Obývák. Na zemi sedí skupinka dětí a sleduje Teletubbies. V pozadí se ozývají rány a křik, které sílí. Děti jsou čím dál vyděšenější. Pak do místnosti vtrhne první zombie a krvavý konec je neodvratný. Spasí se jen malý chlapec a zachrání se v kostele. Tady mu otec těsně před vpádem dalších nakažených nemrtvých předá řetízek s křížkem. Uplyne 28 let…

Expozice nového snímku Brita Dannyho Boyla je efektní a slibná. Se scenáristou Alexem Garlandem se vracejí do světa z laboratoře uniklého viru zuřivosti, který z nakažených lidí dělá vražedné zombie. Mezi jejich prvním příběhem z roku 2002 a aktuálním snímkem vznikl ještě film 28 týdnů poté, rozehrávající téma biologických zbraní, který režíroval Španěl Juan Carlos Fresnadillo.

První zabití

V novém filmu jako by se tvůrci nemohli dohodnout, o čem chtějí vlastně točit. Zatímco prolog je strhující a připomene originální filmařský rukopis režiséra Trainspottingu a Milionáře z chatrče, postupem času to začne trochu drhnout.

28 let po událostech v kostele sledujeme Brity, kteří v pokračující vynucené karanténě chrání své životy na odlehlém ostrově, spojeném s pevninou jen dlouhým, úzkým koridorem, který moře během přílivu zaplavuje, takže přejít se po něm dá jen několik krátkých hodin. V centru pozornosti je dvanáctiletý chlapec, jehož se právě otec chystá „zasvětit“, aby se stal mužem. Proti vůli matky, jejíž šílenství zatím není blíže vysvětleno, vyrážejí na pevninu, do opuštěné krajiny, které vládnou smečky různých druhů nakažených zombie. Tady čeká malého hrdinu „první zabití“. Vývoj událostí ale věci změní…

Sugestivní podívaná

Filmařsky je snímek sugestivní podívanou. Boyle spolu s vynikajícím kameramanem Anthonym Dodem Mantlem, jenž natáčel opusy s von Trierem nebo Vinterbergem, nabízí úchvatné záběry skotské krajiny, bystřin či rozvalin hradů. Obraz, občas jemně rozostřený a natočený na digitální kameru, je místy až magický, tempo díky dynamickému střihu svižné. Pracuje s retrospektivou a snovými výjevy (které zažívá malý hrdina), sem tam prostřihne obraz černobílými záběry pochodujících lidí poháněných popěvkem „Války se neopouštějí“, dojde i na rytířské motivy a portrét královny. Cosi jako postapokalyptická Anglie s opuštěnými benzínkami, vlaky vrostlými do kolejí a bortícími se usedlostmi, která si svou slávu už jen připomíná…

Příběh drhne

Příběh ale výrazně drhne. Autoři skáčou mezi různými tématy, která jim evidentně připadají důležitá (otázka mužství a hrdinství, vztah syna a otce, silné ženy, přijetí lidského údělu i smrti, síla přírody a mýtů, rakovina). Nedaří se jim ale zakomponovat je smysluplně do děje. Daná žánrovka nemá sílu je pojmout.

Občas pobaví vtipným nápadem – třeba mobilem s jedním procentem kapacity, který je uprostřed mocné přírody obsazené zombíky hrdinům k ničemu. Nebo když nafrněný Švéd ukazuje fotku své botoxové dívky chlapci, který ji považuje za zrůdu, případně když muž dítěti marně vysvětluje, co znamená online… Jinak se ale vyprávění bohužel rozpadá do několika kusů, které nedrží pohromadě, a pracuje s otřepanými „lekačkami“ a nuceným dojetím.

Dobří herci

Herecky film v rámci daných možností funguje, malý Alfie Williams hraje výborně a má vedle sebe zkušené partnery – Aarona Taylora-Johnsona v roli otce Jamieho, Jacka O’Connella jako Jimmyho Crystala a Jodie Comerovou jako matku Islu. Ralph Fiennes coby podivínský Dr. Kelson je takřka k nepoznání.

Přesto zůstávají navzdory filmařským kvalitám obou tvůrců (Garland je podepsaný i pod výtečným filmem Občanská válka) po zhlédnutí filmu rozpaky. Stěží říct, jestli sledovali Garland s Boylem nějaký speciální záměr, nebo se jim nepodařilo daná témata v rámci žánru dobře poskládat. Od druhé půle každopádně nabízejí zvraty, které působí klišovitě, uměle a jimž se nedá příliš věřit. Na pokračování, jež závěr jednoznačně připravil, budeme čekat spíš s obavou.

Hodnocení Deníku: 55 %

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy