Ptačí hodinka. | Video: ČSO

Zatímco pomyslnou královnou loňské Ptačí hodinky se stala sýkora koňadra, lidé pozorovali i výrazně vzácnější opeřence. Na Vysočině při minulého ročníku hlásili i druhy, které by měly zimu trávit na dalekém jihu. Objevily se i stovky brkoslavů severních, kteří naopak pochází z chladných krajů. Ptačí hodinku, která mapuje výskyt jednotlivých ptáků a pomáhá tak jejich ochraně, pořádá Česká společnost ornitologická. Letošní sčítání se koná od 10. do 12. ledna.

Uprostřed zimy by měli být dávno na jihu, přesto si jich účastníci Ptačí hodinky všimli. Lidé nahlásili třiadvacet pěnic černohlavých, dvacet jeřábů popelavých, pět skřivanů, devět sokolů stěhovavých a desítku čápů. „Stále častěji se setkáváme s tím, že u nás díky mírnějším teplotám přezimují i dříve přísně tažné druhy. Dokáží se živit na krmítkách či na smetištích. Riskují sice, že je zaskočí nečekané mrazy, ale na jaře zase mají výhodu před jedinci, kteří se teprve vrací ze zimovišť na jihu,” vysvětlila Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Papoušci, andulky i korely

V Kraji Vysočina se loni objevili vzácní hosté z chladných končin, hlášeno bylo 266 brkoslavů severních a 131 pěnkav jikavců. Účastníkům Ptačí hodinky v kraji neunikli ani otužilci, kteří se nepřesunuli na jih. Lidé zde zaznamenali rehky, ťuhýky šedé či holuby hřivnáče.

Pozorování ojedinělých druhů přitom není jen záležitostí posledního ročníku. V minulých letech Češi zaznamenali i papoušky alexandra malého, rosely, korely a andulky vlnkované. Ačkoliv jsou někteří exotičtí opeřenci schopni v české přírodě přežít, jednalo se o jedince uniklé z chovu.

Tahákem je přírodní zahrada

Opeřence mohou lidé před sčítáním navyknout na krmítko. Drtivá většina druhů ocení černou slunečnici, vyloupané vlašské ořechy a lůj. Myslet by přitom měli i na ptáky, kteří sbírají potravu ze země, tedy na hrdličky, čížky a třeba kvíčaly a kosy. Ty potěší jak rozsypaná semínka, tak i jablka a ovesné vločky.

„Nejlepším tahákem je ale přírodní zahrada, díky které u nás budou ptáci žít celý rok, nejen během zimního přikrmování. V ptačí zahradě najdeme původní české keře s bobulemi, lísky, bodláky, ale důležité je i nepoužívání chemie. Ptáci ocení, pokud jim na stromech při sklizni necháme pár plodů a v části zahrady vytvoříme divoký koutek s minimem zásahů a údržby, kde se budou moci schovat a lovit potravu,” poradila Hořáková.

Jak se zapojit do sčítání?

Zájemci se nemusí vázat pouze na krmítka. Vhodné je vydat se i do divoké přírody, kde lze pozorovat i skutečně zajímavé druhy, například návštěvníky ze severu, které zimují v Česku. Pozorování v přírodě a u krmítka na zahradě je možné nakombinovat.

„Můžeme totiž poslat více záznamů: v pátek z vlastního pozemku, v sobotu z výletu k rybníku a v neděli třeba z městského parku či opět ze zahrady. U sčítání se ale nesmíme procházet, je třeba celých šedesát minut setrvat na jednom místě. Zaznamenáváme všechny ptáky, které v okolí vidíme, a to u každého druhu vždy ten nejvyšší počet, který spatříme v jeden okamžik,” dodala Hořáková. Elektronický záznam je třeba České společnosti ornitologické doručit do neděle 19. ledna.