Stačily jen tři dny. Přesně tak dlouho trvalo, než Slováci vykoupili slovenské státní dluhopisy v objemu 500 milionů eur (v přepočtu 12,5 miliardy korun). Jejich prodej se spustil v pondělí 3. března a vyprodané byly už ve čtvrtek 6. března dopoledne. Slovenská média mluvila o vyvolaném šílenství, případně konstatovala, že se po těchto cenných papírech jen zaprášilo.

Na mnoho zájemců se ani nedostalo. „Dříve jsem to nesledoval, a vzpomněl jsem si na tuto možnost, až když jsem si přečetl článek o tom, jak rychle dluhopisy mizí. Volal jsem do banky ve středu, ale můj bankéř mi řekl, že ten zájem je extrémní, a že než bych stačil z jiných svých investic uvolnit peníze na dluhopisy, zřejmě už nebudou dostupné. A okamžitě z běžného účtu jsem je z různých důvodů vzít nemohl,“ řekl Deníku jednasedmdesátiletý Jan ze západu Slovenska (redakce zná celé jméno, muž si jej ale kvůli rozmluvě o jeho finanční situaci nepřál zveřejnit).

Další dluhopisy už letos stát pro nákup neuvolní. Slovenský ministr financí Ladislav Kamenický (Smer-SD) už ale dříve naznačil, že by se v případě úspěchu současné emise mohla zopakovat další i příští rok. Dluhopisy si běžní občané mohli koupit pouze v pěti slovenských bankách (ČSOB, Slovenská sporiteľňa, Tatra banka, UniCredit Bank a VÚB), které mají dohodu se státem. K dispozici byly dva typy dluhopisů, dvouletý Investor a čtyřletý Patriot, s úročením tři procenta, respektive 3,3 procenta. „Ten s kratší dobou splatnosti se vyprodal již ve středu,“ informoval slovenský web Aktuality.

Dluhopisy si mohli pořídit pouze slovenští občané, minimální investice musela být tisíc eur. Státní dluhopisy byly pro běžné Slováky novinkou. „Za prodané státní dluhopisy získá stát finanční prostředky, které použije na financování státního dluhu Slovenské republiky,“ informovala ještě před spuštěním prodeje cenných papírů slovenská Tatra banka.

Výhodné nebo nevýhodné?

Navzdory tomu, že zájem o slovenské státní dluhopisy pro občany byl u lidí rekordní, a podle slovenských médií i překvapivý, jejich emise zaznamenala i kritiku. Odpůrci tohoto kroku upozorňovali zejména na to, že to může být pro státní peníze nevýhodné. „Stát chtěl krokem rozhýbat investiční nálady lidí, akce jej zároveň bude stát několik miliónů eur,“ shrnuly třeba slovenské Hospodářské noviny.

Proti vydání dluhopisů byli například opoziční politici z KDH. „Tyto dluhopisy se prodávají za úrok, který je pro stát nevýhodný. Pokud by si chtěl stát půjčit peníze skutečně na konsolidaci, mohl by si je půjčit jiným způsobem laciněji. Vnímáme to trochu jako marketingový nástroj,“ řekl podle serveru Topky.sk poslanec Jozef Hajko. Ten zároveň uvedl, že při současné finanční situaci většiny Slováků se k dluhopisům mohli dostat jen majetnější lidé, později je ale zaplatí všichni Slováci.

Co se novopečených majitelů slovenských dluhopisů týče, ministr financí Kamenický uvedl, že v případě státních dluhopisů jde o bezpečnou investici, zároveň je ale potřeba počítat s nižším výnosem.

Zatímco pro běžné Slováky byla zkušenost s nákupem státních dluhopisů nová, lidé v Česku (fyzické osoby – pozn. red.) je znají už z dřívějška. Stát vydával například dluhopisy Republiky, které byly i podle webu České spořitelny vhodné pro drobné investory. „Pořídit si lze alespoň 1000 kusů Dluhopisu Republiky v celkové jmenovité hodnotě 1000 korun,“ informoval stát na webu Spořící státní dluhopisy. V současnosti ale tento typ ke koupi není.

Česko nabízí krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Emisní kalendář je k nahlédnutí na webu ministerstva financí.

info Zdroj: Deník U sousedů

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy