagnují nebo klesají – odkud má přijít růst?

Přesně nad tím se zamýšlejí i výzkumníci z Chicagské univerzity. Odhadují, že skutečné HDP Číny může být až o 60 procent nižší, než uvádějí oficiální zprávy.

Statistika, korupce a makroekonomické síly

Pravda je, že tempo růstu a další oficiální statistiky z Číny nejsou příliš důvěryhodné. Od nezaměstnanosti a mezd po údaje o populaci – oficiální obraz „prosperující Číny“, který Peking desítky let úspěšně prezentoval světu, se nejen rozpadá, ale už zcela ztrácí svou podobu. V systému založeném na politické loajalitě a korupci místo tržních principů je zkreslování čísel běžnou praxí, která je klíčová pro legitimitu KS Číny.

Jenže kromě korupce, podvodů a falešných statistik čelí Čína čtyřem klíčovým makroekonomickým silám, které její ekonomiku tlačí ke dnu: deflaci, devalvaci, utlumené poptávce a depopulaci. Tyto jevy nejsou izolované, ale často se překrývají a vzájemně tak zesilují svůj dopad.

Deflační spirála

Jak bylo uvedeno, kolabující realitní sektor je hlavním důvodem klesajících cen, ale zdaleka ne jediným. Když dělníci protestují kvůli nevyplaceným mzdám, znamená to také méně peněz v oběhu a nižší domácí spotřebu. V kombinaci s problémem nadvýroby je pokles poptávky oproti nabídce ještě výraznější.

S tím, jak tyto ekonomické podmínky přetrvávají, domácí spotřeba dále klesá a mezi spotřebiteli roste strach a cynismus. Ani státní dotace na podporu výdajů spotřebitelů nefungují podle očekávání.

Devalvace, slabá poptávka a popírání reality

Při deflaci by se měla zvyšovat kupní síla měny, protože nižší ceny znamenají větší hodnotu peněz. Jenže čínský jüan naopak na hodnotě ztrácí. Mimo jiné i kvůli stimulačním opatřením Čínské lidové banky. Tato opatření v minulosti fungovala, ale tentokrát již nestačí.

Opět se ukazuje, že nadprodukce továren a realitního sektoru není řešením, jak tomu bývalo dříve. Oba sektory vyrábějí více, než trh požaduje, což tlačí ceny dolů a snižuje firemní zisky i mzdy.

Stimulace navíc devalvuje měnu, což činí zboží pro čínské spotřebitele méně dostupným navzdory klesajícím cenám. Jinými slovy, ceny klesají, zisky firem mizí a národní měna ztrácí hodnotu.

Otázkou zůstává, jak dlouho tuto situaci vydrží čínští spotřebitelé – a jak dlouho ji dokáží popírat čínští politici.

Depopulace jako zásadní problém

Zkreslování statistik je v Číně endemickým jevem – a platí to i pro údaje o počtu obyvatel. Provincie a místní úřady uvádějí vyšší počty obyvatel, aby od centrální vlády získaly více prostředků na školství, důchody a další výhody.

Některé odhady hovoří o populaci nižší než 1,3 miliardy. Jiné tvrdí, že je číslo ještě nižší, ale ověřit to je složité.

Ať je skutečný počet obyvatel jakýkoli, dopad rychlého a nevratného úbytku populace je zničující.

Navzdory nedávné politice KS Číny ke zvýšení porodnosti se kulturní klima v zemi změnilo. Stárnoucí populace a nezájem mladých žen o zakládání rodin činí z pekingské „prorodinné“ politiky bezzubé gesto. Přidejme k tomu klesající příjmy, nižší počet sňatků, méně žen v plodném věku a prakticky nulovou imigraci – a problém depopulace vrhá na ekonomickou budoucnost Číny velmi temný stín.

Jak má růst spotřeba domácností, když reálný počet spotřebitelů klesá?

Bez východiska

Čínská ekonomika bude nadále zpomalovat, vzhledem k tomu, že je zatížena stárnoucí populací a klesající pracovní silou. Země se ocitá ve smrtící pasti klesajících mezd, vysoké nezaměstnanosti, devalvace měny a rychlého stárnutí obyvatelstva, což čínský trh činí čím dál zranitelnějším a méně perspektivním.

Jak chce KS Číny zvýšit spotřebu a příjmy obyvatel? Odpověď zní: nemůže.

Zahraniční investoři a firmy již z Číny odcházejí v rekordním množství – a tento trend se nezastaví, dokud se podmínky budou dále zhoršovat. Strana dnes ovládá větší část ekonomiky než kdy dřív, ale žádné skutečné řešení nemá.

Ekonomický kolaps Číny je reálný, komplexní, nevratný a nebezpečný.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.

–ete–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy