Volby v číslech: Kde mají nejstarší a nejmladší zastupitele, kolik uspělo žen

Aktuálně

Volby v číslech: Kde mají nejstarší a nejmladší zastupitele, kolik uspělo žen

Krajské a senátní volby 2024

Volby do krajských zastupitelstev

Volby do Senátu

Aktuální volebni dění najdete zde

Ve volebním speciálu Deníku naleznete pohromadě všechny důležité informace

Účast

32,9 procent voličů ze třinácti krajů přišlo letos vhodit svůj hlas do volebních uren. Volební účast byla druhá nejnižší v historii, méně lidí přišlo k volbám pouze v roce 2004. Před čtyřmi lety přitom v krajských volbách odevzdalo své hlasy téměř 38 procent voličů. Volební komise napočítaly o 2540 obálek méně, než vydaly, dalších skoro šestadvacet tisíc hlasů bylo neplatných. Na složení krajských zastupitelstev se tak podílelo 2 382 422 lidí.

Nejvyšší účast u letošních krajských voleb zaznamenaly volební komise v obci Kaničky na Domažlicku, kde svůj hlas do urny vhodilo 89,7 procenta voličů. Naopak nejméně lidí, pouhých 8,8 procenta, volilo v povodněmi postižené obci Zátor na Bruntálsku.

Oproti volbám před čtyřmi lety volební účast poklesla asi o pět procentních bodů. Největší pokles mezi krajskými volbami v roce 2020 a 2024 zaznamenaly okresy Praha-západ a Praha-východ. V okrese Opava, který byl v nedávné době také těžce zasažen povodněmi, klesla volební účast oproti minulým volbám jen o 0,7 procentního bodu, což je druhý nejnižší pokles mezi českými okresy hned po Znojmě.

Nejvyšší účast z krajů zaznamenal Jihočeský kraj. K volbám se tam dostavilo 36,7 procenta voličů. Stejně jako v minulých volbách přišlo odvolit nejméně lidí v Ústeckém kraji, a to pouhých 28,1 procenta obyvatel.

I přes nepříznivou povodňovou situaci se podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) volby povedlo uspořádat ve všech volebních místnostech po celém Česku. „Srdečně bych chtěl poděkovat všem, kdo volby uspořádali v této těžké době, především v regionech, kde to bylo obzvlášť obtížné, kde lidé měli jiné myšlenky, kde zachraňovali svůj majetek, vysoušeli své domy a podobně,“ řekl ministr po vyhlášení výsledků voleb.

Věkové složení

Zatímco průměrný věk kandidáta voleb do zastupitelstev krajů byl 49,8 roku, úspěšní kandidáti jsou v průměru o necelý rok starší. Nejstarší zvolené zástupce bude mít, stejně jako před čtyřmi lety, Karlovarský kraj. Průměrný zastupitel tam má více než 54 a půl roku. Nejmladší zastupitelstvo naopak zasedne v Libereckém kraji. Věkový průměr tam dosahuje 49,1 roku. Zastupitelstvo s průměrným věkem pod padesát let zvolili také Jihomoravané a voliči na Vysočině.

Nejmladších osmnáctiletých kandidátů bylo celkem šestadvacet, oni ani o rok starší adepti se však do žádného zastupitelstva nedostali. V nejstarší věkové kategorii nad sedmdesát let kandidovalo téměř 550 lidí, zvoleno jich bylo pouze sedmnáct. Nejstarším kandidátem letošních voleb se stal devadesátiletý předseda svazu seniorů Bohumil Petrach (SOCDEM). Od obyvatel Karlovarského kraje získal pouhé tři přednostní hlasy.

Více než 39 procent zvolených byli kandidáti ve věku 50-59 let, zhruba tři z deseti zvolených pak spadali do kategorie mezi čtyřiceti a padesáti lety. Nejstarším zvoleným zastupitelem je šestasedmdesátiletý náměstek hejtmana Plzeňského kraje Vladimír Kroc (ANO). Svým věkem tak dorovnal doposud nejstaršího Františka Čubu, který byl zvolen v roce 2012 ve Zlínském kraji. Nejmladší členkou zastupitelstva se stala dvacetiletá studentka Tina Honsejková (SPOLU pro Liberecký kraj – ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a překonala tak dosavadní nejmladší zastupitelku Terezu Hyťhovou, která v roce 2016 kandidovala na Ústecku.

Ženské a mužské tváře

Stejně jako v předchozích letech se na kandidátních listinách objevovali především muži. Z 8 269 kandidátů bylo 5 898 pánů. I přes to, že do zastupitelstev krajů kandidovalo více žen než v roce 2020, nově zvolených zastupitelek je o čtyři méně, tedy 145. Celkem tak zastupitelky tvoří 21,2 procenta všech zvolených kandidátů.

Podíl žen v politice je v porovnání se zbytkem Evropy stále podprůměrný. Podle lídryně Pirátů v Jihomoravském kraji Jany Holomčík Leitnerové se ženy musí potýkat s nástrahami, které většina mužů řešit nemusí. „Jde třeba o nerovné rozdělení péče o domácnost a rodinu, která mnohdy dopadá ve větší míře na ženy. Nebo nevybíravé komentáře na vzhled ženy a hodnocení jejích názorů a politických kroků skrze tuto optiku,“ uvedla místopředsedkyně Pirátů pro e15.

Po neúspěchu strany v krajských volbách Jana Holomčík Leitnerová k poslednímu září opustí vedení strany. Oznámila to v neděli. „Měla jsem jako členka předsednictva v gesci právě volby a kampaně, spojila jsem s nimi svůj mandát a deklarovala, že v případě neúspěchu skončím,“ vysvětlila.

Mezi mužskými zástupci je nejvíce zvolených Jiřích (43), Janů (41), Pavlů a Petrů (obě jména po 34 zástupcích). Zvolené ženy se nejčastěji jmenují Jana (12), Petra (7) a po pěti zastupitelkách mají ženy se jmény Jitka, Markéta, Michaela a Monika. Nechybí ani netradiční jména jako Drago, Edvard, Kamal nebo Sieglinde.

Vysokoškolsky vzdělaní zastupitelé

Bez titulu do kandidátky vstoupilo té­měř 1 100 kandidátů, tedy zhruba třináct procent. Z nově zvolených zastupitelů pak nemá titul 147 osob, tedy více než pětina. Nejčastěji mají úspěšní kandidáti titul inženýrský (242 osob) nebo magisterský (189 osob). Nejčastější neakademický profesní titul je pak MBA (Master of Business Administration), který získalo 61 krajských zastupitelů. Zvoleni byli také tři profesoři, devět docentů nebo brigádní generál ve výslužbě.

Ze zvolených zastupitelů se nejvíce tituly pyšní ředitel školy Jan Veřmiřovský (ANO) z Moravskoslezského kraje. Celkem jich má šest, a to RNDr. (doktor přírodních věd), Ph.D.(doktor filozofie), MBA (Master of Business Administration), LL.M. (Master of Laws), MPA (Master of Public Administration) a MSc (Master of Science).

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy